Nobelova cena může zamířit do Sýrie. Bílé přilby nabízejí útěchu tam, kde žádná nezbyla

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 10. 2016 6:52
Místo aby životy brali, rozhodli se je zachraňovat. Dobrovolníci sdružení do Syrské civilní obrany, kterým se přezdívá Bílé přilby, patří mezi hlavní favority letošní Nobelovy ceny za mír. Téměř tři tisíce jejich členů denně riskují vlastní životy, ale za poslední tři roky na 60 000 jiných zachránili.
Foto: Reuters

Damašek – Už tři roky pomáhají v Sýrii zachraňovat lidi z trosek vybombardovaných domů. Jsou první, kdo spěchá na místo zasažené nálety. Místo úkrytu pátrají po raněných, a dávají tak všanc vlastní životy.

Dobrovolníci, kterým se říká Bílé přilby, jsou jedněmi z nominovaných na letošní Nobelovu cenu míru.

Podle některých odhadů se jim podařilo zachránit na 60 000 lidí. Více než stovku z nich to ale stálo život. V syrském válečném pekle jsou jedinou viditelnou známkou naděje. Nabízejí útěchu tam, kam se jiná pomoc ani nedostane.

Jejich motto? "Zachránit lidský život znamená zachránit celé lidstvo."

Žádné známky zlepšení

Syrská civilní obrana, známá svými bílými helmami, vznikla v roce 2013 v Aleppu, jednom ze symbolů vleklé občanské války.

O necelý rok později už měla na 70 center po celé zemi. Jejich práce se od té doby stala ještě nebezpečnější. Nálety ruské a syrské armády na civilní cíle se nyní často opakují. Letouny se vracejí a shazují bomby na místa, kde už po předchozím útoku pracují záchranné týmy.

"Už podle zvuku dokážeme předpovědět druh letadla a měřítko škody," vylíčil šéf Bílých přileb Raíd al-Saleh britskému listu The Guardian. V současné době velí asi 2700 lidem.

"Nejsou tu žádné známky zlepšení," popsal tento týden zoufalou situaci. "Dnes bylo v Aleppu nálety zabito 12 lidí. Stovky tisíc lidí jsou v obležení. Za poslední měsíc se do Aleppa nikdo nedostal, takže očekáváme, že za necelý měsíc dojdou veškeré zásoby."

Členy Bílých přileb žene touha pomáhat. Raději než se zapojit do jedné ze stran konfliktu, dělají pravý opak. Místo aby životy brali, snaží se je zachraňovat. Dokazují, že Syřané nejsou jen islamisté nebo uprchlíci, ale především lidé.

Pro místní obyvatele zůstávají jedinou nadějí, přestože sami jsou prakticky bezmocní. Dosažení míru není v jejich rukách a nepomůže tomu ani Nobelova cena.

Papež, Merkelová i Snowden

Nobelovu cenu míru uděluje norský Nobelův výbor. Letos je na ocenění nominováno rekordních 376 kandidátů, z toho 228 jednotlivců a 148 organizací. O tom, kdo ho nakonec získá, rozhodne výbor v pátek.

Sázkové kanceláře dávají kromě syrských dobrovolníků největší šance obyvatelům řeckých ostrovů, kteří čelí největšímu náporu uprchlické vlny do Evropy.

Mezi hlavní favority patří ale také papež František, Angela Merkelová, ruská obhájkyně lidských práv Svetlana Gannuškinová, vyjednávači íránského jaderného programu nebo například Edward Snowden. Již několikátý rok po sobě se také skloňuje jméno konžského gynekologa Denise Mukwegeho, který pomáhá obětem znásilnění.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy