


Jeden z dvou zadržených mužů na Ukrajině kvůli vraždě Ukrajinky Anastasije Berezovské, kterou úřady podezřívají z podílu na bombovém útoku v Monaku, je Ukrajinec narozený v Česku, respektive v někdejším Československu. Vyplývá to z pasu muže, který ve středu zveřejnil ukrajinský protikorupční portál Antikor

Zadržený muž, který je označován jako důstojník ukrajinské vojenské rozvědky HUR, se podle pasu jmenuje Jevhen Reun a narodil se 7. července 1986 v Česku.
Reuna a druhého zadrženého, o němž je známo, že to je bývalý příslušník bezpečnostních složek, prokuratura obžalovala z úkladné vraždy a požádala o uvalení vazby bez možnosti kauce, jak uvedl server nice-matin. Podle ukrajinského poslance Oleksije Hončarenka vyšetřovatelé jejich spojení s Berezovskou zjistili díky převodům na účet zavražděné ženy. Portál Antikor uvedl, že vyšetřovatelé se nyní snaží rozkrýt, kdo za bombovým útokem v Monaku jako strůjce skutečně stojí.
V Monaku minulý týden v pondělí vybuchla podomácku vyrobená bomba, která vážně zranila ukrajinského oligarchu Vadyma Jermolajeva a jeho partnerku. Lehce zraněn byl také jejich 13letý syn. Bezpečnostní kamery podle médií zachytily osobu, která krátce před explozí u vchodu do domu položila batoh, v němž patrně byla bomba. Zmíněnou osobou byla podle úřadů Berezovská, která následně utekla do Francie, kde stopa zmizela. Vyšetřovatelé nevylučují, že za útokem stála cizí mocnost.
V pondělí se tělo Berezovské našlo u Kyjeva. Generální prokuratura uvedla, že byla zastřelena. Jeden ze zadržených se podle dřívějšího prohlášení prokuratury přiznal, že Ukrajinku zavraždil, zatímco druhý byl činu přítomen.
Ukrajinské úřady uvedly, že Berezovská se do vlasti vrátila legálně, neboť v době překročení hranic ještě nebyla mezinárodně hledanou osobou.
Nejasný zůstává motiv bombového útoku. Jermolajev, který se v roce 2019 vzdal ukrajinského občanství a stal se občanem Kypru a je rovněž obyvatelem Monaka, čelí ukrajinským sankcím kvůli obvinění z obchodování na Ruskem okupovaném Krymu. V minulosti v rozhovoru s ukrajinskými médii tvrdil, že žádné obchodní vazby na Krymu nemá.
Média ve výčtu spekulací uváděla, že výbuch by mohl mít ruskou i ukrajinskou stopu, vyloučeno není ani vyřizování účtů mezi konkurenty. Jako jeden z motivů se objevil i odkaz na podvodné telefonní ústředny. CNN v této souvislosti uvedla, že Jermolajevův další syn Artur je známou postavou ukrajinské kriminální scény.
Právě kvůli takovým podvodům za 100 milionů eur byl Artur Jermolajev zadržen na Kypru a následně vydán do Estonska. Zde se přiznal, že jen v této pobaltské zemi připravil lidi v podvodech s investicemi o 5,4 milionu eur. Soud v Estonsku ho poslal na pět let do vězení, ale díky následné dohodě se po čtyřech měsících dostal na svobodu, zaplatil pokutu 8,5 milionu eur a byl vyhoštěn do Izraele.



Ukrajina a Rusko v noci na pátek pokračovaly ve vzájemných útocích. V ruském Jekatěrinburgu zachvátil po ukrajinském útoku požár logistické centrum ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost o tom informovala Telegramu. Naopak ruské dronové útoky podle ukrajinských úřadů způsobily požár zemědělských skladů v obci Balaklija v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny, napsal Reuters.



Za provokaci namířenou proti Rusku označilo v pátek ruské velvyslanectví v Německu úterní nález dronu s výbušninou na východoněmeckém letišti Lipsko/Halle. Informuje o tom agentura DPA. Berlín oficiálně Moskvu v souvislosti s tímto případem z ničeho neobvinil.



Španělská vláda nařídila zavést od soboty hraniční kontroly v případě spojů z Itálie. Oznámilo to podle agentur v pátek ministerstvo vnitra. Madrid se ke kroku rozhodl poté, co italská vláda odmítla zrušit své kontroly spojů ze Španělska.



Rwanda vede předběžná jednání s některými evropskými zeměmi o spolupráci v oblasti migrace, napsala agentura AFP. Kigali by podle návrhu mohlo přijímat rodiny migrantů, kteří uvízli na cestě, nemají kam jít nebo jsou z různých důvodů v ohrožení. Země dohody zatím nedosáhly, uvedla mluvčí rwandské vlády Yolande Makoloová.



Hlava Arménské apoštolské církve, katolikos Garegin II., a dalších šest prelátů v pátek stanuli před soudem. První jednání, uspořádané za zavřenými dveřmi, ale zakrátko skončilo, protože soudce se případu vzdal, oznámila média.