Londýn - Velká Británie zřejmě posune hranice genetického inženýrství. Tamní poslanci v úterý rozhodli, že povolí zplození potomků tří lidí a umožní tak předejít dědičnému přenosu genetického defektu, který se dědí po matce.
Metoda vyvinutá v Newcastlu spočívá v dosud bezprecedentním spojení DNA (tedy genetické informace) dvou žen a jednoho muže.
Takto narozené děti by ve své DNA nesly jen 0,1 % genofondu dárkyně, přesto by šlo o permanentní změnu, která se přenese i na další generace.
Pro návrh se vyslovilo 382 zákonodárců, 128 bylo proti.
Očekává se, že zákon nyní posvětí i Sněmovna lordů. V takovém případě by první dítě z geneticky upraveného zárodku mohlo přijít na svět už příští rok.
Příště přijdou "designové děti"?
Většina odborníků ani britský kabinet premiéra Davida Camerona nemá s novým postupem problém.
Odpůrci - především věřící a církve - však hlasitě protestují.
Krom nejistoty, co může experimentování s lidskou DNA (jíž věda stále rozumí jen z malé části) způsobit, se ptají také na to, jak daleko hodlá lidstvo s upravováním vlastního genofondu zajít.
Zda budou rodiče - až toho bude věda schopna - žádat i fyzické a duševní "úpravy" svých budoucích dětí.
Jakmile překročíme etickou stránku věci, bude už velmi těžké zabránit výrobě (tzv.) designových dětí.
Před dětmi "na míru" varovala například organizace Human Genetics Alert.
"Jakmile překročíme etickou stránku věci, bude už velmi těžké zabránit výrobě ´designových dětí´," obává se podle serveru BBC jeden z jejích aktivistů David King.
Oprava "tělesných elektráren"
Tak daleko ale genetika zatím není. Experti se navíc shodují, že mitochondriální výměna žádné změny v intelektu ani fyziognomii nezpůsobí.
Cílem nové metody je předejít dědičnému přenosu genetického defektu - vrozeného mitochondriálního onemocnění, které se dědí po matce.
Mitochondrie jsou organely, tedy části buněk plnící funkci "elektráren", které prostřednictvím takzvaného buněčného dýchání vytvářejí adenosintrifosfát plnící funkci buněčného paliva.
Až dosud prakticky neléčitelné degenerativní onemocnění se projevuje ochabováním svalů, poškozením mozku, slepotou a mnoha dalšími zdravotními potížemi.
Mitochondriální onemocnění může být vrozené i získané. První typ by se ale díky objevu britských vědců mohl brzy stát minulostí. Defekt v genetické informaci totiž dnešní vyšetření dokážou včas odhalit a experti z Newcastlu vyvinuli dva postupy genetické "opravy".
První spočívá v genetické opravě zárodku, druhá ve vpravení jádra z poškozeného vajíčka do vajíčka zdravé matky.
Oprava embrya
Oprava již vyvíjejícího se zárodku počítá s oplodněním dvou vajíček. Jednoho nastávající matky a jednoho dárkyně.
Z obou zárodků jsou poté odebrána prvojádra, která nesou genetickou informaci, od níž se odvíjejí veškeré vlastnosti člověka. Prvojádro dárkyně je následně zlikvidováno a to, jež bylo odebráno nastávající matce, je vpraveno do vajíčka dárkyně. Výsledné "opravené embryo" je pak vloženo do dělohy.
Oprava vajíčka
V první fázi jsou nastávající matce i dárkyni odebrána vajíčka. Z toho, které darovala zdravá žena, je odebráno jádro, které je nahrazeno tím od nastávající matky. Lékaři tak jinými slovy přesunou buněčné jádro do zdravého vajíčka a vloží jej do těla pacientky.
