Bosna na ostří nože. Muslimové čelí výhrůžkám, Srbové kráčeli ulicemi s pochodněmi

Helena Truchlá Helena Truchlá
16. 1. 2022 19:59
V Bosně opět vře nacionalismus. V ulicích Banja Luky, kde žijí převážně Srbové, začátkem týdne pochodovaly stovky mužů se zbraní v ruce v den 30. výročí vzniku Republiky Srbské. Ta je i dnes jedním z regionů Bosny, její původní vyhlášení v roce 1992 ale pomohlo rozpoutat válku v Jugoslávii, kterou nepřežilo sto tisíc lidí.

Červenomodrobílá srbská trikolóra, přehlídka zbraní, dechová hudba a na svých strojích extremisté hlásící se k ruskému motorkářskému klubu Noční vlci. Oficiální připomínce výročí přihlížela kromě představitelů bosenských Srbů také premiérka sousedního Srbska Ana Brnabičová, ruský velvyslanec nebo dva krajně pravicoví francouzští europoslanci. 

Republika srbská je jednou ze dvou hlavních částí Bosny a Hercegoviny. Komplikované uspořádání tohoto asi třímilionového státu se snaží zajistit mírové soužití tří hlavních etnik: bosňáckých muslimů, srbských pravoslavných křesťanů i chorvatských katolíků.

"V čase přehlídky byla atmosféra poměrně klidná, lidé šli prostě na průvod, byly tam často i malé děti, které se chtěly podívat na policejní tank," popisuje atmosféru Magdaléna Fajtová, reportérka Českého rozhlasu, která situaci sledovala přímo na místě. "Samozřejmě se den nesl v hodně nacionalistickém duchu, ale obecně jsem měla pocit, jako bych byla na úplně normálním shromáždění lidí k oslavě běžného svátku," dodává. 

V průvodu vystoupili i příslušníci záchranné služby nebo zástupci sportovních sdružení. Členové speciální antiteroristické jednotky policie Republiky srbské zazpívali píseň "Za křest", jejíž nacionalistický text oslavuje srbský lid. Naopak chyběli srbští zástupci společné armády, kteří se oslav účastnili v minulosti. 

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik už v prosinci oznámil, že na fungování této vojenské síly se Republika srbská dál nehodlá podílet. Je to jeden ze způsobů, jimiž politik v posledních měsících stupňuje tlak na osamostatnění srbské entity v Bosně. To by znamenalo porušení mírových smluv, které v roce 1995 ukončily válečné běsnění. I proto se oslavy, které nejsou v Bosně ničím novým, odehrávaly letos v obzvlášť napjaté atmosféře. 

Nacionalisté s pochodněmi

V ulicích Prijedoru, Brčka, Janji nebo Foči se už o víkendu pohybovali neoficiální demonstranti. Zpívali srbské nacionalistické popěvky a někteří nesli portréty Ratka Mladiče, vojenského vůdce bosenských Srbů z války v 90. letech, odsouzeného na doživotí za zločiny proti lidskosti a genocidu bosňáckého obyvatelstva. Zmíněná města byla v lednu roku 1992 dějištěm prvních pogromů proti muslimskému obyvatelstvu.

Konkrétně v Janji na severovýchodě země čelili bosenští Muslimové výhrůžkám a posměchu i minulý týden. Během incidentu, ke kterému došlo, když se vraceli z mešity, zazněly i výstřely. V Novém Pazaru v Srbsku, kde tvoří většinu obyvatel Bosňáci, se srbští nacionalisté sešli na ulici s hořícími pochodněmi a volali po vzniku "Velkého Srbska", zahrnujícího i části Bosny, Kosova, Chorvatska a Černé Hory.

Už o víkendu někdo zneuctil nástěnnou malbu připomínající oběti srebrenické genocidy Bosňáků v roce 1995, dva muži bosňáckého etnika zase zničili plaketu připomínající generála Mladiče na předměstí Sarajeva. Disciplinárnímu řízení čelí také dvanáct policistů, kteří velebili srebrenický masakr. Mezinárodní Helsinský výbor pro lidská práva v té souvislosti varuje před "intenzivní nenávistnou kampaní proti Bosňákům", podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě množící se incidenty hrozí přerůst v konflikt a destabilizaci. 

Sám vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik na informaci o událostech reagoval slovy, že je vůbec nezaznamenal. Podle lídra opozičních sil v Republice srbské Mirka Šaroviče je ale situace "na ostří nože".

Strašení válkou jako politická kampaň

Sporná je i oficiální oslava výročí s bezmála třítisícovou účastí, které přihlížel i primátor Banja Luky. Ignoroval tím rozhodnutí Nejvyššího soudu Bosny a Hercegoviny, který samotný svátek 9. ledna opakovaně označil za protiústavní. Jednak totiž spadá do období pravoslavných Vánoc, což vylučuje muslimské Bosňáky a katolické Chorvaty, v multietnické Bosně je proto diskriminací. Datum je ale problematické i samo o sobě: zatímco pro bosenské Srby je připomínkou národního sebeurčení a svobody, pro Bosňáky symbolizuje začátek útlaku a válečných hrůz, které vyvrcholily událostmi ve Srebrenici. 

"Pokud si můžu dovolit spekulovat, řekla bych, že běžného člověka v Republice srbské nezajímá, o čem rozhodne celostátní Ústavní soud, protože jim politická reprezentace dokolečka opakuje, že celostátní instituce nejsou na jejich straně," míní novinářka Magdaléna Fajtová. Podle Milorada Dodika jsou oslavy připomínkou závazku k životu v míru a ve svobodě. Dodal zároveň, že nebude dělat, "co chtějí Američané, ale co chce jeho lid". Spojené státy v roce 1995 pomáhaly mírovou dohodu dojednat a před několika málo dny uvalily na Dodika další sankce za ohrožování územní celistvosti Bosny a Hercegoviny. 

Podle Fajtové je potřeba mít při hodnocení aktuálních událostí v této balkánské zemi na paměti, že se tu letos v říjnu konají parlamentní volby. "Někteří analytici jsou přesvědčeni o tom, že Dodik stejně jako zástupci dalších dvou národů v Bosně a Hercegovině udržují krizi uměle, protože jim to hraje do karet: lidem se poví, že možná bude válka, a ti se pochopitelně vyděsí. Ve volbách pak budou volit toho, kdo jim nejhlasitěji slíbí, že je ochrání. Dodik to dělá v jednom kuse," vysvětluje česká novinářka. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

První odhady australských voleb ukazují, že opozice zřejmě odstaví od moci vládnoucí kabinet

Opoziční Labouristická strana v Austrálii patrně odstaví od moci kabinet současného konzervativního premiéra Scotta Morrisona. Ukazují to projekce australských televizních stanic. Výsledek dnešních parlamentních voleb je zatím nejistý a zřejmě bude velmi těsný, Morrison ale s největší pravděpodobností nebude mít dost křesel na to, aby mohl sestavit vládu i pro čtvrté volební období. Dosavadní sčítání hlasů naznačuje, že lidé tentokrát více volili i menší politické strany.

Poslední volební místnosti se na západě země uzavřely v 18:00 místního času (poledne SELČ). Dnešní průzkum společnosti Newspoll přisuzoval labouristům podporu 53 procent hlasů.

Morrisonova koalice nyní ve 151členné Sněmovně reprezentantů drží nejtěsnější většinu 76 křesel. Labouristická strana slibuje větší výdaje na péči o děti i seniory, stávající koalice pak lepší řízení ekonomiky v době, kdy se v Austrálii kvůli pandemii covidu-19 prohloubil rozpočtový deficit. Morrison slíbil, že pokud bude znovuzvolen, jeho vláda sníží daně a zmírní tlak na růst životních nákladů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy