Rio mělo být katastrofou, ale potvrdilo, že to vždy "dopadne". A nesloužilo žádnému diktátorovi

Martin Novák Martin Novák
22. 8. 2016 6:02
Přes řadu drobných problémů brazilské Rio de Janeiro uspělo. Ukázalo, že olympiádu mohou pořádat i státy, které nejsou bohaté ani tam nevládne totalitní režim. Šanci do budoucna ale mají spíše další čínská města nebo Perský záliv.
Televizní obrazovky přenášely olympiádu na pánskou toaletu v restauraci v Rio de Janeiru.
Televizní obrazovky přenášely olympiádu na pánskou toaletu v restauraci v Rio de Janeiru. | Foto: Reuters

Analýza – Právě skončené olympijské hry v brazilském Riu de Janeiru nepostihla žádná katastrofa. Nemusely být přerušeny, nikdo nebyl zabit či zavražděn, základní věci fungovaly.

Už tato prostá fakta je v současném světě nutné považovat za úspěch. Drobnosti drhly, samozřejmě. Olympijská vesnice měla problém s kanalizací; několik sportovců, novinářů či olympijských činovníků přepadli zloději; na autobus někdo hodil kámen a stanem jednou prolétly kulky.

Naštěstí nic dramatičtějšího. Nejsmutnější událostí tak byla smrt trenéra německých vodních slalomářů Stefana Henzeho. Za to ale pořadatelé nemůžou – na rozdíl například od zimních OH 2010 ve Vancouveru, kde na smrti gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho měla podíl extrémně rychlá dráha.

Ke koloritu téměř každých her patří před začátkem úvahy, jak se něco nepovede, jaké mají organizátoři zpoždění, jak není zajištěna bezpečnost, jaký to bude průšvih.

Rio potvrdilo, že to nakonec vždy "dopadne".

Panoval strach z viru zika, z politického chaosu v zemi spojeného s vyšetřováním prezidentky Dilmy Rouseffové, ze špatné finanční situace Brazílie i samotného Ria.

Přehnanost některých obav zvýraznil incident s americkými plavci. Tvrdili, že byli přepadeni, ale vyšetřování a záběry kamer odhalily, že medailisté si vše vymysleli. Naopak rozbili dveře a další zařízení na toaletě benzinové pumpy a ostraha proti nim musela zakročit.

Ono tak trochu záleží na osobním vkusu. Rio možná nebylo tak dobře zorganizované jako Peking nebo Soči, ale na druhou stranu nesloužilo jako výkladní skříň diktatury nebo projekt na oslavu vůdce, jak tomu bylo v Číně či ještě více v Rusku.

Časopis Time napsal, že z her v Riu nelze mít velké potěšení, protože se odehrávají za strašlivé situace ve světě. V éře populismu, xenofobie, rasismu, terorismu, válek, rozvratu či obrovské sociální nerovnosti. Za to ale organizátoři nemohou.

Stejně tak jako za nesportovní a neolympijské projevy některých arabských sportovců. Egyptský judista Islám Šahábí odmítl podat ruku izraelskému soupeři. Alespoň částečně to napravil egyptský olympijský výbor, který Šahábího zkritizoval a poslal domů.

Libanonská výprava zase spustila povyk, když zjistila, že na sportoviště se má přesunout v autobuse společně s několika Izraelci.

Pokud máme hry v Riu k něčemu přirovnat, pak spíše než jiné olympiádě se nabízí fotbalové mistrovství světa v Jihoafrické republice v roce 2010. Také Jihoafričanům se moc nevěřilo, kolovaly příběhy o rozsáhlé kriminalitě, ale turnaj se vcelku vydařil.

Byly to první hry v Jižní Americe a jedny z mála, které se odehrávají mimo takzvané vyspělé země. Ty, pro něž není problém hry uspořádat, i kdyby se jim řeklo pár týdnů dopředu. Tedy většinu Evropy, USA, Kanadu, Austrálii, Japonsko či Jižní Koreu.

Brazílie ukázala, že i adepti mimo tento klub jsou schopni událost zvládnout. Jen když se podíváme na Latinskou Ameriku, jistě by to po letech zvládlo Mexiko. Stejně tak Argentina nebo Chile.

Spíše si však vsaďme na to, že po Pekingu uvidíme olympiádu v jiných čínských městech. A pokud se obejde bez velkých minel i světový fotbalový šampionát v Kataru v roce 2022, zamíří olympiáda zřejmě i do Perského zálivu. Buď Kataru, nebo Spojených arabských emirátů.

Skandál: Američtí plavci v čele se slavným Ryanem Lochtem se v ulicích Ria nestali obětí ozbrojeného přepadení, jak tvrdili, ale sami byli výtržníky. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo EU se v celním řízení od července až ztrojnásobí

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo Evropskou unii, které podléhají celnímu řízení, se od července až ztrojnásobí. Důvodem jsou nová pravidla EU, podle kterých je nutné i za zásilky s hodnotou do 22 eur odvádět DPH. Vyplývá to z vyjádření zástupců Celní správy a České pošty na čtvrteční tiskové konferenci.

Loni prošlo celním řízením okolo 18 milionů poštovních zásilek, o rok dříve to bylo 28 milionů. Pokles způsobila pandemie koronaviru. Podle generálního ředitele Romana Knapa pošta v současnosti denně doručuje 30 000 až 50 000 zásilek, které budou podléhát celnímu řízení.

V současné době zásilky nízké hodnoty prochází jednoduchým celním řízením, které zajišťuje poštovní operátor či přepravce. Příjemce zásilky nemusí prakticky nic řešit a objednané zboží je mu přímo poštovním operátorem nebo expresním přepravcem doručeno. Nově bude muset příjemce podávat elektronické celní prohlášení. To se dosud vztahovalo na balíky s cenou od 22 do 150 eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy