Bosna dál tápe, volby vyhráli nacionalisté

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 13. 10. 2014 11:16
Výsledek odráží faktické rozdělení Bosny, která se od války před dvěma desetiletími nadále utápí v odstředivých nacionalistických tendencích.
Volební komise v bosenském městě Zenica.
Volební komise v bosenském městě Zenica. | Foto: Reuters

Sarajevo - Nedělní volby nového tříčlenného předsednictví Bosny zřejmě vyhráli vesměs nacionalisté bez vize společné budoucnosti země.

Plyne to podle agentury Reuters z předběžných výsledků hlasování.

Takový výsledek odráží faktické rozdělení Bosny, která se od války před dvěma desetiletími nadále utápí v odstředivých nacionalistických tendencích, čímž trpí fungování země a její ekonomiky.

Po sečtení části hlasů vedou volby do předsednictva tři kandidáti: Bakir Izetbegovič, který je zastáncem silného a jednotného státu, Dragan Čovič, který naopak v kampani sliboval vytvoření chorvatského státu v Bosně, a Srbka Željka Cvijanovičová, zastánkyně národnostního rozdělení země.

Vítězství Cvijanovičové ale ještě jisté není, protože v srbské části Bosny byly do půlnoci sečteny hlasy jen z 52 procent volebních středisek. Navíc je její náskok před druhým Mladenem Ivaničem těsný.

Kolektivní hlavu státu mohou podle ústavy tvořit jen zástupci konstitutivních národů - Bosňáků (dříve Muslimů), Chorvatů a Srbů. Evropská unie se snažila přimět bosenské politiky ke změně tohoto klíče, který je diskriminační vůči zástupcům jiných národů, ale dosud marně.

Dvě bosenské entity

Bosnu a Hercegovinu tvoří od konce války v letech 1992-1995 dvě entity s rozsáhlou autonomií: muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republika srbská. Kromě toho má zvláštní status okres kolem města Brčko na severu země.

V neděli se v zemi konaly všeobecné volby, takže občané rovněž volili novou dolní komoru celostátního parlamentu, parlamenty Republiky srbské (RS) a bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBAH) a také místní zastupitelstva. V RS se navíc volil prezident a ve FBaH orgány deseti kantonů. Volební místnosti se uzavřely v sedm hodin večer.

Premiérka Republiky srbské se chlubí podporou Ruska

Současná premiérka Republiky srbské Cvijanovičová založila svou kampaň na slibech, že se oblast oddělí od Bosny, a že pro to má podporu Ruska.

Její oponenti se spíše zaměřovali na boj s chudobou a korupcí. I ve Federaci Bosny a Hercegoviny řeší různé národnostní spory, před volbami se ale spíše soustředili na ekonomická témata. Bosnu trápí 44procentní nezaměstnanost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Oznámila to jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo. Byl poslancem Federálního shromáždění i vládním zmocněncem pro lidská práva.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires na protest proti vyhoštění šéfa běloruského fotbalu Bazanova z Česka.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Německo vyšetřuje kvůli naftovým motorům zaměstnance bývalé automobilky PSA

Státní zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem vyšetřuje v souvislosti s případnými manipulacemi s emisemi naftových motorů některé zaměstnance bývalé automobilky PSA. Německý list Wirtschaftswoche napsal, že vyšetřování se týká motorů, které se montovaly do sportovně-užitkových vozů (SUV) značek Mitsubishi, Peugeot a Citroën. Řídící jednotky patrně pocházely od dodavatele Continental, jehož dva bývalí zaměstnanci jsou podezřelí z napomáhání k podvodu.

Skandál s emisemi naftových vozů, přezdívaný dieselgate, vypukl v roce 2015. Tehdy německá automobilová skupina Volkswagen přiznala, že po celém světě nainstalovala asi do 11 milionů aut s naftovým motorem software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Emise vozů tak při testech ukazovaly mnohem nižší hodnoty, než byla skutečnost. Týká se to i vozů Škoda. Automobilku Volkswagen už skandál přišel na více než 32 miliard eur (815 miliard Kč). Částka zahrnuje pokuty, opravy a soudní výlohy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy