Jak volby dopadly?
Britská média čtvrteční volby označují za nejvíc přelomové za dlouhá desetiletí. "Musíme pochopit, co jsme způsobili za zemětřesení, a vypořádat se s jeho důsledky," prohlásil ve svém vítězném projevu před členy strany šéf konzervativců Boris Johnson. Jeho strana získala po sečtení všech hlasů celkem 365 mandátů, o 47 víc než před dvěma lety. Odpovídá to ale nárůstu jen asi o 1,5 procenta hlasů.
Johnson si tak zajistil v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu (o 80 křesel víc, než všechny ostatní strany dohromady) pro sestavení jednobarevné vlády. Takový luxus neměli jeho předchůdci David Cameron ani Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech, navíc po více než devíti letech, co jsou konzervativci u moci.
Naopak labouristé s 203 křesly dosáhli nejhoršího výsledku za desetiletí, ztratili mnoho volebních okrsků, ve kterých tradičně vítězili od první poloviny 20. století. Oproti roku 2017 oslabili bezmála o osm procent a spekuluje se o politické budoucnosti lídra Jeremyho Corbyna. Ten za špatný výsledek viní brexit a už oznámil, že do další kampaně stranu nepovede.
Ozývají se ale hlasy volající po jeho okamžitém odstoupení. Corbyn nicméně v čele strany hodlá zůstat během nezbytného "období reflexe", které ji podle něj čeká. "Myslím, že reflexe, nutná k vyhodnocení potřeby nového vedení labouristické strany, by měla trvat zhruba deset minut," kritizoval svého stranického šéfa například člen britské sněmovny lordů Andrew Adonis.
Jak dopadly menší strany?
Výrazně si polepšila Skotská národní strana (SNP), která získala 48 přesel v Dolní sněmovně. Kandidátka za SNP Amy Callaghanová v jednom z okrsků porazila dokonce velmi výraznou lídryni protibrexitových Liberálních demokratů Jo Swinsonovou, a to o pouhých 149 hlasů. Její strana obecně dopadla hůř, než naznačovaly průzkumy krátce po začátku kampaně, liberálové již oznámili, že mají dva nové lídry.
Žádné křeslo pak nezískala Strana pro Brexit Nigela Farage. "To, co dnes vidíte, je výsledek, ke kterému by se konzervativci ani nepřiblížili, kdybychom my nevzali tisíce hlasů (labouristům a liberálním demokratům, pozn. red.)," nenechal se tím vyvést z míry stále ještě sloužící poslanec Evropského parlamentu.
Naopak lídryně SNP a skotská premiérka Nicola Sturgeonová slaví. Dá se proto čekat, že bude i nadále usilovat o vyhlášení referenda o odchodu Skotska ze Spojeného království. Konzervativci ho sice odmítají, kampani za "indyref2" se nicméně po čtvrtečním hlasování dostalo od voličů výrazné podpory.
Skotsko přitom není jediný region, kde se dařilo nacionalistickým stranám. Poprvé od rozdělení irského ostrova na Severní Irsko (součást Spojeného království) a samostatnou Irskou republiku v roce 1921 získali na severu víc křesel irští nacionalisté a zastánci sjednocení ostrova na úkor pro-britských unionistů.
Nicola Sturgeon caught by Sky when she learned about Lib Dem leader Jo Swinson losing her seat. pic.twitter.com/y0O4vQRIf5
— Jim Waterson (@jimwaterson) December 13, 2019
Co výsledky znamenají pro brexit?
Velká Británie odejde z EU, a to brzy. Premiéru Johnsonovi nyní již nic nebrání prosadit v parlamentu dohodu o odchodu z EU, kterou s Bruselem vyjednal. Zemi z unie podle ní vyvede na konci ledna. Už příští úterý by měl znovu svolat parlament a v pátek 20. prosince do něj vrátit zákon, jehož schválení je pro dohodu nezbytné. Definitivně ho chce odhlasovat po Vánocích.
Na konci ledna tedy začne platit přechodné období, během kterého musí Johnson dojednat především obchodní dohodu s EU a dalšími státy.
A co bude dál kromě brexitu?
Na "masivní novou obchodní dohodu" s Brity už se těší například americký prezident Donald Trump. Ten Johnsonovi v minulosti několikrát vyjádřil podporu a v pátek mu pogratuloval na svém Twitteru. "Oslavuj, Borisi! Tohle má potenciál stát se mnohem větší a lukrativní (dohodou, pozn. red.), než jaká kdy mohla vzniknout s EU," dodal. Johnson před volbami sliboval, že ji stihne uzavřít do roku 2020, o čemž ale řada expertů i unijních diplomatů pochybuje.
Podle investiční banky Goldman Sachs má ale Johnson před sebou řadu překážek. "Zcela klíčové bude vyjednávání obchodní dohody s EU," sdělila banka v pátek ráno svým klientům. Johnson má před sebou také schvalování státního rozpočtu, který v podzimním předvolebním chaosu rovněž parlamentem neprošel.
Proč Britové hlasovali zrovna takhle?
K volbám přišlo 67,3 procenta voličů, o asi 1,5 procenta méně než před dvěma lety.
Většina britské veřejnosti podle předvolebních průzkumů považovala za zásadní téma pro svou zemi právě odchod z Evropské unie. Ten sice podporovala jen asi polovina obyvatel, většina ale souhlasila s tím, že je potřeba vleklé období nejistoty, zda a kdy k němu dojde, co nejdřív ukončit. To ve svých jednoduchých a úderných sloganech sliboval právě vítěz voleb Boris Johnson. Heslo "vláda pro lidi", které konzervativci vyvěsili nad hlavou Borise Johnsona během jeho veřejného vítězného projevu v pátek ráno, je po "Take back control" (Vzít zpět kontrolu) a "Get Brexit done" (Dotáhnout brexit) už třetí úderný slogan, který Johnsonovi přinesl úspěch.
Labouristický lídr Jeremy Corbyn se brexitu jako tématu v kampani naopak vyhýbal. I kvůli někdejší podpoře republikánského hnutí v Severním Irsku, z něhož se rekrutovali teroristé, a současným obviněním z antisemitismu, patřil Corbyn k nejméně oblíbeným šéfům strany od 70. let. Nedokázal navíc přesvědčit tradiční, manuálně pracující voliče, že prosadí svůj ambiciózní plán zahrnující zvyšování daní pro bohaté, znárodňování částí ekonomiky a lepší sociální služby, hodnotí tradičně spíše levicovější list the Guardian.
"Upřímně si nemyslím, že Corbyn by dokázal to, co nasliboval. Takže držím palce, teď pojďme udělat brexit," citovala televizní stanice BBC například jednu z voliček, která se rozhodla pro Johnsona.
Takzvaná "rudá zeď" tradičních labouristických okrsků se rozdrolila například v průmyslových částech severní Anglie nebo Walesu. Na tamní starší, manuálně pracující mužské podporovatele brexitu podle analytiků autoři konzervativní kampaně cílili především - a taktika jim zjevně vyšla.
Co se v novém parlamentu ještě změní?
Podle listu Financial Times v parlamentu bude zastoupeno nejvíce žen v historii, obsadí víc než třetinu křesel. Nejvíce se jich do sněmovny dostalo za labouristickou stranu (104), o bezmála dvě desítky víc než před dvěma lety jich bylo zvoleno také za konzervativce (87).
