Britce, která se přidala k islamistům, zemřel několikatýdenní syn. Měl plicní infekci

ČTK ČTK
8. 3. 2019 21:12
Několikatýdenní syn Shamimy Begumové, která před čtyřmi lety odešla z Británie a v Sýrii se přidala k takzvanému Islámskému státu (IS), zemřel. Informovala o tom stanice BBC a zprávu potvrdily Syrské demokratické síly (SDF), které kontrolují tábor, v němž devatenáctiletá Begumová žije. Předtím to uvedl i právník rodiny Begumové, jejíž snaha o návrat do vlasti vyvolala v Británii celonárodní debatu.
Teenagerka odešla k IS, teď chce zpátky do Británie. Žádá rodinu o pomoc
Teenagerka odešla k IS, teď chce zpátky do Británie. Žádá rodinu o pomoc | Foto: Associated Press

Begumová podle zpravodaje BBC zamířila ve čtvrtek z uprchlického tábora v doprovodu ozbrojené stráže do nemocnice. Místní zdravotník stanici řekl, že její potomek, který se narodil zhruba před dvěma týdny, dostal infekci dýchacích cest a ve čtvrtek zemřel.

Informaci večer potvrdila i Kurdy vedená aliance SDF, jejíž mluvčí dříve prohlásil, že dítě je živé a zdravé.

Begumová utekla do Sýrie v 15 letech, aby se připojila k džihádistům bojujícím za ustavení islámského chalífátu. Za ženu si ji vzal o osm let starší islamista Yago Riedijka, který do Sýrie přišel z Nizozemska. Begumová porodila tři děti, z nichž dvě zemřely už dříve.

Nedávno dala Begumová najevo, že by se ráda vrátila do Británie, načež jí úřady v únoru odebraly britské občanství. Dítě, které se narodilo ještě předtím, bylo ale podle právníka její rodiny automaticky britským občanem.

Případ Begumové vyvolal v Británii národní debatu o návratech radikálů do vlasti. Zatímco někteří návrat této mladé ženě nepřejí, jiní argumentují, že by měla ve Spojeném království čelit trestnímu stíhání. Varují před tím, aby se z Begumové nestala mučednice.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy