Brazilci se bojí o svou půdu. Skupují ji Číňané

Václav Viták
8. 10. 2011 21:05
Číňané se snaží získat co největší vliv na brazilské zemědělství
Sójová plantáž (ilustrační foto)
Sójová plantáž (ilustrační foto) | Foto: Archiv

Sao Paolo - Brazílie, Argentina i další země přijímají opatření, která mají omezit přístup spekulantů a zahraničních společností k jejich zemědělské půdě.

Ačkoliv to nikde není řečeno přímo, tyto kroky jsou zaměřeny především proti Číně.

Ta ve snaze zajistit svou potravinovou bezpečnost upřela po Africe, kde už nakupuje nebo si pronajímá ohromné plochy zemědělské půdy, zrak i na Jižní Ameriku, především na Brazílii a Argentinu.

Pokud současná Čína uzavírá obchody, pak to opravdu stojí za to. Na jaře například podepsala s Brazílií smlouvu na dodávky šesti milionů tun sójových bobů ročně.

Číňané ale chtějí nejen nakupovat zemědělské produkty, aby snížili svou narůstající závislost na dodávkách potravin z USA, přejí si mít také stále větší kontrolu nad vlastní produkcí zemědělských plodin.

V brazilském státě Goiás chtějí například obdělávat 8 milionů hektarů ladem ležící půdy.

Brazílie vyváží nejvíce kávy na světě.
Brazílie vyváží nejvíce kávy na světě. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Světová banka loni ve své studii uvedla, že rostoucí ceny potravin vedly v poslední době k obrovským nákupům zemědělské půdy v rozvojovém světě a Čína patří k těm zemím, které jí skoupily nejvíc.

Brazílie proto začala loni přísněji vykládat zákon z roku 1971, kterým je omezován přístup zahraničních fyzických a právnických osob k vlastnění brazilské zemědělské půdy, aby její nákup ještě více ztížila.

Argentinská prezidentka Cristina de Kirchnerová se zase snaží prosadit přijetí zákonné normy, která by omezila koncentraci zemědělské půdy v rukou cizinců.

Dovoz plodin (a vody)

Bývalý brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prosazoval hospodářskou orientaci na Čínu a označoval tento krok za "strategické partnerství".

Nevyřčeným podtextem této politiky byl samozřejmě cíl co nejvíce se odklonit od USA. Brazílie se však stala v extrémně krátké době tak závislou na obchodní výměně s Čínou, že to brazilské představitele začíná znepokojovat.

Nová brazilská prezidentka Dilma Rousseffová proto hledá cestu zpátky k USA, které Čína vytlačila z pozice největšího brazilského obchodního partnera.

Zřejmě i z tohoto důvodu mohli američtí investoři nakoupit v poslední době v Brazílii bez problémů značné množství zemědělské půdy, zatímco čínské společnosti nikoli.

Čína se soustředila na Brazílii nejen kvůli její půdě, ale i kvůli jiné, stále cennější komoditě: Tato latinskoamerická země má k dispozici velké množství sladké vody - podle některých odhadů 14 procent celosvětových zásob.

Čína má stále méně sladké vody (ilustrační foto)
Čína má stále méně sladké vody (ilustrační foto) | Foto: Reuters

Severní čínské provincie trpí stále větším a častějším suchem, které ztěžuje, prodražuje nebo dokonce úplně znemožňuje zemědělskou produkci.

Potřebné čínské dolary

Brazílie ale zahraniční, tedy i čínské investice do zemědělství a lesnictví potřebuje.

Je sice již dlouho zemědělským gigantem - sklízí kolem 150 milionů tun obilí, vyváží nejvíce kávy a cukru na světě, je druhým největším producentem sójových bobů a třetím největším pěstitelem kukuřice - potřebuje si však zachovat také konkurenceschopnost.

Po loňském rozhodnutí brazilské vlády zpřísnit podmínky pro zahraniční zájemce o brazilskou půdu byly pozastaveny projekty v odhadovaném objemu nejméně 15 miliard dolarů.

Brazilská vláda proto uvažuje, že půjde australskou cestou a bude zahraničním investorům zemědělskou půdu pronajímat, i když nikoli na 99 let, jak to dělají Australané, ale spíše na kratší dobu kolem 50 let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Raketa, která v Afghánistánu zabila civilisty, byla tragickou chybou, kají se Spojené státy

Americká armáda v pátek přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna raketou odpálenou z dronu na auto s údajnými atentátníky, ale zemřeli při tom civilisté. Americký generál Kenneth McKenzie útok označil za pochybení a přiznal, že při něm přišlo o život deset civilistů a mezi nimi sedm dětí. Podle jeho doznání nebyl zabit žádný člen Islámského státu.

"Ten útok byla tragická chyba a já se upřímně omlouvám," řekl před novináři McKenzie. Je podle něj také velmi nepravděpodobné, že auto nebo mrtví patřili k teroristům z Islámskému státu anebo přímo ohrožovali americké vojáky, kteří v té době ještě byli na kábulském letišti.

Agentura AP napsala, že Pentagon tak ustoupil od své původní obhajoby útoku. Podle ní Američané chtěli zasáhnout auto s lidmi, kteří se chystali zaútočit na letiště, kde vrcholila evakuace cizinců a domácích spojenců zahraničních misí. Jen o několik dní dříve masivní útok, k němuž se právě Islámský stát přihlásil, u letiště zabil nejméně 170 místních lidí a také 13 příslušníků a příslušnic amerických ozbrojených sil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy