Islámský stát umírá, jeho nigerijský bratr posiluje. Taktika proti Boko Haram selhává

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
14. 4. 2019 15:25
Nejznámější džihádistická organizace posledních let, tzv. Islámský stát, před několika týdny přišla o všechna území na Blízkém východě a na mapě přestala de facto existovat. Mezitím ale její pravá ruka, nigerijské uskupení Boko Haram, nabírá druhý dech. Operuje ve středozápadní Africe, touží vytvořit chalífát, a jeho nejagresivnější frakce si dokonce říká Islámský stát v západní Africe (ISWA). Od nejznámější akce Boko Haram, únosu 276 školaček ve městě Chibok, tuto neděli uplyne přesně pět let. Více než sto dívek je přitom stále v rukou džihádistů.
Teroristé z nigerijské islamistické sítě Boko Haram.
Teroristé z nigerijské islamistické sítě Boko Haram. | Foto: ČTK

"Někdy nemůžu spát, protože na ně myslím. Někdy se mi dokonce zjevují ve snech. Je to velmi bolestivé," svěřila se agentuře Reuters 22letá Margret Yamaová. Jedna z chibokských zajatkyň, které se nigerijské armádě a vládě podařilo osvobodit nebo zachránit v rámci vyjednávání.

Mluvčí nigerijského prezidenta Muhammadua Buhariho nedávno potvrdil, že vláda pracuje i na záchraně zbylých dívek. "Zintenzivňujeme úsilí, abychom zabezpečili propuštění všech rukojmí, nejen chibokských dívek," uvedl. "Operace pokračují."

Některé dívky se vrátit domů odmítly, což u místních vyvolává strach, zda se i ty, které se dostaly na svobodu, nepodařilo džihádistům radikalizovat. Řada unesených dívek také přišla v zajetí o život, ať už kvůli nemoci, během porodu nebo byla zabita jednou či druhou stranou.

"Rodinám jsme neřekli o těch, které zemřely. Ale oni se nás stále ptají a my jim říkáme, že jsou v pořádku," vysvětluje 22letá Hannatu Stephensová.

Hannatu přišla při jednom z náletů, který cílil na džihádistický úkryt, o nohu. Ona i Margret dnes díky vládě navštěvují speciální "léčebný" kurz na Americké univerzitě v Nigérii ve městě Jola.

Nekončící útoky

Jen v severovýchodní Nigérii už hnutí Boko Haram uneslo přes 1000 dětí. A podniká stále nové a nové džihádistické útoky v Nigérii i výpady do sousedních států Čadu, Nigeru a Kamerunu.

Před dvěma týdny se ve městě N'Guigmi na jihovýchodě Nigérie odpálily dvě sebevražedné atentátnice. V druhé půlce letošního března provedli džihádisté svůj vůbec nejkrvavější výpad v Čadu - zemřelo přes dvacet tamních vojáků, kteří jsou součástí protiislamistické západoafrické mise.

Na začátku února při útoku na město Rann v severovýchodní Nigérii zemřelo okolo 60 lidí. Masakr patří mezi nejkrvavější akce Boko Haram za zhruba deset let existence tohoto uskupení. O dva týdny dříve radikálové vyhnali ze stejného města nigerijské vojáky.

Vedení Nigérie spojuje s nedávnými útoky na armádní cíle hlavně frakci ISWA. Ta například loni v prosinci obsadila město Baga, kde mají základnu také jednotky z dalších zemí. Ale neudržela ho.

Napětí roste. Nigerijští vojáci tento týden bez varování evakuovali veškerou populaci asi desetitisícového města Jakana ve státě Borno, aby prověřili, zda se mezi místními obyvateli neskrývají teroristé. 

Celkem od roku 2009 zemřelo asi 30 tisíc civilistů a miliony lidí musely opustit své domovy.

Strategie selhává

Znovuzvolený prezident Nigérie Buhari po minulých i letošních volbách slíbil s teroristy zatočit. Po jeho první inauguraci v roce 2015 to dokonce chvíli vypadalo, že se mu to podaří. Armáda vyhnala džihádisty z aglomerací do buše. Jenže od té doby se nic neděje, k vítězství nad Boko Haram stále nedošlo a patová situace začíná spíše připomínat vládní prohru, píše například týdeník The Economist.

Tradiční protipovstalecká strategie v případě Boko Haram selhává. Nigerijští armádní velitelé tak čerpají novou inspiraci například z Vietnamu, kde se před Američany rovněž v těžko přístupném zalesněném terénu s mokřady a bažinami před půl stoletím skrývali příslušníci Vietkongu.

Nigerijští vojáci se snaží oddělit civilisty od povstalců.

Po útoku Boko Haram.
Po útoku Boko Haram. | Foto: Reuters

Namísto opevňování vesniček je ale rovnou nahánějí do armádou chráněných měst. Na tato sídla se však Boko Haram ani její odnože, nabírající síly v lesních úkrytech, nebojí sem tam zaútočit. Došlo k tomu v případě už zmíněného města Rann, kde se nacházel tábor s desítkami tisíc utečenců, nebo Bagy, kde džihádisté s městem nakrátko zabrali i přilehlou vojenskou základnu. Ochrana menších měst je ještě chatrnější.

Vedení země přitom vyčleňuje na armádu velké množství peněz. Jenže za minulé administrativy se část z těchto financí "ztratila". Bezpečnostní poradce exprezidenta Goodlucka Jonathana, kterého v roce 2015 porazila současná hlava státu Buhari, nyní čelí obvinění z korupce.

Týdeník The Economist ale tvrdí, že ani Buhariho administrativa nenabízí transparentní vhled do vlastního nakládání s rozpočtem. Machinace, které v minulých letech ohrozily účinnost armády, se přitom časově překrývají s obdobím, kdy začali nabírat na síle islamisté z agresivní ISWA.

Státy v okolí Čadského jezera, které bojují s Boko Haram, ale zaznamenávají i dílčí úspěchy. Během náletů poblíž hranice s Nigérií nigerská armáda na začátku roku zabila zhruba tři sta radikálů.

Video: Islamisté z Boko Haram chtějí návrat k otroctví, ženy unášejí, aby jim rodily bojovníky, říká Bauer

Utrpení obětí únosů Boko Haram nekončí ani po propuštění, vláda je na měsíce i roky zavírá do deradikalizačních táborů, ve vesnicích se jich bojí. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy