Brazilským prezidentem bude veterán Lula. Země čeká, jestli Bolsonaro výsledek uzná

ČTK ČTK
Aktualizováno 31. 10. 2022 9:55
Prezidentem Brazílie bude od ledna levicový politický veterán Luiz Inácio Lula da Silva, který největší latinskoamerickou zemi vedl už v letech 2003 až 2010. V nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil nejvyšší volební orgán TSE.
Luiz Inácio Lula da Silva.
Luiz Inácio Lula da Silva. | Foto: Reuters

Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta zúčastněných, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů, podle deníku El País jde o nejtěsnější výsledek v novodobé demokratické historii země. Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil. Podle serveru G1, který se odvolává na lidi z okruhu prezidenta, šel po oznámení výsledků spát a nechce s nikým mluvit.

Krajně pravicový prezident Bolsonaro před volbami zpochybňoval volební proces a panovaly obavy z podobného scénáře, jaký se odehrál po posledních prezidentských volbách ve Spojených státech, kde Donald Trump neuznal výsledky voleb a jeho příznivci pak vtrhli do sídla parlamentu. Volební kampaň v Brazílii byla letos nebývale vyhrocená a provázely ji i násilné incidenty. Sedmašedesátiletý Bolsonaro a o deset let starší Lula se také vzájemně agresivně kritizovali.

Předseda TSE Alexandre de Moraes, který v neděli hovořil s oběma kandidáty, podle argentinského serveru Infobae doufá, že současný prezident výsledky uzná. "Volal jsem oběma kandidátům a blahopřál jsem jim k účasti na tomto svátku demokracie, jímž jsou volby," řekl novinářům de Moraes. Náladu hovoru s Bolsonarem nespecifikoval, ale uvedl, že doufá, že prezident výsledky uzná.

Sčítání hlasů bylo velmi dramatické. První výsledky, které se začaly objevovat krátce po uzavření volebních místností ve 21:00 SEČ, ukazovaly náskok Bolsonara o několik procentních bodů. S přibýváním sečtených obvodů se začal Bolsonarův náskok snižovat, až se poměr obrátil. Pro Lulu hlasovalo zhruba o dva miliony lidí víc než pro Bolsonara, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů. Volební účast činila 79 procent, podobně jako v prvním kole 2. října.

Lula po oznámení výsledků pronesl v Sao Paulu projev ke svým příznivcům. Řekl v něm, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír, a slíbil, že bude bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci. "Budu vládnout 215 milionům Brazilců… a ne jen těm, kteří pro mě hlasovali. Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ - skvělý národ," řekl. Rovněž zmínil, že k jeho hlavním cílům bude patřit boj proti chudobě a proti dalšímu odlesňování Amazonie. "Brazílie i celá planeta potřebují, aby Amazonie byla živá a dýchala. Strom, který stojí, je mnohem cennější než ilegálně vytěžené dřevo," řekl Lula.

Lulovi krátce po oznámení oficiálních výsledků začali gratulovat politici z celého světa. Jedním z prvních byl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož se Lulovým vítězstvím "otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie". Americký prezident Joe Biden uvedl, že Lula zvítězil ve "svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách". Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na twitteru napsal, že Lulova výhra přinese "humanismus a rovnost". Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená "pokrok a naději".

Rychlost, s jakou do Brazílie začaly proudit gratulace novému prezidentovi, podle deníku The Guardian napovídá, že se světoví politici snaží odradit poraženého kandidáta od toho, aby zpochybňoval výsledky.

Lulovo vítězství ve volbách je pro něj velkým návratem na politické výsluní zejména poté, co mu pověst poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení, než soud všechny verdikty zrušil, některé kvůli podjatosti soudce, jiné kvůli dalším formálním důvodům. Bolsonaro je prvním prezidentem od 90. let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.

Lula se stane dalším levicovým prezidentem zvoleným v posledním roce v Latinské Americe. Letos si například Kolumbijci vybrali poprvé v historii do nejvyššího úřadu levicového politika, loni vyhráli levicoví kandidáti prezidentské volby též v Peru, Chile či Hondurasu. Levicové hlavy státu mají už několik let i Mexiko a Argentina, autoritářské levicové vlády jsou na Kubě, ve Venezuele či Nikaragui.

 

Právě se děje

Další zprávy