Ženeva - Diplomaté Íránu a skupiny států 5+1 (stálí členové RB OSN a Německo) v pátek podle agentury Reuters pokročili ve vyjednávání o sporných bodech íránského jaderného programu. Do Ženevy, kde se vyjednává od středy, dorazil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Míří tam rovněž americký ministr zahraničí John Kerry.

"Vzhledem k dosaženému pokroku se Kerry rozhodl odcestovat do Ženevy, aby se v sobotu připojil ke svým ministerským kolegům pro případ dosažení dohody," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jen Psaki. Do rozhovorů se chce zapojit rovněž britský ministr William Hague, podle zdroje agentury Reuters dorazí také jeho francouzský protějšek Laurent Fabius.

Prozatímní dohoda má připravit budoucí trvalé ujednání, které zajistí, že Írán nebude moci vyvíjet jadernou bombu, jak ho některé státy podezírají. Už předběžné ujednání mu ale může přinést zmírnění bankovních i ropných sankcí.

Reuters napsal, že podle ještě neověřených informací se dnes podařilo překonat hlavní problém. Je jím obohacování uranu, na němž Írán trvá a chce, aby mu mocnosti toto právo v textu dohody přiznaly. Reuters tvrdí, že toto trvalé jablko sváru se překonalo kompromisní formulací návrhu dohody.

Íránská agentura Fars už ohlásila, že velmoci souhlasily s tím, že Teheránu právo na obohacování přiznají, což ale západní diplomaté popřeli. Podle nich byl navržen kompromisní text, který žádné zemi výslovně nezaručuje právo obohacovat uran.

Zdroj Reuters k tomu řekl: "Hovoříte-li o právu na rozvoj mírového jaderného programu, můžete to interpretovat jakkoli." Narážel na jeden z článků Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), k jejichž signatářům Írán patří. Odvolává se právě na tento text, který podle něho členům NPT zaručuje právo rozvíjet celý cyklus jaderného programu, tedy i obohacování uranu.

Íránský šéf diplomacie: Podpis dohody je možný

Vyjednávači ale chtějí, aby se Írán stejně jako mnohé země, které rozvíjejí nukleární energetiku, nesnažil uran sám obohacovat, ale nechal si palivo dovážet. Podle dalších zdrojů by se Íránci mohli zavázat k tomu, že nebudou obohacovat na více než pět procent, což ke zbrojním účelům nestačí.

Írán obohacuje uran na 20 procent, což vyvolává podezření, že míří k sestrojení atomové bomby. Teherán to dlouhodobě popírá. Za neústupnost v této otázce si vysloužil četné sankce, jež loni USA a Evropská unie ještě zpřísnily, což íránská ekonomika značně pocítila.

To, že se v pátek podařilo pokročit, naznačil íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, který vede íránskou delegaci. Řekl, že podpis dohody je možný a že se k vyjednávačům možná brzy připojí ministři zahraničí vyjednávacích velmocí. Íránští vyjednávači také nevyloučili, že se rozhovory protáhnou do soboty.