Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu pokračovaly i přes noc

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 9. 2020 12:52
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u horské enklávy Náhorní Karabach opět pokračovaly i přes noc. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev uvedl, že při arménském ostřelování přišlo o život deset civilistů a další tři desítky utrpěly zranění. Arménské ministerstvo zahraničí naopak oznámilo, že při úterním ostřelování arménského města Vardenis byl zabit civilista.
Zničené tanky, mrtví civilisté. Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu pokračují. | Video: Reuters

"Bohužel, počet zabitých civilistů u nás roste. K dnešnímu dni bylo zabito deset občanů, včetně rodiny skládající se z pěti lidí," prohlásil Alijev podle agentury Interfax při přebírání pověřovacích listin od nového pákistánského velvyslance. Mluvčí ázerbájdžánské diplomacie prohlásila, že Baku vnímá arménské ostřelování osad jako válečný zločin.

K ukončení bojů vyzval znepřátelené strany šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Německá kancléřka Angela Merkelová podle vládního mluvčího v telefonických rozhovorem s prezidentem Alijevem a arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zdůraznila, že strany musí přestat bojovat a vrátit se za vyjednávací stůl.

Francie opět dala najevo záměr zapojit minskou skupinu, vedenou Ruskem, aby spolu s Francií a USA přispěla ke zprostředkování jednání mezi znepřátelenými stranami. O situaci má za zavřenými dveřmi jednat Rada bezpečnosti OSN.

Nepřátelské síly se snažily získat ztracené pozice protiútoky ve směru na Füzuli, Džebrail, Agdere a Terter, uvedlo ráno ázerbájdžánské ministerstvo obrany.

Arménské ministerstvo obrany naopak obvinilo ázerbájdžánské síly z ostřelování a náletu na posádku pohraničního města Vardenis, ležící přímo na území Arménie a daleko od Náhorního Karabachu. Po zásahu ázerbájdžánským dronem tam podle ministerstva vzplál civilní autobus.

Resortní mluvčí Šušan Stepanjanová jako dezinformaci popřela ázerbájdžánské tvrzení, že právě z okolí města Vardenis na východě Arménie ostřelovalo arménské dělostřelectvo pohraniční oblasti na západě Ázerbájdžánu. Podle Baku na toto ostřelování ázerbájdžánská strana jen "adekvátně odpovídá".

Arménské ministerstvo obrany podle Interfaxu pohrozilo nasazením zbraní velkého doletu a velkého plošného účinku v odvetě za ázerbájdžánské ostřelování z těžkých raketometů TOS a Smerč, které "mění logiku bojových akcí a zvedají je na novou úroveň".

Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno. Agentura Reuters je dnes označila za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy