Brusel - Oddalování ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku odsouvá debatu o zřízení dvou nových klíčových postů v Evropské unii. Informoval o tom týdeník European Voice.
Podle listu zabývajícího se děním v evropských institucích k tomu nebude na příští vrcholné schůzce lídrů EU prostor.
Na bruselském summitu 28. až 29. října bude EU jednat, zda vyhovět požadavkům českého prezidenta Václava Klause na výjimku pro Česko z Listiny základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy.
Kromě toho se na summitu budou řešit nové instituce pro dozor nad evropskými finančními trhy a závazky týkající se pomoci chudým zemím při boji s klimatickými změnami. Nový celosvětový klimatický plán nahrazující Kjótský protokol má být představen už v prosinci v Kodani.
Není už čas
Podle diplomatů citovaných listem tak už nezbude čas na diskuse ohledně postu evropského prezidenta (alias stálého předsedy Evropské rady) a nové pozice vysokého představitele pro zahraniční politiku, která sloučí dvě částečně se překrývající funkce nyní zastávané Javierem Solanou a Benitou Ferrerovou-Waldnerovou.
Členské státy EU údajně nyní tlačí na švédské předsednictví, aby svolalo v listopadu zvláštní schůzku, která by se těmito institucionálními záležitostmi zabývala.
Pokud však Česká republika Lisabonskou smlouvu neratifikuje, jsou tyto diskuse zbytečné. Bez ní totiž bude EU stále fungovat dle předchozí Smlouvy z Nice, která s funkcemi europrezidenta a evropského "ministra zahraničí" nepočítá.
Ať je Klaus připraven
Podle nejmenovaného diplomata jsou ochotni lídři EU na summitu na Klausovy požadavky kývnout, ale pouze v tom případě, že bude český prezident "připravený s perem v ruce, aby Lisabon podepsal." To je však podle současných prohlášení z Pražského hradu více než nejisté.
Evropská unie i česká vláda jsou totiž ochotni přistoupit pouze na to, že bude s Klausovými požadavky vyhlášen souhlas pouze skrze politickou deklaraci. Ta by mohla být podobně jako záruky udělené letos Irsku právně stvrzena v přístupové smlouvě s Chorvatskem.
Podle vyjádření prezidentova tajemníka Ladislava Jakla však Klaus nejenže vládě neslíbil, že Lisabon v případě schválení záruk sedmadvacítkou a kladného výroku Ústavního soudu podepíše, ale také se nehodlá spokojit s nějakou "vágní deklarací" ve stylu irských záruk.
Jinou možností by bylo opětovné otevření ratifikace ve všech zemích, to je však podle českého premiéra Jana Fischera vyloučené.
Klaus se obává, že by bez udělení výjimky mohly evropské soudy zvrátit české právní normy týkající se Benešových dekretů. Podle české vlády jsou však takové obavy neopodstatněné.
"Mohu odpovědně prohlásit, že Vláda České republiky zvážila možné dopady Lisabonské smlouvy, a to včetně eventuálního prolomení Benešových dekretů, již během procesu jejího vyjednávaní. Takové riziko se nejeví jako reálné. Všechny analýzy, které má vláda k dispozici, tuto možnost vyloučily," uvedl v prohlášení premiér ČR Jan Fischer.
Nedůvěryhodné Česko
Nejasnost toho, co bude s Lisabonem, odsouvá i jednání o budoucí podobě Evropské komise. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt minulý týden oznámil, že o personálním obsazení jednotlivých postů nemůže jednat, dokud nebude otázka Lisabonu vyřešena.
"Veškeré tyto tahanice vrhají na Českou republiku velmi špatné světlo. Vláda říká jednu věc a prezident druhou. Stává se z nás nedůvěryhodný partner a po kolapsu českého předsednictví to je letos už podruhé, co jsme si sami snížili vlastní kredit. Není to dobré," řekl Aktuálně.cz zdroj z diplomatických kruhů, který si nepřál být jmenován.
Jasno by mělo být během dvou týdnů. Ústavní soud České republiky rozhodne o kompatibilitě Lisabonu s českým právem 27. října a již o den později budou - v případě jeho kladného rozsudku - evropští lídři jednat o požadavcích českého prezidenta.
