Podle kancléřky se strany německé vládní koalice - Merkelové CDU, její sesterská CSU i sociální demokracie (SPD) - hlásí k principu výběru předsedy Evropské komise z takzvaných spitzenkandidátů, tedy politiků, které jednotlivé evropské strany vyslaly do eurovoleb jako své lídry. "Evropská rada bere ohled na výsledek voleb," dodala Merkelová.
Lídrem Evropské lidové strany (EPP), která bude navzdory oslabení v novém Evropském parlamentu nadále nejsilnější frakcí, byl člen bavorské CSU Manfred Weber. Koaliční SPD ale dál podporuje lídra socialistů, současného místopředsedu EK Franse Timmermanse.
Podle německé kancléřky je třeba, aby se dohody na personálním obsazení nejvyšších funkcí v Evropské unii dosáhlo co nejrychleji. Nový Evropský parlament se sejde počátkem července a podle Merkelové by bylo dobré, aby do té doby šéfové států a vlád předložili svůj návrh.
Agentura Reuters dnes s odvoláním na blízkého spolupracovníka francouzského prezidenta uvedla, že Macron a Merkelová se při dnešním telefonátu na potřebě rychlého obsazení nejvyšších postů v unijní exekutivě shodli, rozpor ale panuje ohledně způsobu výběru. Macron nechce, aby byl princip takzvaných spitzenkandidátů automatický. Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejském paláce uvedl, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů osmadvaceti států a vlád EU, kteří se sejdou v úterý v Bruselu. Ještě před odpoledním jednáním se francouzský prezident odděleně setká například s premiéry zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Maďarska a Slovenska.
Kromě Webera a Timmermanse se o funkci předsedy Evropské komise ucházeli ve volbách do Evropského parlamentu například i výrazné tváře liberální frakci ALDE Guy Verhofstadt a Margrethe Vestagerová či český europoslanec Jan Zahradil, který byl lídrem konzervativní frakce ECR. Před volbami se objevovaly spekulace, že Macron bude chtít nakonec prosadit do čela Evropské komise unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera.
