reklama
 
 

Bosna odvolila. Válečné rány zůstávají

2. 10. 2006 8:40
Sarajevo - Předběžné výsledky nedělních voleb do předsednictva Bosny a Hercegoviny podle odhadů odráží rozštěpenost země.

Ve tříčlenné kolektivní hlavě státu zasedne kromě příznivce národnostního rozdělení Srba Nebojši Radmanoviče Muslim Haris Silajdžič a Chorvat Ivo Miro Jovič, kteří podporují sjednocení země rozdělené na dvě části Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou.

Strana, která by sjednotila Bosňáky, Chorvaty a Srby, neexistuje. Země se bude i po nedělních parlamentních a prezidentských volbách topit v nejistotě, chudobě a korupci.

Infrastruktura v solidním stavu, z mezinárodních dotací se opravují a staví domy. Na první pohled se Bosna příliš neliší od ostatních balkánských států. Za barevnými fasádami domů se však stále skrývá dědictví balkánské války.

Podivná země

Bosna a Hercegovina je jednou zemí pouze formálně. Je rozdělena na dvě jednotky - Republiku srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny, kde žijí Chorvaté a Bosňáci (muslimové). Ta se dělí do deseti kantonů s vlastní vládou. Navíc zcela zvláštním útvarem je Distrikt Brčko.

Infobox

POLITIKA BOSNY A HERCEGOVINY:

  • Zemi řídí mezinárodní protektor.
  • Nejvyšším správním orgánem je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny. Má tři členy (Bosňáka, Chorvata a Srba), kteří jsou do funkce voleni na čtyři roky.
  • Předsedu vlády navrhuje parlament. Premiér jmenuje ministry.
  • Parlament má dvě komory: Dům národů a Poslaneckou sněmovnu. Tři národy jsou rovnoměrně zastoupeny.
  • Země je rozdělena na Republiku srbskou, Federaci Bosny a Hercegoviny a Distrikt Brčko.
  • Republika srbská má navíc svého prezidenta, svou vládu a svůj jednokomorový parlament.
  • Chorvatsko-bosňácká část má také svého prezidenta, dvoukomorový parlament a tato část země se dělí na deset kantonů.
  • Kantony mají vlastní vlády, parlamenty a vysokou míru autonomie.
  • Samosprávný celek multietnický Distrikt Brčko  má v čele starostu a mezinárodního správce.

Hlavním městem je formálně Sarajevo, prakticky jich je však několik. Hymna nemá slova. Ústava rozděluje vládu a společnost podle etnického klíče.

Katolík Chorvat si nevezme za manželku pravoslavnou Srbku, muslim Bosňák si nepodá ruku se Srbem. Společnost je segregovaná a předsudky mizí pomalu.

OSN chce jednotný, demokratický a stabilní stát. Většina z téměř tří milionů voličů se však hlásí ke své původní národnosti a necítí se být občany jednotného státu Bosna a Hercegovina.

Začnou si vládnout sami?

Do roka by měl ukončit svou činnost mezinárodní protektor Christian Schwarz-Schilling a jeho Úřad vysokého komisaře OSN pro Bosnu a Hercegovinu, který od roku 1995 dohlíží na dění v zemi.

Vzhledem k situaci je však možné, že protektor v zemi zůstane a že si obyvatelé Bosny a Hercegoviny v nejbližší budoucnosti nebudou vládnout sami. Pokud by mezinárodní dohled skončil, hrozí zemi národnostní nepokoje a politický i ekonomický chaos.

O životě v Mostaru si přečtěte ZDE.

Volby zemi nezmění

Vyhrocenost volební kampaně kritizují ministři Evropská unie.

Nacionalistické nálady stoupají, podle pozorovatelů jsou nejsilnější od konce války v roce 1995. Premiér Republiky srbské Milorad Dodik sní o větší autonomii své entity, či dokonce samostatnosti, Bosňáci chtějí vytvořit jednotný stát Bosna a Hercegovina s jednotnou vládou. Bosenští Chorvaté si vytvářejí vlastní vlády a nejraději by se připojili k Chorvatsku.

Ve volbách, které proběhnou 1. října, bude každý volit příslušníky svého národa. Že jsou to zkorumpovaní zločinci? Nevadí, největší šance na zvolení má ten, kdo chce nejvíce prosazovat jednotlivé národní zájmy.

Podle předvolebních průzkumů v Republice srbské vyhrají sociální demokraté, v chorvatsko-bosenské části mají největší šance rovněž socialisté a muslimští nacionalisté ze Strany demokratické akce.

Přestože představitelé Evropské unie považují nadcházející volby za "mimořádně významné pro evropskou budoucnost země", výsledky nebudou extrémně důležité. Strana, která by zemi spojila, totiž neexistuje. Dál povládnou nacionalisté.

Dědictví války

V Bosně už se více než deset let nestřílí, poválečné napětí je však mezi lidmi stále cítelné. Na hrůzy občanské války, ve které zemřelo až čtvrt milionu lidí, se zapomíná těžko.  

  • Více o válce na území dnešní Bosny a Hercegoviny ZDE

Současné rozdělení Bosny a Hercegoviny je výsledkem mírové Daytonské dohody z roku 1995. Z křehkého kompromisu ale žádný národ není nadšený.  

Tisíce uprchlíků už se nikdy nevrátí do svých původních domovů. Mnozí stále pohřešují své příbuzné. Seznam nezvěstných naleznete ZDE.

Velká část území je stále zaminovaná.

Před mezinárodní soud se stále nedaří dostat válečné zločince Ratko Mladiče a Radovana Karadžiče. Informace o vypsané pětimilionové odměně na jejich dopadení naleznete ZDE a TADY.

Mafie v politice

Ekonomika je vratká. Obroskou sumu peněz, přibližně polovinu HDP, spolkne státní aparát. Jedna z nejchudších zemí Evropy je stále závislá na zahraniční pomoci.

Bosně vládne mezinárodní protektor s takřka neomezenou mocí a takzvaný Úřad vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu. Každý národ má svého premiéra. Ministrů jsou desítky, zákonodárců stovky.

Organizovaný zločin je srostlý s politikou. Bosna je baštou černého trhu, pašeráctví a mafiánských praktik. Velká část mezinárodních dotací skončila na účtech politiků. Na moci se podílejí lidé odpovědní za válečné zločiny.

Dotace v řádu miliard dolarů nepomohly nastartovat ekonomiku. V zemi je zhruba 40 % nezaměstnaných. Mladí a vzdělaní lidé se snaží utéct do zahraničí. V zemi stále žije mnoho lidí bez vzdělání.

Reformy se vzhledem k složitosti vládního systému nedaří prosadit.

Korupce je každodenní nezbytností. Podle mezinárodního průzkumu společnosti Gfk 58 procent obyvatel tohoto balkánského soustátí považuje korupci za samozřejmost (podobné procento jako v Česku). 

Nejistota a chaos

Je možné, že by se opět začalo válčit? Přestože nacionalismus nabírá na síle, ozbrojené konflikty se vyskytují minimálně. Armáda je slabá, má jen formální funkci. OSN situaci nepodceňuje.

Občanská válka je pryč a pravděpodobnost jejího znovuvypuknutí je nízká, nejistota však zůstává. Až místní politici převezmou veškerou moc, čeká Bosnu těžké a chaotické období.  

Cesta rozdělené země do Evropy bude náročnější a bolestnější než přechod vysokých, kamenitých a vyprahlých bosenských hor.

autor: Zdeněk Mihalco | 2. 10. 2006 8:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama