Brazilský Kongres snížil bývalému prezidentovi Jairu Bolsonarovi původně 27letý trest vězení. Podle agentury AP ale není jasné, jakou dobu si bude muset konzervativní politik odsouzený za plánování pokusu o puč odpykat. Navíc je pravděpodobné, že posledním krokem Kongresu se bude zabývat nejvyšší soud.
Brazilský Kongres, v němž mají konzervativci většinu, už loni v prosinci schválil návrh zákona o snížení trestu, a to až na dva roky a čtyři měsíce. Nynější levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva pak návrh zákona vetoval, ale Kongres jeho veto přehlasoval.
Kongres by čtvrtečním rozhodnutím podle analytiků mohl nyní 71letému Bolsonarovi trest snížit až o 20 let. Bývalý prezident trest nastoupil loni v listopadu, v současnosti je v domácím vězení.
Nový zákon snižuje trestní sazby za některé činy, včetně těch, které se týkají demokratického právního státu a řízení převratu. Podle AP by nynější krok Kongresu mohl pomoci i těm Bolsonarovým stoupencům, kteří byli odsouzeni za podobné činy.
Lula se v říjnu bude ucházet o znovuzvolení, přičemž hlavním soupeřem mu má být jeden z exprezidentových synů, senátor Flávio Bolsonaro.
Jair Bolsonaro, který stál v čele Brazílie od ledna 2019 do konce roku 2022, se v lednu 2023 spolu s dalšími snažil zabránit v nástupu do prezidentského úřadu Lulovi, který jej ve volbách porazil. Tehdejší prezident odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty v ulicích, které vyvrcholily tím, že několik tisíc demonstrantů 8. ledna 2023 vtrhlo do budov parlamentu, prezidentského úřadu a nejvyššího soudu v brazilské metropoli.
Plán však selhal, protože Bolsonarovi spojenci nedokázali získat podporu od armádních špiček. Bolsonaro opakovaně popřel jakékoliv pochybení a tvrdí, že je politicky pronásledován.
Brazilský federální volební soud v červnu 2023 rozhodl, že Bolsonaro zneužil své pravomoci, když zpochybňoval důvěryhodnost elektronického volebního systému pro prezidentské volby. Loni v září pak nejvyšší soud shledal Bolsonara vinným z pokusu o státní převrat a rozvrácení demokracie v zemi po porážce ve volbách a uložil mu trest 27 let a tři měsíce odnětí svobody. Trestu čelí například i jeho bývalý ministr spravedlnosti Anderson Torres, který byl odsouzen ke 24 letům vězení.
Mohlo by vás také zajímat: Překvapení po drsné evakuaci Trumpa. Hosté se fotili a odnášeli láhve s alkoholem
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Moskva stojí před extrémně riskantním rozhodnutím. Může sáhnout po nepopulárním kroku
Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.
ŽIVĚ Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, sdělil Trump. Teherán to ale popřel
Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.
Po srážce lodí v Chorvatsku zemřeli tři Češi. Po čtvrtém se pátrá
U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.
Zvládl bych to, ale šéfovat nechci. Jak se povýšení stalo trestem
Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.
Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska F1 a získal první triumf ve Ferrari
Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.