Co se stalo s brexitem v úterý večer? 

Poslanci britské Dolní sněmovny v sérii dvou klíčových hlasování nejprve podpořili zákon o brexitové dohodě s Evropskou unií, kterou v Bruselu dojednal premiér Boris Johnson. Vzápětí ale odmítli přistoupit na jeho projednání ve zrychleném, třídenním termínu.

Johnsonovi se tak podařilo dosáhnout něčeho, v čemž jeho předchůdkyně Theresa Mayová třikrát selhala: sjednotit poslance za jedním návrhem podoby britského odchodu z unie. Jeho verze je z velké části stejná jako text, který vyjednala Mayová, ale liší se v klíčové a problematické části řešící budoucí postavení Severního Irska. Zvedlo pro ni ruku 329 poslanců, proti bylo 299. 

Proč se brexit odkládá? 

Parlament v úterý odmítl dát zelenou více než stostránkovému zákonu, který řeší klíčové otázky brexitu. Například kolikrát a o kolik dní je možné prodloužit přechodné období, během kterého si Británie a EU musí vyřešit konečnou podobu vzájemných vztahů. Johnson trval na tom, aby zákon prošel sněmovnou do tří dní, tedy do pátku. A pak aby postoupil do horní komory, Sněmovny lordů.

Jenže většina poslanců, konkrétně 322, hlasovala proti zrychlenému projednání. Argumentovali, že tři dny jsou na tak důležitý zákon málo času. "Velmi mě znepokojilo, když mi manželka připomněla, že jsme strávili delší dobu vybíráním pohovky než debatou nad tímhle zákonem," glosoval situaci jeden z opozičních labouristů. 

Jak na to zareagoval Johnson? 

Předseda vlády ještě před hlasováním poslancům pohrozil, že pokud nebudou souhlasit se zrychleným projednáním, ukončí úplně debatu o dohodě a vyhlásí předčasné volby. 

Související

Johnson poprvé vyhrál, ale nestačí to. Brexit se nejspíš opět odloží

To si nakonec rozmyslel a projednání dohody jen pozastavil. Vláda podle jeho slov také urychlila přípravy na tvrdý brexit. Podle analytiků se tak snaží dát poslancům najevo, že ani odchod zcela bez dohody není vyloučen.

Může ještě dojít k brexitu bez dohody?

Teoreticky ano. Datum britského odchodu z EU je stále stanoveno na posledního října. Teď je řada na lídrech členských zemí unie, aby rozhodli o žádosti o odklad, kterou Johnson do Bruselu poslal. Je ale téměř jisté, že Evropská rada odklad na doporučení svého šéfa Donalda Tuska schválí.

Johnson musel podle zákona požádat o tříměsíční odklad, tedy do 31. ledna 2020. Zřejmě by ale upřednostnil mnohem kratší lhůtu, jeho spolupracovníci v minulosti hovořili o deseti dnech navíc. Je však pravděpodobné, že evropští lídři Británii nabídnou nějakou formu "flexibilního" odkladu, který by skončil, až britský parlament schválí vše potřebné.

Co teď bude s brexitovou dohodou? 

Předseda britské Dolní sněmovny John Bercow prohlásil, že zákon o brexitu je teď oficiálně "v limbu", neoficiálně je podle něj "zablokovaný, ale ne mrtvý". Johnson chce počkat na reakci z Bruselu, než bude projednávání dohody pokračovat v parlamentních výborech.

Jenže právě v těchto dalších fázích celého procesu mohou poslanci ještě významně pozměnit podobu zákona. Mezi změnami, které poslanci předkládají, je například varianta, aby Spojené království setrvalo po odchodu z EU v celní unii. Nebo aby dohoda začala platit až poté, co ji v referendu schválí britská veřejnost. Obojí označují vládní konzervativci za nepřijatelné. 

Co se stane dál? 

Odpověď zůstává stejná jako několik posledních měsíců: stát se může skoro cokoliv. Britský parlament je blíže celkovému schválení brexitové dohody než kdykoliv předtím a EU pravděpodobně poskytne Spojenému království potřebný čas.

Pokud ale dojde k dlouhému odkladu brexitu, Johnson se během něj pravděpodobně pokusí vyvolat předčasné volby. Ty podporuje i lídr opozice Corbyn.

Aby došlo na předčasné volby, musely by hlasovat pro dvě třetiny poslanců. Johnson ale v minulosti nevyloučil ani jiné způsoby vyvolání voleb. Například tak, že by vyslovil sám sobě nedůvěru, nebo pomocí jednorázového zákona. Pak by mu stačila nadpoloviční většina.

Dá se současný stav považovat za úspěch Borise Johnsona? 

Premiér za dobu svého úřadování vyhrál první klíčové hlasování v parlamentu. Nepodaří se mu ale dodržet slib, že zemi vyvede z EU do konce října, ať se stane cokoliv.

"Nemyslím si, že by pro něj odklad brexitu byl nezbytně katastrofou. Věřím, že hodně voličů mu to odpustí, pokud to bude působit tak, že zkusil všechno a zabránil mu v tom britský parlament," hodnotí situaci Tim Bale, politolog z britské Univerzity královny Marie v Londýně.

Video: Lidé v Británii už jsou z brexitu unavení, říká velvyslanec

9:03

Je velmi obtížné odhadnout, co se stane. To, co je mimořádné, se stává všedním, už to tu nikoho nepřekvapuje, říká diplomat Libor Sečka. | Video: Daniela Drtinová