Donald Trump má na stole nový vojenský plán pro Afghánistán. Žoldnéře z bývalé firmy Blackwater

Daniel Anýž Daniel Anýž
11. 8. 2017 7:07
Prezident Donald Trump zatím nemá vlastní strategii pro další postup v bojích s muslimskými radikály v Afghánistánu. Jeho lidé se zatím formálně drží dosavadní linie Baracka Obamy. V Bílém domě se ale objevil revoluční plán. Předat válku v Afghánistánu soukromé armádě, tedy žoldnéřům. Autorem plánu je Erik Prince, zakladatel někdejší soukromé bezpečnostní firmy Blackwater, jejíž žoldnéři do roku 2007 působili po boku amerických vojáků v Iráku. Trumpovi lidé se k projektu oficiálně nevyjádřili, podle listu USA Today ale návrh "aktivně zvažují".
Američtí vojáci v Afghánistánu.
Američtí vojáci v Afghánistánu. | Foto: Reuters

Washington - Bílý dům je sice aktuálně zaměstnán vyhrocenou roztržkou se Severní Koreou, to není ale zdaleka jediný bezpečnostní problém, který musí řešit.

Od svého nástupu do úřadu se americký prezident Donald Trump také snaží určit další postup ve vůbec nejdelším konfliktu, v kterém se USA kdy angažovaly.

V Afghánistánu, kam Američané přišli už před šestnácti lety v reakci na teroristické útoky na USA z 11. září 2001.

Podle amerických médií a britského listu The Financial Times se na stole Bílého domu nyní ocitl revoluční návrh. Předat válku v Afghánistánu soukromým kontraktorům, jinak řečeno žoldnéřům.

Projekt, který počítá se soukromou armádou o síle pěti tisíc lidí a také zhruba se stovkou letadel, vypracoval Erik Prince, zakladatel někdejší kontraktorské firmy Blackwater.

Podle Prince, jak uvedl pro The Financial Times, USA mrhají v Afghánistánu penězi, letos tam utratí před 40 miliard dolarů. Prince tvrdí, že jeho armáda by ročně stála zhruba čtvrtinu této částky.

Jednotky by Prince, sám někdejší příslušník komand Navy SEALs, sestavil převážně z bývalých příslušníků speciálních vojenských sil. Z USA, ale také z Británie, Německa, Francie, Švédska, jižní Afriky a Austrálie.

Jméno se špatnou pověstí

Podle listu USA Today Bílý dům návrh Erika Prince "aktivně zvažuje". List The Financial Times ovšem napsal, že je nepravděpodobné, že návrh by mohl získat podporu ministra obrany Jima Mattise a poradce pro národní bezpečnost generála McMastera.

Důvodem jsou podle deníku "těžké etické otázky a složité souvislosti" využívání soukromých vojenských kontraktorů, což už je patrně přímá narážka na zkušenost s bývalou Princeovou společností Blackwater.

Firma Blackwater, kterou Prince založil v roce 1997, se stala po americkém útoku na Saddáma Husajna v roce 2003 jedním z největších kontraktorů amerických sil v Iráku.

Její tamní působení ale skončilo po tragickém incidentu v roce 2007, kdy zaměstnanci firmy na kruhovém objezdu v Bagdádu zastřelili 17 Iráčanů a dalších 20 zranili.

Firma ztratila licenci, Prince ji o tři roky později prodal. Tři zaměstnanci firmy byli za incident v USA v roce 2014 odsouzeni pro zabití a jeden za vraždu.

Princeova aktuální vyjádření v médiích jsou ovšem velmi sebevědomá. Podle listu USA Today Prince věří, že efektivita projektu, kdy lze "dosáhnout více za méně peněz" osloví obchodně založeného prezidenta Trumpa.

Prince se měl už vícekrát setkat s členy administrativy, ke kterým má dobrý přístup i díky tomu, že jeho sestra Betsy DeVosová je ministryní školství v Trumpově vládě. Jeho plán má mít i podporu stratéga Bílého domu Stevea Bannona.

Deník The Financial Times k tomu doplnil, že rovněž šéf CIA Mike Pompeo měl minulý týden během své návštěvy v Afghánistánu zkoumat i možnost uplatnění Princeova projektu.

Bílý dům zatím bez strategie

Podle Erika Prince americká účast v Afghánistánu současnému prezidentovi ještě nepatří. "Ale bude, až učiní rozhodnutí," uvedl Prince pro USA Today.

Prince tím vystihl fakt, že Donald Trump ještě nepřišel s vlastní strategií, ale dosud vychází z rozhodnutí svého předchůdce Baracka Obamy.

Američany vedené síly NATO mají v Afghánistánu v současnosti 13 000 lidí, z toho 8000 tvoří Američané. Vrchní velitel spojeneckých sil ISAF v Afghánistánu, americký generál John Nicholson, prezidentu Trumpovi navrhl posílení amerického kontingentu o 4000 vojáků.

Podle amerických médií ale s tímto záměrem u Trumpa tvrdě narazil. Prezident, který prý naopak zvažuje úplné stažení USA z Afghánistánu, měl dokonce mluvit o generálově možném odvolání.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson v pondělí během své návštěvy v Manile potvrdil, že Trumpova Rada pro národní bezpečnost se kvůli Afghánistánu už třikrát sešla, ale o dalším postupu zatím nerozhodla.

"Prezident vznáší konkrétní a dobré otázky. Říkat jen, že budeme dále dělat, co jsme dělali dosud, to prezident není ochoten přijmout, a tak klade tvrdé dotazy," uvedl Tillerson.

A podle "lidí obeznámených s interními debatami (v Bílém domě)," jak informoval The Financial Times, "chce Trump šetřit lidské zdroje a peníze a nenechat se vtáhnout do těch typů válek, kterým se slíbil vyhnout".

Na rozdíl od spojeneckých sil, které mají v Afghánistánu z většiny poradní roli a účastní se výcviku tamní armády, by vojáci soukromého vojska působili přímo u afghánských bojových jednotek.

Brali by 500 až 600 dolarů denně a v Afghánistánu by se střídali v tříměsíčních rotacích. Podle deníku USA Today Erik Prince odmítá kritiku, že on a ostatní by z toho profitovali.

"Inovace a riziko jsou součástí Ameriky," řekl Prince listu. Bílý dům se k jeho projektu zatím oficiálně nevyjádřil.

Snažíte se rodinu připravit na to, že se nemusíte vrátit, že vás to může stát život, říká válečný veterán z Afghánistánu Pavel Stehlík. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy