Amazonie není jen hustý prales, ale také savany. A právě na nich plameny neuvěřitelně rychle šíří vítr. Hasiči bojující s ohněm mají ale v oblasti pomocníky. Jsou jimi lidé z domorodého kmene Tenharim, který obývá sousední oblast rozkládající se na 900 tisících hektarů Amazonie.
"Je to chráněné území, kde jste mohli dýchat čerstvý a čistý vzduch. Po čtyřech dnech požárů teď dýcháme kouř," řekl pro americkou stanici CNN vůdce kmene Marcio Tenharim. "Od doby, co se (nový brazilský) prezident dostal k moci, se tyto věci dějí mnohem častěji."
Na mysli má Jaira Bolsonara, který prezidentskou přísahu složil teprve letos v lednu. Netají se tím, že dává přednost ekonomickým zájmům země před ochranou životního prostředí. Během krátké doby, co je ve funkci, zrychlilo kácení a vypalování pralesa.
Letos vypuklo po celé Brazílii přes 80 tisíc požárů, což je o 85 procent víc než loni touto dobou. Přestože Bolsonaro tvrdí, že jde o přirozený jev způsobený horkem a suchem, faktem zůstává, že běžnou praxí je i vypalování lesa za účelem získávání orné půdy a pastvin.
Neustále na útěku
Požáry, kterých je letos v Amazonii rekordní počet, zakládají často těžaři a farmáři. Jen během srpna propuklo 28 tisíc požárů. Mezi 15. a 20. srpnem hořelo v 131 indiánských rezervacích.
Muži z kmene Tenharim pomáhají místním hasičům zachránit ze svého domova, co se dá. "Příští generaci čeká temnější budoucnost," myslí si Marcio Tenharim při pohledu na oranžové peklo, které se šíří územím, které jeho kmen obývá.
Amazonský prales ale hoří i v místech, která jsou domovem úplně izolovaných nebo dosud nekontaktovaných kmenů. "Většina z těchto lidí neustále prchá, jsou neustále ohrožováni," cituje britský deník The Guardian Antenora Vaze, bývalého zaměstnance brazilské vládní agentury na ochranu původního obyvatelstva (FUNAI).
"Tito lidé jsou závislí na pralesu, a jak oheň zabíjí zvířata, dostávají se do naprostého zoufalství," dodává Vaz.
Indiáni proti dřevorubcům
Brazilské úřady vyšetřují, jaké organizované skupiny za požáry stojí. Vypalování lesa je totiž podle brazilské prokuratury pro zločince výnosné, za tisíc hektarů se na černém trhu platí asi milion brazilských realů (zhruba 5,6 milionu korun).
Vypálené místo pak často slouží farmářům jako pastvina pro dobytek. Brazílie je největším světovým exportérem hovězího masa.
Prezident Bolsonaro, který tvrdí, že amazonský prales má sloužit hlavně jako ekonomická příležitost, ve čtvrtek dočasně zakázal vypalování džungle kvůli zisku půdy po celé zemi. Zákaz platí 60 dní. Proti požárům už minulý týden vyslal armádu.
"Požáry v domorodých rezervacích jsou většinou způsobené člověkem," potvrzuje pro stanici CNN i brazilský expert z univerzity v Sao Paulu Daniel Botini-Alves. "Už pět nebo šest měsíců pozorujeme, jak se odlesňování stupňuje a požáry jsou toho důsledkem," upozorňuje s tím, že po konci období sucha se může požárů objevit ještě více, protože farmáři začnou vypalovat znovu zarostlé pastviny.
