O nadějných vyhlídkách předešlé hlavy katolické církve na brzké blahořečení informoval postulator, tedy žadatel o blahořečení, kněz Slawomir Oder z krakovské diecéze, kde Jan Pavel kdysi působil.
Blahořečení je liturgický proces, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného, stává se předmětem církevního kultu a jeho jméno je uvedeno v církevním kalendáři.
Svatým do pěti let?
Blahořečení je v římskokatolické církvi posledním krokem před svatořečením, prohlášením za svatého. Podle obvyklých postupů by proces neměl začít dříve než pět let po smrti dané osoby.
Okamžitě po skonu Jana Pavla II. však četní věřící začali volat po papežově brzkém svatořečení.
Jeho předstupněm je právě blahořečení a tradice katolické církve požaduje, aby v takovém případě byl doložen zázrak způsobený osobou, která má být blahořečena.
Papež Benedikt XVI. při návštěvě Polska v květnu 2006 řekl, že věří v brzké blahořečení a svatořečení svého předchůdce.
Poté začal proces shromažďování dokumentů a listů papeže.
Krakov shromažďuje dokumenty
Jan Pavel II., civilním jménem Karol Wojtyla, sloužil v Krakově jako kněz, biskup a arcibiskup do roku 1978, kdy byl zvolen papežem. Právě v krakovské diecézi se nyní shromažďují všechny dokumenty bývalého papeže.
Polsko patří k nevelké skupině evropských zemí, kde má katolická církev velmi silnou pozici.
Podle odborníků za to může mimo jiné 26 let pontifikátu Jana Pavla II. Zhruba 95 procent Poláků se hlásí ke katolické víře a asi polovina z nich pravidelně každou neděli chodí do kostela.
