reklama
 
 

Bilak už za zvací dopis z roku 1968 nebude potrestán

24. 1. 2011 11:50
Prokuratura to odůvodňuje neodstatkem svědků, není k dispozici originál dopisu

Bratislava - Jedna z hlavních tváří normalizačního režimu v Československu a dlouholetý člen předsednictva Ústředního výboru KSČ Vasil Biľak už nebude potrestán v souvislosti s takzvaným zvacím dopisem z roku 1968.

Rozhodla o tom slovenská prokuratura. Znamená to, že případu dopisu, kterým představitelé protireformního křídla KSČ vybídli sovětského vůdce Leonida Brežněva k intervenci v Československu, se definitivně uzavírá.

Informoval o tom deník Sme. Prokuratura oznámila, že není možné najít více svědků a k dispozici není také originál zvacího dopisu.

Moskva před lety poskytla vyšetřovatelům pouze jeho kopii, originál zůstal v ruském archívu.

Bilak je posledním člověkem, jehož podpis figuruje pod dopisem. Je mu už třiadevadesát let a v posledních letech nevychází ze bratislavské vily, která patří jeho dceři.

Při předložení návrhu na podání obžaloby za vlastizradu v roce 2000 měl spis více než 23 tisíc stran. Krajský soud v Bratislavě však o rok později vrátil případ k došetření, s jeho postupem souhlasil také Nejvyšší soud.

Bilak podle některých svědectví předal Brežněvovi dopis osobně během jednání československé a sovětské delegace v Bratislavě 3. srpna 1968.

Tato schůzka následovala po neúspěšném jednání obou stran v Čierné nad Tisou, kde se sovětské vedení na čele s Brežněvem pokusilo Dubčeka přimět k zastavení reforem a ke znovuobnovení cenzury.

Bilak měl údajně Brežněvovi dopis, podepsaný několika dalšími členy ÚV KSČ, předat na toaletě.

Po roce 1989 to ale popíral a tvrdil, že žádný dopis nikomu ze sovětské delegace nedával. Ve svých pamětech, napsaných na konci 80. let, však o dopise hovoří.

Spolu s o pět let mladším Milošem Jakešem je Bilak také posledním žijícím důležitým představitelem takzvané dělnicko-rolnické vlády, která chtěla po vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21.srpna převzít se souhlasem Moskvy moc.

"Lidé z druhé strany barikády považují rok 1968 za cosi zločinného, trestného či nesprávného, ale to je věc pohledu. Já si zase myslím, že jejich činnost nebyla v zájmu lidu a republiky," řekl Biľak v jednom z posledních rozhovorů před osmi lety.

Biľak už druhý den po invazi zamířil v obrněném transportéru okupační armády na sovětskou ambasádu v Praze, kde vyjednával o nové vládě s velvyslancem SSSR Červoněnkem.

Svou vlast podle svého tvrzení nezradil, ale naopak chránil, neboť se v roce 1968 jednalo nikoli o reformu, ale o svržení socialismu. Navíc by vojska Varšavské smlouvy zemi prý obsadila i bez jeho aktivní účasti.

Biľak byl od počátku odpůrcem reforem, které v SSSR prosazoval od poloviny osmdesátých let Michail Gorbačov.

"Patřím k lidem, kteří se upřímně obávají o osud socialismu v Polsku a Maďarsku," prohlásil na začátku roku 1989 poté, co bylo jasné, že komunisté ve Varšavě a Budapešti po tlakem "ulice" ztrácejí mocenský monopol.

Biľak byl členem ÚV KSČ rekordních pětatřicet let. Od roku 1954 až do roku 1989. Do důchodu šel několik měsíců před listopadovou revolucí.

Narodil se v roce 1917 na severovýchodě Slovenska, od jedenácti let byl sirotkem. Vyučil se krejčím. V sedmdesátých letech koloval republikou oblíbený žert. Popisoval Biľaka jako mizerného krejčího, neboť prý měl na výučním listě napsáno: "Nepouštět na saka."

autor: Martin Novák | 24. 1. 2011 11:50

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama