Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu pokračovaly i přes noc

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 9. 2020 12:52
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach opět pokračovaly i přes noc. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev uvedl, že při arménském ostřelování přišlo o život deset civilistů a další tři desítky utrpěly zranění. Arménské ministerstvo zahraničí naopak oznámilo, že při úterním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista.
Zničené tanky, mrtví civilisté. Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu pokračují. | Video: Reuters

"Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí," prohlásil Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance. Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.

K ukončení bojů vyzval znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorem s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl.

Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu, vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.

Nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter, uvedlo ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbájdžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, ležící přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.

Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen "adekvátně odpovídá".

Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které "mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň".

Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je dnes označila za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

 

Právě se děje

před 42 minutami

USA zakázaly dovoz psů z více než 100 zemí

Do Spojených států nebude ze 113 zemí možné dovážet psy. Oznámilo to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Opatření, které souvisí s falšováním očkovacích průkazů, vstoupí v platnost 14. července a potrvá rok. Netýká se žádné ze zemí EU, tedy ani Česka, na seznamu jsou naopak Brazílie, Egypt, Keňa a Rusko. 

Import psů do USA v posledním roce zažil boom, jelikož poptávka po čtyřnohých domácích mazlíčcích začátkem pandemie covidu-19 vzrostla. Stovky dovezených psů ale podle CDC měly zfalšované potvrzení o očkování proti vzteklině. 

Zákaz se vztahuje na všechna plemena psů, psy poskytující emoční podporu a psy, kteří v uplynulých šesti měsících byli v některé z rizikových zemí. Výjimky se budou udělovat jen ve velmi vzácných případech a majitelé těchto psů budou muset o písemné schválení požádat CDC nejméně 30 dní před cestou do USA.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy