Bosnu drží pohromadě jen vize evropské budoucnosti

Dominik Jandl
15. 12. 2008 10:03
Členství v Evropské unii je pro těžce zkoušenou zemi tou nejlepší vyhlídkou
Ostatky Bosňáků popravených v genocidě nařízené Radovanem Karadžičem. Masový hrob ve vesnici Kamenica.
Ostatky Bosňáků popravených v genocidě nařízené Radovanem Karadžičem. Masový hrob ve vesnici Kamenica. | Foto: Reuters

Sarajevo - Bosna a Hercegovina je zemí, v níž žije vícero národů, ale kde se přitom mnohým průměrným lidem při vyslovení slova národ zvedá žaludek.

A to přesto, že zde při fotbalových utkáních nadále propukají lokální nepokoje provázené xenofobními pokřiky.

Mimo jiné také z tohoto důvodu nedávno Rada bezpečnosti OSN prodloužila jednotkám mírových sil Evropské unie Eufor mandát.

Kontingent evropského společenství o síle 2,2 tisíc vojáků je totiž stále nejlepší a zároveň prakticky jedinou pojistkou před vypuknutím větších nacionálních nepokojů.

Vojáci ze zemí EU jsou zde přítomni už od podepsání mírových dohod v Daytonu v roce 1995.

V zemi ale zároveň neustále přibývá lidí, kteří jsou vůči nacionálním náladám imunní. To již několikrát v poslední době potvrdil i vysoký představitel mezinárodního společenství, slovenský diplomat Miroslav Lajčák.

Rozpad Bosny by totiž znamenal krach - a to nejen země narýsované kdysi v Daytonu, ale i životu statisíců lidí.

"Chceme žít normální život," řekla reportérovi BBC Soňa Pajičová cestou na výstavu fotografií z první světové války, na kterou šla se svou dvanáctiletou dcerou.

Na otázku, co tedy normálně žijící lidé jako ona chtějí, odpověděla bez prodlení. "Šanci cestovat. Bez toho, abychom na vízum čekali měsíc, prostě se jen sebrat a jet na tři dny do Rakouska," odvětila.

Miroslav Lajčák v rozhovorech, které poskytuje, říká, že "Bosna není standardní zemí". Lajčák bosenským politikům dlouhodobě opakuje, že rozpad Bosny je čirý nonsens.

Hranice nově vzniklých státních útvarů by totiž byly nenakreslitelné a Srebrenica, kde proběhla pod vedením Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče genocida Bosňáků (bosenských muslimů), by se nacházela na území Republiky Srbské.

Miroslav Lajčák. Jako vysoký předtavitel je pro mnohé cizím protektorem, podle jiných by se Bosna bez něj neobešla.
Miroslav Lajčák. Jako vysoký předtavitel je pro mnohé cizím protektorem, podle jiných by se Bosna bez něj neobešla. | Foto: Reuters

A to by stěží někdo mohl morálně akceptovat. V existenci Republiky srbské totiž nejen Bosňáci, ale i Chorvaté, vidí přetrvávající nespravedlnost.

Podle Lajčáka je nejlepším možným řešením přetrvávající situace v Bosně orientace obyvatel na Evropskou unii a snaha o co nejrychlejší integraci do ní.

Když ten třetí trucuje…

Tomu dává za pravdu i Světlana Ceničová, bývalá ministryně financí Republiky srbské.

"Skutečnou silou, která drží tuto zemi pohromadě, je vidina budoucnosti v mezinárodním společenství a zároveň fakt, že by nikdo neuznal samostatnost Republiky srbské," řekla Ceničová pro BBC.

"Další věcí je i to, že když při hovoru mezi normálními lidmi zmíníte pojem národ, je jim okamžitě špatně a jsou otrávení, jakmile slyší něco o národních záležitostech," dodala Ceničová.

Žena odchází z veřejné vývařovny. "Zákazníků" podle humanitárních pracovníků spíš přibývá.
Žena odchází z veřejné vývařovny. "Zákazníků" podle humanitárních pracovníků spíš přibývá. | Foto: Reuters

Daytonská dohoda vytvořila v podstatě konfederativní republiku složenou ze dvou celků. Jedním je zmíněná Republika srbská, druhým pak bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny, která je dále dělena na samosprávné jednotky.

Podle reportáže BBC je v poslední době problémem zejména přístup premiéra Republiky srbské Milorada Dodika, který je podle mnohých nekonstruktivní.

Dodik se na sebe totiž snaží strhnout pravomoci, které podle ústavy spadají pod celostátní vládu. Právě Dodik svým trucovitým přístupem dlouho úspěšně oddaloval podpis stabilizační a asociační dohody s Evropskou unií.

Jde to, ukazuje příklad

Vzorem pro celou zemi i samotnou Republiku srbskou je město Doboj a jeho okolí. Do školy Vuka Karadžiče sem dochází děti ze všech etnik.

Na otázku, jaké je složení žáků ve škole, nebyl ředitel schopen z hlavy odpovědět. Podle reportéra BBC se musel podívat do školních záznamů. "Pro nás to jsou prostě děti," pronesl při listování papíry.

Muž stojí u sarajevského pomníku obětem války v Bosně a Hercegovině, která probíhala v letech 1992-1995. Situace je v zemi i po 13 letech napjatá.
Muž stojí u sarajevského pomníku obětem války v Bosně a Hercegovině, která probíhala v letech 1992-1995. Situace je v zemi i po 13 letech napjatá. | Foto: Reuters

Jeho slova o poklidném soužití potvrzuje i sedlák Nusret Delič z přilehlé obce Sevarlija. Ten je bývalým muslimským uprchlíkem, jedním z těch, kteří se vrátili do svých domovů na území Republiky srbské.Většinou se jako Delič živí farmařením. Mléko prodávají do Republiky srbské, plodiny pak do celé Bosny a Hercegoviny.

Reportáž: Bosenští uprchlíci začínají od nuly. I s českou pomocí

"Městečko i přilehlá vesnice jsou v celé Bosně raritou. Zatímco v průměru se do svých domovů v Republice srbské vrátilo okolo 50 procent muslimských Bosňáků, do města a vesnice se jich vrátilo okolo 80 procent.

Už jsem si prošel tolika věcmi, tak proč bych se dnes měl ještě rozčilovat? Kdybych nevěřil, že se věci v budoucnosti zlepší, nevracel bych se sem," řekl Delič BBC.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Hasiči na D1 na Benešovsku zasahovali v minulých dvou dnech kvůli tragické hromadné nehodě na 49. kilometru ve směru na Brno. Při nedělní havárii cisterny a čtyř osobních aut jeden řidič uhořel, deset lidí ošetřili záchranáři. Kvůli palmovému oleji, který vytekl z cisterny, tam stále platí výstraha na kluzkou vozovku a omezení rychlosti.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy