reklama
 
 

Boj o půdu i peníze. Kanada staví na území indiánů plynovod, kmen mluví o válce

20. 1. 2019 11:43
Na jedné straně stojí federální vláda, kanadská provincie Britská Kolumbie a společnost, které soud povolil postavit na indiánské půdě část obřího plynovodu. Na druhé je kmen Wet'suwet'en, který tvrdí, že Kanada se podle něj nezákonným zabíráním jeho půdy vrací do temné historie. Střet policie s demonstranty z minulého týdne označili původní obyvatelé za vyhlášení války.

Sněhem se táhne vysoký dřevěný plot omotaný ostnatým drátem. Před ním stojí cedule - zákaz vstupu bez souhlasu - a ručně malovaná značka stopky. Jde o jednu z mnoha blokád na lesní cestě k místu nedaleko Houstonu v kanadské Britské Kolumbii, kudy by měl v budoucnu vést zkapalněný zemní plyn LNG.

Barikády se v 15 stupních pod nulou pevně drží skupina demonstrantů, převážně žen s pomalovaným obličejem. Odmítají uhnout policii a nechtějí ji pustit na své území.

Výzvy strážníků neposlouchají, se stoupajícím napětím ale prostřednictvím vysílačky posílají do bezpečí děti a starší protestující. Po několikahodinovém rozmlouvání a překřikování policisté bariéry rozebírají, pronikají na území kmene a jeho 14 členů zatýkají. Některé při tom podle záběrů, které indiáni zveřejnili na sociální síti Facebook, sráží obličejem na promrzlou zem.

V pozadí je slyšet tradiční zpěv kmene. Záběry oficiálních médií nejsou, policie novináře nepustila blíž.

SHARE WIDELY - Wet'suwet'en territory is under siege by RCMP tactical forces, who are working with TransCanada to force a pipeline through our territory. Yesterday Gitdumt'en people and supporters were forcibly removed from our homelands for upholding our Wet'suwet'en laws. Militarized police confronted unarmed Indigenous people with assault and sniper rifles and made 14 arrests. As of now, Gitdumt'en Clan spokesperson Molly Wickham remains in state custody along with several others. We have never signed treaties with Canada or given up our rights and title to these lands. Canada is violating Anuk Nu'at'en (Wet'suwet'en law), it's own colonial laws, and UNDRIP. The violent separation of our people and our lands is no different today than it was 150 years ago. We fear for our neighbours at Unist'ot'en Camp who now face a similar prospect of state violence. Today there are international solidarity actions with the Wet'suwet'en. Attend one near you: https://www.facebook.com/events/2225649537692362/ For ways to support: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=225163691762758&id=212798726332588 To donate: https://www.gofundme.com/gitdumt039en-access-point #WETSUWETENSTRONG #NOTRESPASS #WEDZINKWA #NOPIPELINES No use of footage without consent. Direct media enquires to [email protected]

Zveřejnil(a) Wet'suwet'en Access Point on Gidumt'en Territory dne 08. January 2019

Vzdávání se není v naší krvi, vzkazovali lidé z Wet'suwet'en už týdny skrze možná až překvapivě profesionální videa. "Kanada se snaží o to, co dělala vždycky - používat násilí proti původnímu obyvatelstvu, aby mohla vydělávat na jeho půdě," stojí v oficiálním prohlášení kmene s tím, že pokud dojde k násilí, budou to vnímat jako vyhlášení války.

Postup policie následně spustil řadu masových demonstrací. "Premiérovi Justinu Trudeauovi chci jen vzkázat: Vítejte na bitevním poli jménem Britská Kolumbie," prohlásil na jedné z nich předseda společenství indiánských kmenů provincie, náčelník Stewart Phillip.

Premiér Trudeau pod tlakem

Pro Trudeaua je to nepříjemná situace. Už v předvolební kampani před čtyřmi lety sliboval, že chce napravit křivdy, které Kanada spáchala na původním obyvatelstvu. Ať už jde o převýchovu dětí v křesťanských školách, malý důraz na vyšetřování vražd a mizení indiánských žen nebo právě mnohdy násilné zabírání půdy indiánů.

Trudeau tvrdil, že prosadí změnu federálního zákona tak, aby byl při plánování infrastruktury nutný souhlas kmene, kterému území historicky patří. V současnosti je totiž oficiálně potřeba záměry pouze "konzultovat". K úpravě ale dosud nedošlo.

Na oficiálním představení plánu plynovodu v říjnu loňského roku se Trudeau navíc otevřeně postavil za největší současný projekt kanadské infrastruktury. Zdůrazňoval hlavně jeho pozitiva - 670 kilometrů dlouhý plynovod výrazně zrychlí přepravu národního bohatství, technologie zkapalnění umožní jeho bezpečnější vývoz do Asie a projekt vytvoří potřebná pracovní místa, odhadem až deset tisíc. To vše, aniž by měl plán masivní dopad na životní prostředí (podle ekologů nicméně násobně zvýší emise v provincii).

Vedle Trudeaua tehdy kromě představitelů provincie a společenství firem okolo stavby plynovodu stáli i zástupci prvních národů, jak se indiánům v Kanadě oficiálně říká. Tedy ti z nich, kteří výstavbu podporovali.

Trudeau teď tvrdí, že nevěděl, že někteří zástupci komunity (včetně honorárního náčelníka) s výstavbou nesouhlasí. Nastalá situace ho podle jeho slov mrzí a chce ji řešit.

Demonstraci původních obyvatel v hlavním městě Ottawě se ale minulý týden vyhnul, přestože se konala přímo před budovou parlamentu, a o napětí nemluvil ani během veřejné části už dříve naplánovaného jednání s prvními národy. To navíc muselo kvůli protestu změnit místo konání.

Stále větší část původních obyvatel tak premiéra v médiích označuje za pokrytce, který jejich postavení nijak nezlepšil a schovává se před problémy.

Indiáni, kteří na nerostech vydělávají

Část národa, přes jehož území má plynovod vést, ovšem výstavbu opravdu odsouhlasila. Dokonce šlo i o některé zvolené zástupce kmene.

Podle demonstrantů ale jejich hlas nemá váhu, protože jejich volbu si v minulosti vyžádala federální vláda a kulturně to pro ně nemá žádný význam. Pro kmen je prý klíčové slovo hlavního náčelníka, jehož funkce se dědí po matčině linii. A ten se půdy ani vody na svém území vzdát nechce.

Schizofrenie uvnitř kmenů není nijak výjimečná a úřady v Kanadě se s ní potýkají často. Firmy často neví, s kým jednat, a propukají tak rozsáhlé soudní bitvy. Částečným řešením bývají někdy smlouvy o uvolnění území. Třeba v oblasti severní Alberty, kde se nachází jedno z největších nalezišť ropných písků na světě, indiánské firmy dostávají na základě dohody od nadnárodních společností zakázky. Za posledních 15 let si tak vydělaly přes pět miliard kanadských dolarů.

Protestující z řad kmene Wet'suwet'en ale o podobné dohodě slyšet nechtějí. Chlubí se tím, že žádnou smlouvu ve své historii nepodepsali a nechtějí na tom nic měnit. Jejich blokády území budou zřejmě pokračovat. Hrozí tak další soudní spory a také horké chvilky pro premiéra Trudeaua, jehož popularita už tak před nadcházejícími volbami padá.

Video: Náčelníkem indiánů mě jmenovali se souhlasem KSČ, lidského masa jsem si jen lehounce kousl, říká Stingl

Když jsem jel do Indie, měl jsem právo si vybírat program, věděl jsem, že je město kde žije Ddalajláma , tak jsem se chtěl potkat s ním. | Video: dvtv |  36:42

autor: Radka Zítková | 20. 1. 2019 11:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama