Peking - Komunistická strana Číny provádí už přes třicet let hospodářské reformy, začala s tím v roce 1978.
O zásadnějších politických změnách je ale zakázáno i jen debatovat, jak ukazuje v posledních dnech zatýkání lidí a zavírání webových stránek v souvislosti s pověstmi o názorových střetech v pekingském politbyru a s pádem vlivného komunistického funkcionáře Po Si-laje.
Zprávy o uvedení některých divizí čínské armády do stavu pohotovosti a o zmařeném převratu jsou zřejmě přehnané, ale rozpory v nejužším čínském vedení už ani cenzura nedokáže utajit.
Dvaašedesátiletý Po Si-laj byl vlivnou postavou, šéfem strany ve městě Čchung-čching na jihozápadě Číny. Počítalo se s tím, že příští rok na sjezdu bude kooptován do devítičlenného politbyra, což je ve skutečnosti nejdůležitější a nejmocnější orgán v Číně.
A najednou ze dne na den padl. Hovoří se o tom, že jeho korupční chování už bylo neudržitelné a že nashromáždil miliardové bohatství. Synovi platil stáže na nejdražších univerzitách v Británii a Spojených státech.
Jeho náměstek Wang Li-ťün se uchýlil na americký konzulát ve městě Čcheng-tu a žádal o azyl. Neuspěl, ale údajně Američanům předal "zajímavé" informace. I to mohlo vést k sesazení Po Si-laje.
Deník Financial Times napsal, že před stranickým sjezdem příští rok se odehrává boj mezi reformní a konzervativní částí partajního vedení.
Odvolává se na svůj zdroj, velmi blízký pekingskému vládnímu komplexu Čung-nan-jak, kde sídlí stranické a státní špičky (jde o jakousi čínskou obdobu Kremlu).
Současný premiér Wen Ťia-pao prosazuje údajně opatrné a postupné politické reformy, v čemž má tichou podporu i prezidenta Chu Ťin-tchaa.
Naopak Po Si-lai byl zastáncem tvrdé linie a velkým obdivovatelem Mao Ce-tunga. V Čchung-čchingu se snažil obnovovat jeho kult a oslavy devadesátého výročí založení strany pojal jako hold Maovi.
Mezi odpůrce změn patří i bývalý premiér Li Pcheng, který v roce 1989 prosazoval tvrdé potlačení protestů na náměstí Tchien An-men, a také exprezident Ťiang Ce-min, který se dostal k moci po událostech na Tchien An-men.
Současný premiér totiž uvažuje i tom, že strana částečně přehodnotí pohled na masakr z roku 1989 a pokusí se o něco jako národní usmíření v této věci, která zatím zůstává tabu a veřejná diskuse o ní není povolena. Veteránům, kteří za svůj mocenský vzestup vděčí právě potlačení nepokojů před třiadvaceti lety, se to pochopitelně nelíbí.
Wen Ťia-pao v polovině března prohlásil na tiskové konferenci, že Čína i v politické sféře potřebuje pohyb, jakkoliv je těžké určit, nakolik jsou jeho slova jen rétorikou a nakolik snahou o skutečné změny.
"Reformy v Číně se dostaly do kritického, rozhodujícího stadia. Bez úspěšné politické reformy je nemožné pokračovat v ekonomických změnách. To, co jsme získali, můžeme znovu ztratit, a palčivé problémy Číny nebudou vyřešeny. Historické tragédie, jako byla kulturní revoluce, se mohou opakovat," uvedl Wen Ťia-pao.
Den poté byl sesazen Po Si-laj a podle zdrojů z Pekingu je oslabeno také postavení jeho ochránce v nejvyšším čínském vedení, ředitele zpravodajské služby a vůbec rozsáhlého bezpečnostního aparátu Čou Jung-kchanga.
Analytici z Hongkongu a Tchaj-wanu, kteří mají v pevninské Číně své zdroje, hovoří o největším napětí v čele strany od roku 1989. Tehdy se konaly statisícové demonstrace proti režimu a partaj se rozdělila na umírněnou a neústupnou část.
Vůdce umírněných - generální tajemník KS Číny Čao C-jang - prohrál a dožil pak v domácím vězení. Tvrdé jádro strany následně prosadilo krvavý zásah na náměstí Tchien An-men, který si vyžádal stovky životů.
Osmnáctý sjezd Komunistické strany Číny bude důležitým předělem. Novým vůdcem se stane bývalý stranický boss ze Šanghaje Si Ťin-pching. Známý stoupenec tržní ekonomiky a investic ze zahraničí, málo se však ví o jeho názorech na politický vývoj.
