


Protiletadlové rakety Patriot, dělostřelecká munice ráže 155 milimetrů a drony. Tyto zbraně mají ochránit Ukrajinu před ruskými zimními útoky. Míří z Velké Británie, která schválila vojenský balíček pomoci v hodnotě sto milionů liber. Ukrajině pomůže především ochránit elektrárny, teplárny a vodárny před ruskými zimními útoky.

Britské peníze pomohou Kyjevu přes program NATO, který umožňuje nákup americké vojenské techniky pro Ukrajinu za peníze evropských spojenců. Nejvíce se ukrajinští vojáci těší na rakety Patriot. Ty hrají v ukrajinské obraně klíčovou roli.
Patriot je jeden z nejvyspělejších protivzdušných systémů na světě. Kombinuje výkonný radar s naváděnými raketami. Dokáže odhalit, sledovat a zničit i cíle, jako jsou letouny, střely s plochou dráhou letu a hlavně rychlé balistické střely. Ty jsou hlavním zabijákem ukrajinské infrastruktury, právě kromě Patriotů proti nim Kyjev nemá nic v ruce.
Jenže Ukrajina čelí jejich kritickému nedostatku. Televize CNN odvysílala reportáž, kde ukazuje prázdná odpalovací zařízení Patriotů okolo denně bombardovaného Kyjeva. Masivní údery dronových rojů a salvy balistických raket vyčerpávají ukrajinské zásoby. A Ukrajina je může jen velmi obtížně doplňovat, protože Američané svoje Patrioty šetří pro jednotky v Perském zálivu, které čelí íránským útokům.
Podstatná je i cena. Jedna raketa Patriot stojí v přepočtu 70 milionů korun a na zasažení jedné balistické rakety je obvykle potřeba dvou či tří Patriotů. Jejich výroba je ale natolik složitá, že produkce zaostává za tím, jak rychle Ukrajina interceptory spotřebovává.
Továrny v USA, Japonsku a Německu vyprodukují okolo 900 kusů ročně. Spojené státy měly před vypuknutím války ve skladech přibližně 2300 raket a podle analýzy Centra pro strategická a mezinárodní studia jich během prvních šesti měsíců války s Íránem spotřebovaly 67 procent.
Ukrajinské jednotky proto musí rakety přísně šetřit, což vytváří mezery v obraně nad klíčovými regiony. Navzdory (později zpochybněnému) slibu prezidenta Trumpa o poskytnutí licence na výrobu antiraket bude nastartování produkce trvat několik let.
Totéž se týká licence na antirakety Aster 30, kterou poskytly Francie a Itálie. Tyto antirakety jsou určeny do systému SAMP-T, ale nastartování sériové výroby zabere opět minimálně rok. Koalice evropských států se tak snaží zakoupit alespoň nějaké rakety z USA a další zajistit ze skladů zemí jako Německo, Španělsko nebo Řecko.
Nový britský příspěvek navazuje na dlouhodobou britskou podporu Kyjeva od začátku ruské invaze. Británie do ukrajinské obrany investovala už desítky miliard liber a jako první dodala klíčové zbraňové systémy – tanky Challenger 2, střely s plochou dráhou letu Storm Shadow (Ukrajina obdržela také licenci na jejich výrobu) nebo mobilní protivzdušné komplety krátkého doletu Starstreak.
Spolu s Německem navíc předsedá takzvané ramsteinské skupině, kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny sdružující padesát zemí.
S blížící se zimou zůstává posílení protivzdušné obrany pro ukrajinské vedení naprostou prioritou. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina potřebuje stovky dalších raket Patriot, aby dokázala plně ochránit svůj vzdušný prostor.



V New Yorku spolu snídali a působili téměř jako sehraná dvojice. Před volbami se ale zdá, že je všechno zpátky ve starých kolejích. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyrazil do domovského Černoučku prezidenta Petra Pavla, aby podle svých slov zjistil, co si místní myslí o jeho dovolené. Prezident nakonec ale do obce přijel a odvolil.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Ruské údery na ukrajinská města si vyžádaly několik mrtvých a zraněných, jeden člověk zemřel v Záporoží, kde ruská armáda zasáhla obytnou čtvrť. Ukrajinské drony druhou noc po sobě zaútočily na datové centrum ruské technologické společnosti Jandeks, tentokrát v Kalužské oblasti. Ruské úřady zároveň hlásí dva mrtvé po ukrajinském útoku v Belgorodské oblasti.



Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.



Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.