Británie zůstane otevřená pracovníkům z Česka. Britové nejspíš neomezí migraci ještě roky po brexitu

Ondřej Houska Ondřej Houska
31. 7. 2017 13:02
Ve Velké Británii nyní žijí zhruba tři miliony občanů jiných zemí Evropské unie, mezi nimi i 40 tisíc Čechů. Co s nimi bude za dva roky, až uplyne lhůta pro vyjednání odchodu Británie z EU? Britský ministr financí Philip Hammond tlačí na uzavření dohody o přechodném období, která by zaručila volný pohyb zboží, služeb a kapitálu i po roce 2019. Přechodné období je však podle států EU možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn - Odpor proti pracovníkům z ostatních zemí Evropské unie byl jedním z hlavních důvodů, proč Britové loni v referendu odhlasovali své vystoupení z osmadvacítky. Řada politiků tehdy Brity přesvědčovala, že jim imigranti berou práci nebo naopak žijí ze sociálních dávek.

Britská vláda ale přiznala, že ve skutečnosti vůbec netuší, jaký dopad na zemi mají zhruba tři miliony občanů jiných zemí EU, kteří v Británii žijí.

Ministryně vnitra Amber Ruddová proto zadala odbornou studii, která to má zjistit - víc než rok po referendu. Opozice to hned využila k útoku na vládu.

"Naše imigrační politika byla až dosud podřízena snaze vyvolat strach," tvrdí labouristická poslankyně Heidi Alexanderová.

Několik nezávislých studií, například od londýnské University College, už ukázalo, že pracovníci z ostatních států unie do britského rozpočtu výrazně víc přispívají, než z něj čerpají.

V Británii žije taky zhruba 40 tisíc Čechů. Ti, stejně jako i další občané unie, nejspíš budou moci do Británie odjet za podobných podmínek jako nyní i poté, co Spojené království vystoupí z EU. Tedy po březnu 2019, kdy brexit podle všeho nastane.

Londýn chce čas, bude proto muset dál respektovat pravidla EU

Londýn se čím dál víc smiřuje s faktem, že volný pohyb osob bude pokračovat i po tomto datu. Volný pohyb osob po tomto datu formálně skončí, ale v praxi se toho pro Evropany ještě několik let nejspíš příliš nezmění.

Důvodem je to, že Británie velmi stojí o sjednání přechodné dohody. Během dvouleté lhůty, kterou podle pravidel má na vyjednání podmínek svého odchodu z EU, Londýn se zbylými 27 zeměmi společenství téměř určitě nestihne uzavřít smlouvu o budoucím volném obchodu se zbožím a službami. Přitom ale kvůli brexitu přijde o členství ve vnitřním evropském trhu.

Pokud by Británie a EU neměly po březnu 2019 žádnou smlouvu o vzájemných vztazích, nastal by pro britské firmy mimořádně vážný problém. Do EU směřuje téměř polovina britského vývozu.

Britský ministr financí Philip Hammond tak tlačí na dohodu o přechodném období, aby britské firmy okamžitě po brexitu nemusely čelit problémům, jako jsou kontroly na hranicích nebo cla.

Státy EU ale daly opakovaně najevo, že přechodné období je možné jen pod podmínkou, že Británie bude dál respektovat všechna evropská pravidla. A mezi ně patří i umožnění volného pohybu pracovních sil.

Čtyři základní svobody jsou nedělitelné

To je i postoj Česka, jak na nedávném Pražském evropském summitu potvrdil český velvyslanec při EU Martin Povejšil: "Čtyři základní svobody platné v EU jsou nedělitelné," řekl Povejšil.

Pokud tedy budou chtít Britové během přechodného období zajistit pro své firmy volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, o což velmi stojí, musí přistoupit i na volný pohyb osob.

Lidé ze zemí EU by se tak mohli v Británii volně ucházet o práci i po brexitu. Přechodné období může trvat několik let.

Fakt, že Británie bude během této doby muset umožnit volný pohyb, už řada britských politiků připouští. Patří k nim ministr financí Hammond nebo ministryně vnitra Ruddová. Vláda se na tom ale ještě nedohodla. Proti je například ministr obchodu Liam Fox.

Premiérka Theresa Mayová by měla vnést do diskuse podle očekávání jasno během září před sjezdem své Konzervativní strany.

Přechodné období

Analytici však očekávají, že nakonec zvítězí snaha dohodnout se s EU na přechodném období, protože opačný postup by mohl velmi tvrdě dopadnout na britskou ekonomiku. Evropané přijíždějící do Británie se tak nejspíš budou muset na ostrovech nejdříve registrovat. Žádné kvóty na to, kolik jich bude moci přijet, ale Londýn nejspíš nezavede.

Británie by tak i po brexitu "dál umožňovala volný pohyb, platila do evropského rozpočtu, řídila se evropskými zákony a uznávala rozhodnutí evropských soudů. Jen s tím rozdílem, že by ztratila své místo u stolu a svá hlasovací práva v EU", popsal pravděpodobný scénář Mujtaba Rahman, ředitel konzultantské firmy Eurasia Group.

To se nebude líbit radikálním zastáncům brexitu. Kvůli tomu, aby britské firmy zvládly se na ztrátu dosavadního přístupu na svůj hlavní trh připravit, ale nejspíš bude muset skutečné oddělení Británie a EU i po datu brexitu ještě pár let počkat.

 

Právě se děje

Další zprávy