reklama
 
 

Brexit pokročil. Země EU začnou s Brity jednat o vzájemných vztazích poté, co Británie odejde

Aktualizováno 15. 12. 2017 13:00
Lídři 27 států Evropské unie posvětili přechod do druhé fáze jednání o brexitu. Došlo k "dostatečnému pokroku", uvedl šéf Evropské rady Donald Tusk. Nyní se budou všichni vyjednavači soustředit na budoucí uspořádání vztahů mezi Velkou Británií a Evropskou unií.

BruselVelká Británie a Evropská unie mohou začít jednat o tom, jaké budou mít vzájemné vztahy poté, co Spojené království unii opustí. Na summitu v Bruselu to schválili lídři 27 členských zemí unie.

Posvětili předchozí dohodu evropských a britských vyjednavačů o podmínkách vzájemného "rozvodu".

Unie a Británie tak v lednu začnou jednat o tom, co se stane v březnu 2019, kdy Londýn z EU definitivně vystoupí.

Britská premiérka Theresa Mayová už požádala o přechodné období - po samotném brexitu by se tak ještě zhruba dva roky nemělo praktiky nic změnit. Británie chce přechodné období proto, aby se její firmy mohly připravit na odchod z evropského vnitřního trhu a celní unie. Na evropský trh směřuje více než 40 procent britského vývozu, a je tak pro Británii klíčový.

V březnu by pak vyjednavači měli začít řešit definitivní podobu vztahů mezi Británií a unií. Tedy hlavně to, podle jakých pravidel budou obě strany vzájemně obchodovat.

Jednání o rozvodu, takzvaná první fáze, trvala několik měsíců. "Druhá fáze bude výrazně těžší než první, a ta byla velmi těžká," prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Co po klíčovém přechodném období?

V přechodném období, na kterém se chce premiérka Mayová domluvit, by její země měla mít stejný přístup na evropský vnitřní trh jako dosud. Výměnou za to ale bude podle EU muset dodržovat jeho základní pravidla, tedy například umožnit volný pohyb osobám z ostatních zemí unie.

Britská vláda se zatím nedokázala rozhodnout, jaké vztahy s EU vlastně chce mít poté, co přechodné období skončí. Zatím jen oznámila, že odejde nejen z unie, ale i z evropského vnitřního trhu a celní unie.

Premiérka Mayová tak na čtvrtečním a pátečním summitu v Bruselu svým kolegům z ostatních zemí nebyla schopná říct žádné podrobnosti. "Nebyla konkrétní," potvrdil český premiér Andrej Babiš (ANO).

Londýn nejspíš bude s unií vyjednávat o uzavření dohody o volném obchodu, která by byla podobná té, již EU nedávno dojednala s Kanadou (CETA). Tato dohoda ale například nepočítá s volným pohybem finančních služeb, které jsou pro britskou ekonomiku mimořádně významné.

Britští politici proto tvrdí, že se chtějí domluvit na mnohem ambicióznější obchodní smlouvě.

Pokud by ale chtěli mít volný přístup na evropský trh, jak požadují britské firmy, museli by s EU dojednat dohodu podobnou té, jakou má Norsko. To může s unií bez problémů obchodovat, výměnou za to ale platí vysoké částky do evropského rozpočtu a dodržuje všechna pravidla, která země unie přijmou. Norsko ale na jejich podobu nemá žádný vliv. Zastánci brexitu označují takový model vzájemných vztahů za nepřijatelný.

Druhá fáze jako test

"Skutečným testem naší jednoty bude druhá fáze jednání o brexitu," myslí si o situaci zbylých zemí EU předseda Evropské rady, tedy summitů evropských lídrů, Donald Tusk.

Státy unie zatím byly, navzdory očekáváním některých britských politiků, v rozhovorech s Brity zcela jednotné. Trvaly například na tom, že Londýn musí v rámci rozvodu doplatit vše, co slíbil v době, kdy byl členem unie.

Premiérka Mayová potvrdila, že Spojené království uznává všechny své finanční závazky vůči EU. Ty podle evropských propočtů dosahují až 100 miliard eur, tedy přes 2,5 bilionu korun. Jedná se o už dřív slíbené britské platby do společného evropského rozpočtu nebo o půjčky zemím, jako je Ukrajina, které Británie ještě jako členská země podepsala.

Británie by unii měla ve skutečnosti zaplatit výrazně méně než 100 miliard eur. Od této částky je nutné odečíst příspěvky z evropských fondů, na které mají Britové nárok, nebo britský podíl na aktivech EU, jako je například kapitál Evropské investiční banky.

Čistý britský dluh tak závisí na konkrétním výpočtu. Podle předpokladů by to mělo být zhruba 40 až 50 miliard eur. Británie by je měla do evropského rozpočtu doplatit postupně během řady let.

Video: Brexit je příklad obav Britů z nezvládnuté imigrace, i my jsme ekonomičtí migranti z východní Evropy, říká Pekárková

Brexit je příklad obav Britů z nezvládnuté imigrace, i my jsme ekonomičtí migranti z východní Evropy, říká Pekárková. | Video: DVTV, Daniela Drtinová |  29:52

autor: Ondřej Houska | 15. 12. 2017 12:37

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama