Zůstaňte. Britové chtějí v zemi i po Brexitu udržet miliony občanů z jiných států Unie

Milan Kocourek
16. 12. 2016 20:15
Zpráva expertů, mezi nimiž jsou i poslanci, doporučuje nechat lidem z jiných států Unie trvalý pobyt. Britský ministr financí i další politici naznačují, že jednání o Brexitu budou trvat déle než dva roky, které předpokládá smlouva o EU. Vláda napjatě čeká na výsledek soudu o tom, jaký vliv bude mít parlament na proces odchodu z EU.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Londýn (od našeho spolupracovníka z Británie) – Ve Velké Británii žijí téměř tři miliony občanů z jiných států Evropské unie. Valná většina z nich jsou lidé z postkomunistických zemí. Figuruje mezi nimi i zhruba čtyřicet tisíc českých občanů.

Velkou neznámou momentálně je, co s nimi bude po vystoupení Británie z EU. Podle nově vydané zprávy skupiny odborníků, mezi nimiž jsou i poslanci parlamentu, by měli tito Evropané mít nárok na trvalý pobyt v Británii. Platit by pro ně měla i stejná pravidla pro přístup ke vzdělání a ke zdravotní a sociální péči, jakými disponují sami Britové.

"Británie by měla dát jasně najevo, že v rámci vyjednávání o Brexitu občané evropských zemí, kteří jsou již zde, smějí zůstat. Tím se vyšle jasný signál o tom, jakou zemí Británie bude po Brexitu, a o vztazích, jaké s Evropou chceme," vysvětlila labouristická poslankyně Gisela Stuartová, jedna z autorek zprávy.

Labouristická opozice je však rezolutně proti tomu, aby se situace občanů jiných zemí EU usazených v Británii při vyjednávání o Brexitu používala jako pádný argument, jelikož je třeba brát v potaz také postavení Britů žijících na evropském kontinentně.

Násilností na přistěhovalcích přibývá

V posledních měsících ve Spojeném království vzrostl počet násilných incidentů, jejichž terčem se stali přistěhovalci z postkomunistických zemí. Jednou z obětí se stal v září i český občan Zdeněk Makar.

Odborář Roger Darlington, autor životopisu českého stíhacího esa z druhé světové války Karla Kuttelwaschera (Noční jestřáb), řekl, že počet incidentů násilí na přistěhovalcích po červnovém referendu podstatně stoupl.

"Jde však o přechodný jev, který postupně vyšumí. Zdaleka to není jen britský fenomén. Pocit frustrace v řadách nespokojených obyvatel a odpor proti establishmentu se projevuje také v Holandsku, ve Francii a v USA. Je to jeden z průvodních jevů globalizace s tím, jak lidé přicházejí o práci a jsou svědky neschopnosti politiků kontrolovat hranice," uvedl Darlington.

Podobně to vidí například i londýnská důchodkyně Chlöe: "Počet takových útoků od referenda stoupl podle policejních statistik o čtyřicet procent. Novináři o těchto incidentech referují, jak nejlépe umí. Někteří si přisadí, jelikož senzace prodává noviny lépe než běžný všední příběh, ale celkově referují nezaujatě," dodala.

Je potřeba víc času

Pozornost médií se nyní spíš soustřeďuje na přípravy vyjednávání Británie s Evropskou unií o vystoupení.

Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek v Bruselu, kde se konal summit EU, znovu zopakovala záměr Londýna spustit dvouletá vyjednávání o odchodu do konce března příštího roku.

Ministr financí Philip Hammond před několika dny vystoupil s tím, že by pomohlo, kdyby přechodné období trvalo více než dva roky, které předpokládá článek 50 smlouvy o EU. "Bylo by menší riziko narušení finanční stability," poznamenal a vysvětlil, že zdaleka nemá na mysli jen finanční služby.

"Například v závislosti na budoucích celních úpravách mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií by mohly nastat podstatné změny ve fyzické infrastruktuře, kterých je zapotřebí na hraničních přechodech nejen v Británii, nýbrž také v kontinentální Evropě."

Předseda finančního výboru parlamentu Andrew Tyrie sdělil, že podle všeho dva roky přechodného období jsou "pouhé minimum, budeme pravděpodobně potřebovat víc času".

Tyrie poukázal na zprávy od celé řady firem, které se obávají značného narušení klientských služeb v případě nedostatečné délky přechodného období. Narušení těchto služeb by mohlo vyvolat finanční nestabilitu a dodatečné náklady v Evropě i po celém světě.

Zasvěcení pozorovatelé považují tyto výroky za dosud nejsilnější signál ze strany vlády, že Brexit by mohl trvat déle než dva roky, jichž je zapotřebí pro dokončení procesu odchodu Británie podle článku 50 Lisabonské smlouvy.

Podle listu The Sunday Times Brexit zdaleka není hotová věc. Premiérka Theresa Mayová bude díky právě probíhajícímu soudu pravděpodobně vystavena nové výzvě. Soud rozhoduje, kdo má pravomoc určit podmínky Brexitu a spustit dvouletá vyjednávání o odstupu z EU. Přičemž může dospět k závěru, že vláda nebude moci učinit kroky bez souhlasu parlamentu. V takovém případě by – teoreticky – mohl Brexit úplně vykolejit.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy