Boj o skotskou nezávislost jde do dalšího kola. Sturgeonová mluví i o soudu

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
12. 5. 2021 5:30
Skotské volby minulý týden s velkou převahou vyhrála Skotská národní strana (SNP). Už počtvrté za sebou tak vytvoří regionální vládu s podporou zelených. Podle vítězů voleb je to jasný mandát pro uspořádání referenda o nezávislosti Skotska. Vláda v Londýně ho ale nechce povolit. Politický boj se tak přesouvá do dalšího kola.
Nicola Sturgeonová během kampaně před skotskými volbami.
Nicola Sturgeonová během kampaně před skotskými volbami. | Foto: Reuters

Nezávislost Skotska byla u voleb jednoznačně hlavním tématem. A to nejen u zmíněných stran, které by si nezávislost přály, ale i u konzervativců, silných zastánců setrvání země ve Spojeném království. Snažili se mobilizovat voliče naopak příslibem jednotné země, vysvětluje pro deník Aktuálně.cz Kryštof Kruliš, odborník na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Konzervativcům se ale ve Skotsku nakonec povedlo ukořistit pouhých 31 křesel ze 129. Naopak SNP jich získala 64 a spolu s osmi křesly zelených tak drží většinu.

Skotská premiérka a předsedkyně SNP Nicola Sturgeonová to označila za historické vítězství a jasnou touhu po nezávislosti. Průzkumy veřejného mínění ale přesto dlouhodobě ukazují, že se podpora nezávislosti pohybuje okolo 50 procent.

"Ve finálním hlasování by záleželo na tom, jaký právní charakter by referendum mělo. Tedy jestli by bylo vyhlášeno s posvěcením centrální vlády," vysvětluje Kruliš. "Kdyby to bylo se souhlasem Londýna, lze předpokládat, že by pro samostatnost hlasovali i umírněnější voliči," dodává.

Kdyby ale Londýn referendum nepovolil, jako to bylo například v roce 2017 v případě Katalánska a Madridu, podpora by klesla, protože tak razantní krok by některé voliče odradil, předpovídá Kruliš. 

Sturgeonová ale patří mezi umírněnější zastánce nezávislosti. Na rozdíl od svého předchůdce Alexe Salmonda, který šel do voleb s novou stranou Alba a sliboval voličům referendum za každou cenu. Nakonec neuspěl. Premiérka nezávislost chce, nerada by však pořádala nelegální referendum, které by pak neuznaly ani jiné státy Evropské unie. Podle Kruliše je politička "státně konstruktivní".

Soudní spor

Ačkoliv mají skotské strany podporu veřejnosti, není vůbec jisté, jestli premiér Boris Johnson referendum povolí. Jeho konzervativci totiž posílili zase v komunálních volbách v Anglii a podle Kruliše tak může předseda vlády politický tlak ze strany Skotska lépe ustát.

"Pokud skončíme u soudu, tak to bude proto, že máme britskou vládu, která odmítla uznat skotskou demokracii," řekla po volbách Sturgeonová. "Já nezávislost podporuji, britská vláda s ní nesouhlasí, to je legitimní. Ale jediní lidé, kteří mají právo rozhodnout, jsou lidé ve Skotsku. A jediný způsob, jak to lze udělat, je referendum."

Už před volbami se mluvilo o tom, že by Skotové v případě nesouhlasu Londýna pořádali alespoň "konzultativní referendum", povolené soudem. To není nijak závazné, ale v případě úspěchu by ještě více posílilo tlak na centrální vládu.

Jenže i kdyby soud takové referendum povolil, mohla by britská vláda jednoduchým zákonem vše změnit. "Všechno, co bychom v jiných státech nazývali ústavou, má v Británii charakter prostých zákonů a obyčejů. I zřízení skotského parlamentu je rozhodnutím prostého zákona britského parlamentu. A britský parlament, ve kterém mají konzervativci většinu, může zákon o Skotsku jakkoliv měnit," vysvětluje analytik Kruliš.

Takový krok by podle něj Johnsona stál hodně politického úsilí a je otázkou, jak by na něj reagovali voliči. Nicméně z čistě právního hlediska je možný.

Přistoupení k Evropské unii

Naposledy Skotsko hlasovalo o nezávislosti v roce 2014, kdy bylo pro jen 45 procent lidí. Tehdy byla Velká Británie členem EU a nezávislost by pro Skotsko bývala znamenala i odchod z unie. Pak ale přišel brexit, který zamíchal kartami. Osamostatnění by teď mohlo být možností, jak se do EU vrátit.

I proto se podle Kruliše Sturgeonová snaží napnout veškeré politické síly k tomu, aby hlasování posvětil britský parlament. Pokud by referendum proběhlo nelegálně, byly by šance na členství nezávislého Skotska v unii velmi malé, myslí si analytik.

Kdyby referendum proběhlo bez vnitřních rozepří a Skoti nezávislost získali, byla by země v lepší pozici.

"Evropské státy jako Španělsko nebo Itálie se separatismu dlouhodobě bojí a asi by s připojením Skotska nesouhlasily. Pokud by ale Skotsko nezávislost získalo legálně, byla by pozice odpůrců silně oslabena," dodává Kruliš.

Faktem zůstává, že by Skotsko jako jakákoliv jiná země muselo splnit celou řadu ekonomických a politických kritérií a velkým bodem by byla i otázka měny.

Video: Spor o rybaření kvůli brexitu. Francouzské lodě u ostrova Jersey

Francouzské lodě zamířily i přes pokračující spory k ostrovu Jersey. Británie na místo vyslala dvě vojenská plavidla. | Video: Associated Press, Reuters
 

Právě se děje

před 58 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy