Johnsonova poznámka samozřejmě nebyla určena jejich uším, ale právě k nim se záhy dostala. A skotské premiérce Nicole Sturgeonové, která usiluje o nezávislost území, nahrála do karet.
Skotský národní parlament, který poprvé zasedl 12. května 1999, je mezi obyvateli severního regionu Spojeného království velmi populární. A příští rok v květnu ho čekají nové volby. Editor britského deníku The Guardian předpovídá, že Johnsonova slova se nejspíš dostanou i na volební letáky Skotské národní strany (SNP), které Sturgeonová předsedá a které průzkumy předvídají snadné vítězství.
SNP je ve Skotsku u moci už více než 13 let, oproti tomu Konzervativní strana tam naposledy vládla v 50. letech minulého století. I lídr skotských konzervativců Douglas Ross v listopadu uznal, že většina Skotů se vyslovuje pro decentralizaci moci, a doplnil, že jeho strana "nevyhraje tím, když se znovu postaví na špatnou stranu debaty".
Nejméně tucet průzkumů provedených v posledním čtvrt roce ukazuje, že podpora nezávislosti nikdy nebyla tak populární. Server BBC na konci října 2020 uvedl, že průzkumy veřejného mínění už čtyři měsíce po sobě ukazují, že nezávislost Skotska podporuje většina voličů. Podle průzkumu společnosti Ipsos Mori dokonce až 58 procent Skotů. Server to označil za "nejtrvalejší podporu odtržení v moderní historii".
Ještě více Skotů (skoro dvě třetiny) si pak podle průzkumu myslí, že britská vláda by měla přinejmenším umožnit druhé referendum. Sama Sturgeonová počátkem prosince 2020 prohlásila, že ho chce uspořádat už letos. A její pravděpodobné vítězství v květnových volbách by mohlo její vyjednávací pozici vůči Londýnu ještě posílit.
Minulé referendum se konalo v roce 2014 a skončilo poměrem 55 ku 45 procentům hlasů pro setrvání ve Spojeném království.
Brexit změnil situaci
Sturgeonová je ve Skotsku velmi populární, s její prací bylo loni v říjnu spokojeno 72 procent dotázaných voličů. Zato Johnsonova nepopularita dosahovala ve stejnou dobu 76 procent. A Johnson druhé referendum opakovaně odmítá. Jenže aby bylo hlasování legální, musí ho podle britské ústavy posvětit parlament v Londýně, který ovládá Johnsonova Konzervativní strana.
Ne všichni konzervativní poslanci ale stoprocentně stojí za svým předsedou. Někteří se naopak domnívají, že neoblomné odmítání referenda může být "kontraproduktivní". Podle agentury Bloomberg se bojí i ústavní krize.
Zatímco britský premiér se opírá o argument, že před rokem 2014 hovořili Skotové o právě chystaném referendu jako o šanci, která přijde jednou za generaci, Sturgeonová namítá, že s následným odsouhlasením brexitu se situace změnila. Většina Skotů totiž hlasovala v roce 2016 pro setrvání v Evropské unii.
Boj proti skotskému nacionalismu
Johnson do premiérského křesla nastoupil v červenci 2019 a od té doby se snaží Spojené království před skotským nacionalismem "zachránit". V tom samém měsíci vytvořil funkci ministra pro jednotu (anglicky Minister for the union, pozn. red.), do které jmenoval sám sebe.
Server Foreign Policy spočítal, že britský premiér od té doby zahájil už čtyři samostatné iniciativy, které mu v tom mají pomoci. Tou poslední je pracovní skupina, jejíž vznik Johnson představil loni v listopadu. Jejím úkolem je zvrátit rostoucí poptávku po skotské nezávislosti tím, že "podpoří sociální a kulturní argumenty Velké Británie". Skupinu mají vytvořit poslanci Konzervativní strany z Anglie, Skotska a Walesu. Zodpovídat se bude přímo premiérovi.
Projekt má pomoci napravit sérii Johnsonových předchozích přehmatů, mezi něž patřila i zmíněná poznámka o "katastrofě", kvůli které v uplynulém roce vazby mezi Londýnem a Edinburghem naopak oslabily.
"Musíme se ujistit, že (britská) unie je jádrem všeho, co děláme, každá politika musí mít na sobě vyraženého Union Jacka," řekl nejmenovaný skotský konzervativní poslanec listu Financial Times s odkazem na označení britské vlajky.
Sloupkař serveru The National, který naopak podporuje osamostatnění Skotska, si v reakci postěžoval. "Stejně jako mnoho dalších věcí, které Westminster plánuje pro Skotsko, je i toto spíš uvaleno než prodiskutováno předem. A v tomto případě tak povrchně, až máte podezření, že to moc nepromysleli."
Podmínky se změnily
Jedním z argumentů kampaně za setrvání ve svazku s Londýnem byla před referendem v roce 2014 zajištěná prosperita Skotska. Spíš než na emoce sázel tábor proti osamostatnění na pragmatičnost. Svazek s Londýnem je jistota, kterou známe, odtržení je nejisté.
Jenže za šest let se hodně změnilo. Kromě odhlasovaného brexitu, který Skotové spíše odmítli, došlo k téměř už rok trvající pandemii koronaviru.
"Nacházíme se v úplně jiném prostředí," přitakala serveru BBC skotská farmářka Sally Williamsová.
"Musíme vědět, co by se stalo, kdybychom se oddělili od Anglie," říká další z farmářek Michelle Stephenová.
Současná pandemická krize Johnsonovi ubírá na oblibě mezi Skoty - a nezávislosti Skotska naopak přidává. V absolutním počtu má Velká Británie nejvíce zemřelých s covidem-19 z celé Evropy a Brity vyhlídky na další přísná protikoronavirová opatření po měsících v izolaci netěší. Naopak podle BBC Scotland se téměř tři čtvrtiny Skotů domnívají, že edinburská vláda zvládá pandemii dobře. Tu britskou chválí jen pětina lidí.
Pandemie zvýrazňuje také pravomoci a limity, kterým Edinburgh v boji s pandemií v nastaveném systému čelí. Zdravotnictví a vzdělání totiž patří pod otěže Sturgeonové.
Nepopulární byl britský premiér Johnson ve Skotsku vždycky. Podle profesora veřejné politiky z Edinburské univerzity Jamese Mitchella prostě nerozumí Skotsku a nesnaží se s ním spolupracovat. "Je jako nová verze Thatcherové," řekl serveru Foreign Policy profesor.
A co se týče Johnsonova blízkého spolupracovníka Dominica Cummingse, který je považován za jednoho z architektů brexitu a který loni v listopadu skončil ve funkci poradce, ten britskou unii jako celek na první místo nikdy nekladl. "Nikdy mu na unii nezáleželo. Koneckonců, je to anglický nacionalista," řekl další člen Konzervativní strany obeznámený se situací listu Financial Times.
