Britové masakrují "svaté krávy". Premiérka Mayová se chce zbavit radikálních zastánců brexitu

Ondřej Houska Ondřej Houska
20. 4. 2017 13:15
Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby hlavně proto, aby přistřihla křídla radikálním zastáncům brexitu. Po volbách bude mít nejspíš v parlamentu pohodlnou většinu. Nebude se tak muset ohlížet na požadavky poslanců, kteří nechtějí žádnou dohodu s Evropskou unií. Mayová je pro brexit, ale nechce, aby znamenal příliš tvrdý náraz pro britskou ekonomiku.
Britská premiérka Theresa Mayová.
Britská premiérka Theresa Mayová. | Foto: Reuters

Londýn - Britové půjdou už v červnu k předčasným volbám, aby pojistili brexit, tvrdí britská premiérka Theresa Mayová. Podle ní hrozí, že by se část současných poslanců jinak snažila zvrátit výsledek loňského referenda o odchodu z Evropské unie.

"Je tu reálné nebezpečí, že by hlasovali proti zákonům, které nás vyvedou z EU," řekla Mayová bulvárnímu deníku The Sun.

Ve skutečnosti je ale podle médií a analytiků veřejným tajemstvím, že Mayová se chce díky volbám zbavit naopak spíše radikálních zastánců brexitu. Než těch, kteří chtějí v EU navzdory výsledkům referenda zůstat.

Konzervativní vláda teď má v parlamentu jen těsnou většinu 17 poslanců. Všechny průzkumy ale ukazují, že po volbách 8. června to bude úplně jinak.

Mayová může získat výraznou většinu

Podle průzkumu společnosti YouGov pro deník The Times by konzervativci Theresy Mayové opoziční labouristy doslova rozdrtili. Získali by 48 procent hlasů, zatímco labouristé jen 24 procent.

To by v britském systému znamenalo, že by vláda měla v parlamentu výraznou většinu.

Premiérka Mayová by se v takovém případě mohla přestat ohlížet na radikální euroskeptiky, kteří prosazují co nejtvrdší brexit, ideálně bez jakékoliv dohody s ostatními zeměmi unie. Zastánci tvrdšího přístupu premiérku Mayovou zároveň podezírají, že bude v rámci jednání s EU ochotná ke kompromisům.

"Mayová se chce s unií dohodnout," napsal Mujtaba Rahman, ředitel think tanku Eurasia Group. "Když ve volbách získá silný mandát, bude pro stoupence tvrdé linie v konzervativní straně mnohem těžší postavit se proti nezbytným ústupkům," tvrdí Rahman.

Ti poslanci, kteří v referendu podpořili setrvání Británie v EU, podle něj pro Mayovou nejsou rizikem. Dobře vědí, že se nemůžou postavit vůli lidí, kteří většinově hlasovali pro brexit.

Tvrdý, nebo hladký brexit?

Premiérka Mayová si stejně jako řada jejích ministrů uvědomuje, že pro britskou ekonomiku je životně důležité zachovat si možnost co možná nejsvobodnějšího obchodu se zbožím a službami s ostatními zeměmi EU.

Do unie míří víc než 40 procent britského exportu a EU je pro Británii jasně nejdůležitějším obchodním partnerem. Britské podniky proto na vládu tvrdě tlačí, aby byl "rozvod" s EU co možná nejvíc "hladký".

Mayová nicméně prosazuje takzvaný tvrdý brexit. Tedy odchod Británie z jednotného evropského trhu i z evropské celní unie. Tím zaskočila jak britský byznys, tak ostatní státy EU.

Zároveň ale chce premiérka s unií dosáhnout takové dohody, která "odstraní co možná největší počet obchodních bariér," jak opakovaně prohlásila.

Země EU včetně Česka si přejí totéž. Na druhou stranu však zdůrazňují, že Británie si nemůže jen "vyzobat třešničky na dortu", jak řekla mezi jinými i německá kancléřka Angela Merkelová.

Jestliže si tedy Britové chtějí zachovat některé výhody členství v EU, musí podle Bruselu plnit i povinnosti. Jde například o to, aby zaplatili finanční závazky vůči evropskému rozpočtu, které dřív slíbili, a respektovali práva evropských občanů žijících a pracujících v Británii.

Bez přechodné dohody se Mayová neobejde

Mayová dřív tvrdila, že uzavření dohody o budoucích vztazích s EU po brexitu je možné během dvou let, kdy budou probíhat jednání o podmínkách, za jakých se Británie s EU "rozvede".

To je ale podle expertů vyloučené, protože dojednání složitých obchodních dohod obvykle trvá řadu let.

Londýn tak zřejmě bude muset se státy EU uzavřít přechodnou smlouvu, která pokryje dobu od brexitu do podpisu a schválení definitivní obchodní dohody.

Mayová v nedávných projevech jasně naznačila, že si to uvědomuje. Na rozdíl od minulosti také mluví o tom, že během přechodného období Británie nejspíš bude muset respektovat volný pohyb evropských občanů, který je jednou ze základních svobod EU, nebo rozsudky evropských soudů.

Připustila taky, že Londýn zaplatí minimálně část svých závazků vůči evropskému rozpočtu.

Londýn bude ustupovat

Podle týdeníku The Economist tak v Londýně dochází "k masakru svatých krav". Britští politici si uvědomují, že pokud chtějí dohodu, budou muset ustoupit z radikálních a často nesplnitelných prohlášení, kterých byla kampaň před loňským referendem plná.

Část konzervativních poslanců ale chce "rozvod po italsku", tedy co nejradikálnější rozchod s Evropskou unií.

Pokud Mayová v červnových volbách zvítězí tak drtivě, jak naznačují průzkumy, bude mít dost sil na to, aby jim čelila. Navíc by na ni pak další volby čekaly až v roce 2022, a jednání s unií by tak nemusela vést pod tlakem blížící se předvolební kampaně.

Británie o setrvání v jednotném trhu EU nebude usilovat, tudíž volný pohyb osob skončí. A co bude s celní unií? ptá se komentátor Teodor Marjanovič. | Video: Teodor Marjanovič
 

Právě se děje

před 45 minutami

Fanoušci Baníku vybrali 330 tisíc korun pro rodiny obětí střelby

Finanční sbírka ostravských fotbalových fanoušků na sobotním ligovém utkání Baníku proti Spartě vynesla přibližně 330 tisíc korun. Obnos bude poukázán pozůstalým sedmi obětí tragické střelby ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě.

Ve sbírce, kterou organizoval spolek Baník Baníku, podle webu sdružení bylo vybráno 326.968 korun i drobné sumy v cizích měnách. Dohromady se jedná přibližně o 330 tisíc korun.

Vedle ostravských fanoušků se do charity zapojil i samotný Baník, který z výtěžku věnoval na stejný účel 150 tisíc korun. Další peníze mezi sebou vybírají hráči a zaměstnanci klubu.

Další zprávy