O osudu brazilské prezidentky se rozhodne v srpnu. Problémy se valí i na jejího nástupce

Simone Radačičová Simone Radačičová
16. 6. 2016 11:31
Brazílii čeká horké léto. Nejenže země v srpnu hostí ostře sledované olympijské hry, které zatím vyvolávají spíše obavy, ale dozví se i verdikt nad prezidentkou Dilmou Rousseffovou, která čelí ústavní žalobě kvůli manipulacím se státním rozpočtem. Ironií je, že stejný osud hrozí i jejímu nástupci Michelu Temerovi. Kvůli korupci.
Dilma Rousseffová a Michel Temer.
Dilma Rousseffová a Michel Temer. | Foto: Reuters

Brasília - Slavný návrat, nebo odchod do zapomnění? Brazilci budou mít o osudu prezidentky Dilmy Rousseffové jasno ve chvíli, kdy bude Rio de Janeiro hostit vrcholnou sportovní akci - olympiádu.

Pokud senát uzná Rousseffovou vinnou, do funkce se nevrátí a úřad bude nadále vykonávat bývalý viceprezident Michel Temer.

Ten se nyní z pozice dočasné hlavy státu pokouší reformovat ekonomiku a omezit státní výdaje.

Je ale stejně neoblíbený jako Rousseffová - jeho působení v úřadě schvaluje zhruba 11 procent Brazilců. A i proti jeho vládě se v posledních týdnech konalo hned několik protestů.

434 000 dolarů na úplatcích?

Aby toho nebylo málo, dva z jeho ministrů už museli odstoupit, jelikož vyšlo najevo, že se pokoušeli zabránit vyšetřování korupčního skandálu ve společnosti Petrobras.

Do něho se údajně zapletl i sám Temer, a tak mu paradoxně hrozí stejný osud jako své předchůdkyni. Tento týden vyšetřovatelé zveřejnili výpověď bývalého šéfa jedné z divizí Petrobrasu Sérgia Machada, který se rozhodl s policií spolupracovat.

Machado uvedl, že Temer žádal o úplatky ve výši 434 000 dolarů (10,5 milionu korun), které později využil na financování volební kampaně své Strany brazilského demokratického hnutí (PMDB).

Podle Machada brali úplatky i další vysoce postavení členové PMDB, a to například bývalý prezident José Sarney nebo šéf Senátu Renan Calheiros.

Temer veškerá obvinění smetl ze stolu. "Je to naprosto lživé," prohlásil.

Je ale zřejmé, že to opět oslabí jeho už tak velmi nepopulární vládu. "Prohloubí to vládní krizi," domnívá se politolog Pedro Fassoni Arrunda z univerzity v Sao Paulu. "Ale přesto - je to jen výpověď, která zatím ještě nic nedokazuje. Vyšetřování je na začátku."

I dalšímu z protivníků Dilmy Rousseffové zvoní hrana. Z postu šéfa brazilské dolní komory byl odvolán Eduardo Cunha, hlavní ze strůjců impeachmentu proti prezidentce. Rovněž on se nevyhnul podezření z korupce.

Rousseffová: Je to puč

Brazilci si přejí, aby mohli o dalším směřování země rozhodnout v nových volbách. A to jim Rousseffová slíbila. Nedávno oznámila, že pokud ji senát shledá nevinnou a vrátí se do úřadu, nechá vypsat referendum o předčasných volbách.

Dilma Rouffessová sice čelí obvinění z manipulace se státním rozpočtem, za jejím politickým pádem ale stojí zhoršující se ekonomická situace, vysoká nezaměstnanost a inflace. Ještě před pár lety se Brazílii řadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Latinské Ameriky, nyní jí ale hrozí nejhlubší recese nejméně od roku 1901.

Prezidentka, které se dříve přezdívalo brazilská železná dáma, odmítá, že by se dopustila jakýchkoliv nekalostí. Rázně pak dodává, že impeachment je "pučem" jejích politických odpůrců, kteří chtějí přerušit vyšetřování korupčního skandálu v Petrobrasu.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
Další zprávy