Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil, co podle svého spojence neměl. Minulý týden veřejně řekl, že Kyjev vydal do Jižní Koreje Severokorejce, kteří bojovali na straně Ruska a byli zajati Ukrajinou. Tím rozhněval Soul, který tvrdí, že s Kyjevem má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti. Spor nyní vygradoval do velmi ostrého prohlášení jihokorejského prezidenta, který hrozí dalšími kroky.
Jihokorejský prezident I Če-mjong v pátek ráno na sociální síti X zveřejnil nezvykle ostré prohlášení. V něm mimo jiné hrozí Ukrajině „dalšími kroky“, pokud se veřejně neomluví za to, že Zelenskyj zveřejnil informaci o převozu zajatých Severokorejců do Jižní Koreje.
„V souvislosti s repatriací severokorejských válečných zajatců Ukrajina požádala o utajení a obě strany se na utajení dohodly. Ukrajina však dohodu jednostranně zveřejnila,“ tvrdí v příspěvku jihokorejský prezident.
„Když prezident Korejské republiky s maximální mírou zdvořilosti vyjádřil lítost nad touto skutečností, Ukrajina popřela, že by taková dohoda existovala, a označila tak hlavu druhého státu za lháře,“ stojí dále v textu.
„Místo omluvy podněcování války“
„Když jsme požadovali, aby uznala existenci dohody a omluvila se, namísto toho začala hovořit o ‚bezprostředně hrozícím vojenském střetu mezi Severní a Jižní Koreou‘, čímž podněcuje vypuknutí války na Korejském poloostrově,“ stojí dál v pátečním příspěvku.
I Če-mjong nad ukrajinským jednáním vyjádřil „hluboké politování“.
„Pokud bude (Kyjev) nadále odmítat uznat skutečnost a veřejně se neomluví, přistoupíme k dalším krokům. Jde o otázku důstojnosti a prestiže občanů a státu Korejské republiky, kterou nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ uzavírá jihokorejský prezident svůj příspěvek.
Podle jihokorejské tiskové agentury Yonhap News se Kyjev a Soul na postupu ohledně dvou loni zajatých severokorejských vojáků, kteří si přáli přesídlit do Jižní Koreje, dohodly v červenci v Ankaře, kde se hlavy obou států setkaly na okraj summitu NATO.
Podle Soulu měly podrobnější informace o repatriaci podléhat utajení a sama Ukrajina požádala, aby informace o jejich převozu zůstala neveřejná.
Zelenskyj nicméně 23. září ve svém projevu na Valném shromáždění OSN oznámil, že oba Severokorejci byli převezeni do Jižní Koreje. Podle Soulu tak Kyjev dohodu porušil.
Dohoda nebyla, tvrdí Ukrajinci
Následně nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský představitel obeznámený s případem naopak řekl, že na prezidentské úrovni neexistovala dohoda o utajení, napsal britský list Financial Times.
Ukrajinský představitel pro list dodal, že je „zvláštní očekávat, že bychom mohli věc utajit, když oni o ní celé léto mluvili“.
Samotný páteční příspěvek jihokorejského prezidenta pak přišel po vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy, který uvedl, že spor je „diplomatickým nedorozuměním“, na jehož vyřešení jeho resort usilovně pracuje. Jižní Koreu označil za důležitého partnera, citovala ho ve čtvrtek například agentura Reuters.
Snaha zmírnit napětí?
Nezvykle ostrého vyjádření jihokorejského prezidenta si všímají i jihokorejská média. Podle agentury Yonhap News navíc I Če-mjong pouhý den před zveřejněním příspěvku přislíbil, že bude vytrvale hledat způsoby, jak zmírnit vojenské napětí se Severní Koreou.
Obě Koreje se přitom dostaly před pár dny do sporu po výbuchu dvou severokorejských min v demilitarizovaném pásmu (DMZ), které zranily tři jihokorejské vojáky.
Jihokorejská armáda následně oznámila, že výbuch v DMZ představuje „zjevné porušení“ dohody o příměří, která prakticky ukončila korejskou válku z let 1950–1953. KLDR nicméně odpovědnost odmítla.
Financial Times rovněž upozornil na rostoucí obavy z přibližování Soulu k Moskvě. Podle něj nejmenovaní představitelé Kyjeva poukázali konkrétně na červencovou dodávku 30 tisíc tun rafinovaných paliv do Ruska. Jižní Korea také minulý měsíc uskutečnila zkušební plavbu přes arktickou Severní mořskou cestu, která vyžaduje spolupráci Moskvy.
Podle ukrajinských a jihokorejských odhadů Severní Korea od roku 2024 vyslala do Ruska zhruba 14 až 15 tisíc vojáků. Zelenskyj letos koncem září uvedl, že Rusko připravuje nasazení další desítky tisíc, uvedla například agentura Reuters.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ukrajinská hrozba pro Muchovou i katastrofický scénář. Bitva o Turnaj mistryň vrcholí
Rýsuje se fantastická možnost. Hned tři české tenistky na závěrečném Turnaji mistryň, z toho dvě v singlu. Po boku Lindy Noskové by se mohla v listopadu na vyvrcholení sezony představit také Karolína Muchová. Ve hře je ale ještě několik scénářů. Jeden z nich byl z českého pohledu hodně krutý.
Ze zákulisí policejního „pekla“, kde došlo k sebevraždám. Jak se likvidují „nepohodlní“?
V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.
Proč jdou lidé k volbám. Jedno téma tíží všechny, ukazují data
Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.
Nechceš na vojnu, jdeš sedět! Do Evropy se vrací tresty pro odpírače, důvod je jasný
Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.