Boj o vodu. Trump rýpl do citlivého místa, jeho plán by nechal Palestince "na suchu"

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
8. 2. 2020 17:35
Plán pro Blízký východ, který minulý týden představil americký prezident Donald Trump, okamžitě odmítlo palestinské vedení. Mezi hlavní argumenty patří, že Jeruzalém, Trumpem přiřknutý Izraeli, není podle Palestinců na prodej. Opomíjí se však další z klíčových témat izraelsko-palestinského konfliktu - Trumpův plán se v podstatě vyhýbá léta diskutovaným nárokům na vodu.
Klášter Mar Saba v poušti na palestinském území.
Klášter Mar Saba v poušti na palestinském území. | Foto: Shutterstock.com

Americká vláda chce po Palestincích, aby uznali izraelskou svrchovanost nad částí Západního břehu Jordánu a přenechali židovskému státu i Jordánské údolí. Ve vyprahlém regionu s omezenými zásobami vody se přitom jedná o důležité oblasti, Palestina se o všechny své vodní zdroje dělí s okolními státy.

Přístup Palestinců k vodě je přitom už dnes v podstatě kontrolován Izraelem. Zatímco tak palestinské zemědělce na Západním břehu sužuje sucho, Izrael používá vodu, aby v jejich sousedství podporoval životaschopnost svých osad.

Už někdejší izraelský premiér Ariel Šaron vodu označil za jednu z rozbušek šestidenní války v roce 1967.

Přístup k vodě dlouhá léta patří k citlivým bodům nejen izraelsko-palestinského sporu, ale politiky celého regionu. Války o omezené zásoby vody mají v regionu tradici, která se táhne stovky až tisíce let zpátky.

Distribuci vody považovala za jedno ze zásadních témat také mírová dohoda z Osla z roku 1995, v níž Palestinci vůbec poprvé uznali existenci státu Izrael a která vytvořila palestinskou samosprávu.

Trumpovou administrativou představený plán pro Blízký východ rozdělování vody mezi Izraelem a Palestinci přitom neřeší. Server Foreign Policy upozornil, že text se vodě věnuje v jediném odstavci.

"Strany budou v dobré víře spolupracovat na sestavení podrobností v otázkách  vody a čištění odpadních vod," píše se v plánu Bílého domu.

"Když jsem se podívala na ten plán, okamžitě mě zasáhlo, jak postrádal historický kontext," řekla serveru Foreign Policy Erika Weinthalová, odbornice na politiku spojenou s vodou z americké Duke University. "Absolutně neřešil dřívější dohody, které vodu řešily, nezabýval se kroky, které byly přijaty za účelem sdílení vody nebo uznání práv na vodu," dodala.

Voda pod kontrolou Izraele

Povodí klíčové řeky Jordán zahrnuje kromě území státu Izrael a Palestinské autonomie také státy Jordánsko, Sýrii a Libanon. Přístup k řece a dalším pramenům Palestinci nemají, už desítky let jim v něm brání právě židovský stát.

Křest v řece Jordán
Křest v řece Jordán | Foto: Shutterstock

Hned po šestidenní válce izraelské úřady zakázaly Palestincům budovat bez souhlasu izraelské armády jakékoli nové vodní stavby. Povolení k vykopání třeba nové studny izraelské úřady vydávají dodnes a získat ho je obtížné.

"Brzy poté, co Izrael v červnu 1967 obsadil Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma a Pásma Gazy, izraelská armáda přebrala úplnou moc nad všemi vodními zdroji a infrastrukturou související s vodou na okupovaných palestinských územích. I po padesáti letech Izrael nadále kontroluje a omezuje přístup Palestinců k vodě v rámci okupovaných palestinských území na úroveň, která nevyhovuje jejich potřebám ani nepředstavuje spravedlivé rozdělení sdílených vodních zdrojů," napsala v roce 2017 při výročí šestidenní války mezinárodní organizace Amnesty International

Důležitým zdrojem je tak pro Palestince podzemní voda, která se jen velmi pomalu akumuluje v tzv. zvodních (vodou nasycené půdní vrstvy ohraničené nepropustnou vrstvou, pozn. red.). Dohoda z Osla určila, jak by měl židovský stát podzemní vodu přerozdělovat.

Vodní zdroje v Palestině.
Vodní zdroje v Palestině. | Foto: Aktuálně.cz

Palestinci na Západním břehu Jordánu jsou závislí na 130 kilometrů dlouhé a 35 kilometrů široké hraniční horské zvodni. Izrael, který ji má pod kontrolou, z ní čerpá asi čtvrtinu své vody. Podle některých dat Izrael využívá 80 procent vody čerpané ze zvodně a Palestincům zbývá jen jedna pětina.

Ve své zprávě z roku 2018 Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že izraelská omezení na vodu se přímo dotýkají 294 tisíc Palestinců ze Západního břehu Jordánu.

Hlavním zdrojem vody pro Gazu je pak tzv. pobřežní zvodeň. Úřad OSN v roce 2018 nicméně uvedl, že 96 procent vody získávané ze zásobníků vody v Pásmu Gazy není vhodné k pití.

Právo člověka na vodu

Pravidla pro distribuci se dodnes řídí pozůstatky dohod z Osla, které nicméně do budoucna počítaly s úpravami. Poptávka po vodě se navíc v rostoucí palestinské komunitě stále zvyšuje.

I to je důvod kritiky, která se snesla na Trumpův plán pro Blízký východ. Nezohledňuje podle nich ani základní požadavek Palestinců na vodu a jeho uvedení do praxe by ještě zvýraznilo nerovnost v její distribuci.

"Je to plán, který nadále ignoruje jakoukoli formu účinné diplomacie. Drží vodu a infrastrukturu za rukojmí v konfliktu, než aby upřednostňoval základní lidské potřeby palestinského obyvatelstva," uvedla Erika Weinthalová, odbornice na politiku spojenou s vodou z americké Duke University. "Voda je základní lidskou potřebou a základním lidským právem, které by se nemělo držet jako rukojmí konfliktu nebo které by jednu stranu přimělo k souhlasu," doplnila.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy