Britové osvobodili osm Čechů, kteří otročili v Anglii

ČTK ČTK
17. 9. 2014 18:50
Podvodníci vylákali Čechy za výhodnou prací, pak je nutili pracovat zdarma v továrnách či u sebe doma.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn/Praha - Policie na jihozápadě Anglie tento týden osvobodila osm Čechů, kteří byli proti své vůli nuceni pracovat pro skupinu osmi osob východoevropského původu. Informoval o tom portál plymouthherald.co.uk.

České velvyslanectví v Londýně o události ví, policie ani Češi se na ni ale v této souvislosti zatím neobrátili. Mluvčí ambasády David Steinke sdělil, že jen za letošní rok řešil zastupitelský úřad 25 podobných případů.

Skupina Čechů se očividně stala cílem podvodníků, kteří nic netušící oběti vylákají do Británie za výhodnou prací, ale po příjezdu jim seberou doklady a přinutí je pracovat za velmi málo peněz, případně zcela zadarmo.

Případ s osvobozenými Čechy po několikaměsíčním vyšetřování vyvrcholil úterní razií, do které se zapojilo na sto policistů. Ti vedle osmi podezřelých, z nichž pět jsou ženy, zajistili ještě 13 dětí. Ty zřejmě pojí se zadrženými rodinné vazby. Osoby, které policie zadržela, jsou očividně také v příbuzenském vztahu.

Policisté se o případu nucených prací dozvěděli v březnu, kdy se na ně obrátil Čech, kterému se podařilo uprchnout. Postupně se policii ohlásili ještě dva další Češi. Všichni tři jsou podle policie již zpět ve vlasti.

Osvobození Češi museli například pracovat v myčkách v Plymouthu, továrnách v Cornwallu či přímo v domácnosti svých údajných věznitelů.

"O tomto případu víme z médií. Zatím nás nikdo v této věci nekontaktoval," řekl Steinke. "Je to bohužel v poslední době čím dál častější případ pracovního zneužívání," dodal s tím, že ambasáda se v letošním roce podílela na řešení 25 obdobných případů. Steinke upozornil, že ve výčtu jsou jen takové případy, kdy se na velvyslanectví obrátili přímo Češi, případně zástupci charity.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 17 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy