Britové po Brexitu shánějí unijní pasy. Mají zájem i o české občanství

Kateřina Šantúrová
26. 6. 2016 12:45
Tisíce Britů, kteří žijí a pracují v zemích Unie nebo do nich často cestují, nyní řeší otázku, jak si zařídit, aby nemuseli stát fronty na hranicích nebo cizinecké policii. Česká republika cizincům umožňuje ponechat si dosavadní občanství, Britové přitom doposud o české občanství velký zájem neměli.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Když se v pátek nad ránem objevily první signály, že zastánci setrvání Velké Británie v Evropské unii by mohli prohrát, dlouholetý editor týdeníku The Economist Edward Lucas napsal na sociální síti Twitter následující žádost: "Jestli to špatně dopadne, Estonsko, Litvo, Lotyšsko, prosím, dáte mi občanství a pas Evropské unie?"

Lucas není zdaleka sám, kdo se - nejdřív možná z legrace a nyní zcela vážně - poohlíží po druhém občanství. Tisíce Britů, kteří žijí a pracují v zemích unie nebo do nich často cestují, nyní řeší otázku, jak si zařídit, aby nemuseli stát fronty na hranicích nebo cizinecké policii.

Výsledkem může být paradox patrný i v Lucasově případě. Jedním z hlavních argumentů kampaně pro odchod Británie z Unie byla imigrace z nových členských zemí. Podle zastánců Brexitu berou přistěhovalci ze střední a východní Evropy Britům práci a zatěžují britský sociální systém. Vítězství těch, kteří rozdmýchávali nenávist vůči lidem z východu, ale nakonec může vést k tomu, že z českého, polského nebo estonského pasu se mezi Brity stane žádaná komodita.

Skotský překladatel David Creighton v Česku žije už šestnáct let. Když zjistil, že v jeho rodné zemi bude referendum o setrvání v unii, přihlásil se ke zkouškám z reálií a češtiny, které jsou podmínkou pro udělení českého občanství. Česká republika cizincům umožňuje ponechat si dosavadní občanství. Čtyřiačtyřicetiletému Creightonovi by zůstal britský pas, v Unii by se ale mohl volně pohybovat na ten český.

Britové přitom doposud neměli o české občanství velký zájem. Mezi 2,5 tisíci lidí, kteří každý rok zkoušky skládají, převládají Ukrajinci, Rusové, Slováci a Bělorusové, řekl online deníku Aktuálně.cz Pavel Pečený, vedoucí oddělení Ústavu jazykové a odborné přípravy na pražské Univerzitě Karlově, které má zkoušky pro účely občanství na starosti. V roce 2015 je dělalo 11 občanů Spojeného království, letos jich bylo zatím pět, uvedl Pečený.

To se může časem změnit. V prvních hodinách po oznámení výsledků referenda zavládla mezi Brity, kteří žijí v Česku, směs paniky a černého humoru. Ve facebookové skupině, kde cizinci v Praze kupují, prodávají a vyměňují věci, se objevily britské pasy na prodej i žádosti o české manželky. Ve skupině, kde si lidé vzájemně poskytují nejrůznější rady, se hned objevily zoufalé dotazy, jak si zajistit povolení k pobytu.

Jaké papírování budou Britové žijící na kontinentu muset podstoupit, pokud jejich vlast opravdu z Unie vystoupí, není v této chvíli vůbec jasné. Vyjednávání o rozvodu ještě ani nezačalo a může trvat několik let. Referendum má navíc jen poradní roli a odchod z EU musí schválit britský parlament. Je ještě možné, že si to Britové rozmyslí a v příštích volbách zvolí strany, které odchod nepodpoří.

Reakce ukazují, že si občané Unie včetně Britů zvykli na pohodlný život bez front, papírování a ponižování na úřadech. Před tím, než se devětatřicetiletá Karina Bolanová přistěhovala v roce 2009 do České republiky, žili s manželem v Moskvě. "Jedna z věcí, kterou jsem tam s radostí opustila, byly všechny ty byrokratické pitomosti," řekla Aktuálně.cz. "Byla jsem šťastná, že se stěhujeme někam, kde budeme mít pocit svobody."

Manžel Bolanové i její dva malí synové mají irské občanství. "Takže tady mě máte: britskou občanku v České republice s irskou rodinou," popisuje Bolanová, která se živí jako cvičitelka jógy. "Vzbuzuje ve mně obavy, co se může stát, když moje rodina bude mít doklady EU a já ne. Nikdo dnes neví, co to znamená." Otec Bolanové je Němec, a tak se rozhodla zažádat si o německý pas. Kdysi ho měla, ale protože ho k ničemu nepotřebovala, nechala ho v roce 2005 propadnout.

Její příklad ukazuje, že Britové se budou přirozeně shánět po unijních pasech tam, kde je to pro ně nejjednoduší. David Creighton nedávno zjistil, že by mohl dostat také irské občanství, protože jeho dědeček byl Ir. Dnes zvažuje i tuto variantu, protože by mohla být rychlejší.

Jiný Brit žijící v Praze, který si nepřál uvést své jméno, protože mu zaměstnavatel nedovoluje hovořit s novináři, zase v prvních chvílích po oznámení výsledků na svém facebookovém profilu suše poznamenal: "Učím se text Marseillaisy." Jeho partnerka totiž pochází z Francie. Později řekl, že uvažuje i o českém pase.

Edward Lucas by nejraději získal občanství Estonska. "Můj nejstarší syn se tam narodil. Umím trochu estonsky. A kdyby to bylo třeba, naučil bych se to pořádně," napsal online deníku Aktuálně.cz. Před více než čtvrt stoletím, kdy se země jako Estonsko teprve začaly vracet do Evropy, od které se dnes chce většina Britů odtrhnout, by nikoho nenapadlo, že známý britský novinář bude jednoho dne toužit po estonském pase. "Je to země, v kterou věřím," uvedl Lucas.

Nevzpomínám si na právní normu, kterou by Česko navrhlo a Evropská komise ji přijala, říká ve Velké Británii žijící publicista a překladatel Kuras. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 minutami

Aerolinky Air France-KLM se propadly do miliardových ztrát, kvůli pokračující krizi se bojí dalšího zhoršení

Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM se ve třetím čtvrtletí propadla do provozní ztráty 1,05 miliardy eur (28,8 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 909 milionů eur ve stejném období loni. Firma v pátek také varovala před dalším zhoršením, neboť rostoucí počet případů nákazy novým koronavirem přináší v mnoha zemích další cestovní omezení.

Ztráta za uplynulé čtvrtletí ale byla nižší, než čekali analytici. Ti ji odhadovali na 1,24 miliardy eur, uvedla agentura Reuters. Výnosy klesly o 67 procent na 2,52 miliardy eur (69 miliard Kč), zatímco analytici počítali s poklesem pouze na 2,79 miliardy eur.

Zdroj: ČTK
před 7 minutami

HDP ve třetím čtvrtletí zmírnil navzdory koronaviru meziroční pokles

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad. Hrubý domácí produkt klesl meziročně klesl o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Meziroční vývoj ekonomiky nejvíc ovlivnil významný pokles domácí poptávky, a to jak investic, tak spotřeby domácností. Oživení zahraniční poptávky po českém zboží nedokázalo vykompenzovat pokles vývozu služeb," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy