Bitva o rozpočet EU vrcholí. Skoro všichni hrozí vetem

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
2. 11. 2012 6:30
Šéfové států a vlád Unie se mají v listopadu shodnout na rozpočtu. Zatím to nevypadá
Přátelské gesto v Londýně. Na summitu o rozpočtu ale budou předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a britský premiér David Cameron zřejmě v opozici.
Přátelské gesto v Londýně. Na summitu o rozpočtu ale budou předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a britský premiér David Cameron zřejmě v opozici. | Foto: Reuters

Brusel - Britové Evropě znovu hrozí vetem. Tentokrát nikoliv ve věci takzvaného fiskálního paktu, který zavazuje evropské vlády šetřit, ale kvůli rozpočtu.

Přesněji - kvůli penězům, které bude mít EU k dispozici v letech 2014-2020 a o nichž se má už za tři týdny rozhodnout na dalším summitu Unie v Bruselu.

"Podepíšeme, jen pokud to pro nás bude dobrý deal," nechal se slyšet britský premiér David Cameron a totéž ve čtvrtek zopakoval i jeho ministr financí George Osborne.

"Nepřistoupíme na dohodu, pokud nebude výhodná pro daňového poplatníka," řekl šéf britské státní kasy pro rozhlasovou stanici BBC. "Přejeme si omezení rozpočtu EU," dodal.

Evropu ale silácká prohlášení z Ostrovů nechala chladnou. Dokonce ani Cameronovu větu "Tato vláda zaujme při jednáních o rozpočtu nejtvrdší postoj, jaký kdy vláda měla od našeho vstupu do Evropské unie" nikdo z šéfů sedmadvacítky nerozebíral ani nekomentoval.

Důvodem není jen to, že byla určena hlavně pro uši britských voličů. Hrozby veta totiž momentálně zaznívají z celé Evropy. A i kdyby se všichni s výjimkou Britů nakonec na rozpočtu dohodli, Unie má cestičky, jak britské veto obejít.

Nové členské země si chtějí udržet peníze pro své regiony. I pro ty, které nepatří k těm nejchudším.
Nové členské země si chtějí udržet peníze pro své regiony. I pro ty, které nepatří k těm nejchudším. | Foto: Reuters

"Ne" ze všech stran

Předseda Evropské komise José Barroso navrhl, aby unijní rozpočet tvořila částka odpovídající 1,03 procenta celounijního HDP. V číslech to je 1,03 bilionu eur na sedm let.

Kypr, který Evropské unii momentálně předsedá, počátkem týdne sumu navrhovanou Komisí korigoval s tím, že by se měla o 50 miliard eur snížit.

Evropský parlament (i ten musí rozpočet schválit) naopak nechce o krácení ani slyšet - v Barrosově návrhu ještě postrádá peníze na podporu malých podniků, infrastruktury a na vědu a výzkum.

Rozdělené jsou i jednotlivé členské státy EU, mezi sebou se neshodnou dokonce ani čistí plátci (bohaté "staré" země), ani čistí příjemci (chudší státy střední a východní Evropy včetně Česka) peněz z evropské kasy.

A aby toho nebylo málo - jednotlivé vlády jdou se svými oficiálními pozicemi často proti tomu, co chce zbytek jejich země či tamní politické elity. Právě Británie je zářným příkladem.

Cameron v úzkých

David Cameron chtěl v Británii bodovat tím, že v listopadu v Bruselu nedovolí, aby se rozpočet Unie oproti současnému stavu zvýšil. Jeho kolegům politikům to ale nestačilo.

Dolní sněmovna mu ve středu večer pozici neschválila. Několik desítek protievropských poslanců Cameronovy Konzervativní strany se přidalo k opozičním labouristům a odhlasovalo, že rozpočet EU musí být skutečně zásadně snížen, nikoliv "jen" zmrazen. A to zhruba o 200 miliard eur.

O
O | Foto: Reuters

"Rezoluce Sněmovny sice není pro britského premiéra závazná, vyvolává však pochybnosti, zda Cameron dokáže udržet na uzdě neposlušné euroskeptiky ze své vlastní strany," upozornila agentura Reuters.

Navíc je zřejmé, že se konzervativci čím dál víc rozcházejí se svým - Evropě příznivě nakloněným - koaličním partnerem, liberálními demokraty.

Přitom: samotní Britové si na nastavení unijního rozpočtu nemohou stěžovat. V roce 1984 pro ně tehdejší premiérka, Železná lady Margaret Thatcherová vyjednala takzvaný britský rabat. Dvě třetiny toho, co Britové do EU posílají, tak dostávají zpět. "Sleva" činí zhruba čtyři až pět miliard eur ročně.

Dám míň, chci víc

Margaret Thatcherová v osmdesátých letech argumentovala, že Británie musí platit míň, protože a) nevyužívá štědrých dotací pro zemědělce a b) její obyvatelé jsou chudí. Jenže to dávno neplatí.

Na Brity se už zlobí nejeden člen sedmadvacítky. Třeba dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová v parlamentu nedávno řekla, že "Dánsko nebude platit za rabaty jiných bohatých států". Chceme taky rabat, jako má už léta Spojené království, dodala.

Jak připomíná rakouský magazín Format, slova o "slevě" zaznívají před summitem i z Německa. Země, která do unijního rozpočtu přispívá vůbec nejvíc ze všech.

I když se členské země na sedmiletém rozpočtovém rámci dohodnou, ano musí říct i Evropský parlament.
I když se členské země na sedmiletém rozpočtovém rámci dohodnou, ano musí říct i Evropský parlament. | Foto: Reuters

Argument Němců je podobný jako ten Dánů - Britové mají rabat, Německo nemá nic. Vezme-li se přitom v úvahu parita kupní síly, měli by Němci do Bruselu skutečně odvádět méně.

Francie sice rabat nechce, i ona však pohrozila, že bude nový rozpočtový rámec vetovat. A to v případě, že přijde o dotace pro své zemědělce. Právě Francouzi z nich v Unii profitují nejvíc ze všech.

A noví členové EU? Z unijní kasy chtějí pokud možno víc než dosud. Například Polsko, kterému se teď ekonomicky daří, žádá, aby se zrušilo pravidlo, podle něhož by bohatší polské regiony výhledově přestaly mít na peníze z EU nárok. Jinak prý východ Evropy nikdy nedožene západ.

Jak obejít veto

Sečteno a podtrženo: všichni chtějí do Bruselu odvádět co nejmíň, zároveň od něj všichni požadují vyšší (nebo minimálně stejný) přísun unijních peněz. "Čím víc se blíží termín 22. listopadu (kdy summit začíná), tím intenzivněji zuří válka nervů," píše Format.

S takzvaným rozpočtovým rámcem musí na summitu souhlasit všichni, bez výjimky. A jak už bylo zmíněno, podpořit ho pak musí i europarlament.

Pokud se jednotliví aktéři na rozpočtu neshodnou, bude EU předkládat dílčí rozpočty každý rok, případně každý měsíc.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Francouzské jaderné elektrárny můžou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy