Okamžitě po lednovém nástupu do prezidentského úřadu se Joe Biden za USA znovu připojil k Pařížské klimatické dohodě, kterou jeho předchůdce Donald Trump vypověděl. Šéf Bílého domu vyhlásil, že Spojené státy se vracejí do čela globálního úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Biden oznámil, že USA sníží do roku 2030 emise skleníkových plynů na polovinu z hodnoty roku 2005. Teď ale tyto závazky nemusí splnit. Základní a nezbytnou podmínkou k jejich možnému naplnění je rychlý přechod amerického energetického sektoru na čisté zdroje. Jenže právě tento program je v ohrožení.
Do cesty se mu postavil demokratický senátor ze Západní Virginie Joe Manchin. Politik opakovaně potvrdil, že v Senátu nepodpoří federální dotace, které by motivovaly producenty elektřiny k přechodu z uhelných a plynových elektráren na slunce, vítr a jádro.
Peníze na tento program jsou přitom součástí mohutného výdajového balíku, který by měl v celkové, původně navržené výši 3,5 bilionu dolarů nasměrovat státní finance do rozšíření sociálního a zdravotního zabezpečení Američanů a právě také na uskutečnění Bidenovy zelené agendy.
Senátor Manchin je ale proti celkovému objemu peněz (podle něj by měl být státní balík zhruba poloviční) a také speciálně odmítá finance, které by měly přeorientovat americkou energetiku z fosilních paliv na čisté zdroje.
Granát do summitu v Glasgow
"Kongres by měl být ohledně dalších státních výdajů opatrný. Nebudu hlasovat pro bezohledné rozšiřování vládních programů. A také si musíme být jisti, že máme spolehlivé zdroje energie," potvrdil Manchin minulý pátek předchozí informace médií, že pro Bidenův plán v jeho současné podobě ruku nezvedne.
V prezidentově klimatickém legislativním balíku je řada dalších opatření, například výdaje na vybudování půl milionu dobíjecích stanic pro elektrická auta nebo finance na posílení rozvodné elektrické sítě v USA. Pokračovat by měl také program, kdy stát lidem přispívá na nákup elektrických aut.
Ale pro naplnění Bidenových emisních závazků je klíčový plán, který Joe Manchin rozporuje. Prezident a jeho administrativa se tak ocitli ve velmi svízelné situaci. V Senátu se bez Manchinova hlasu neobejdou. Bude-li trvat na svém vetu, základní kámen celé Bidenovy zelené agendy spadne pod stůl.
"Toto je naprosto nejdůležitější klimatický návrh v celém balíku. K dosažení našich klimatických cílů je nezbytný. Taková je realita. Ale teď to nejde, což je hodně smutné," uvedla pro New York Times Leah Stokesová, expertka na klimatickou politiku a zároveň poradkyně demokratů v Senátu.
Mnozí Bidenovi spolustraníci a klimatičtí experti tak bijí s blížícím se summitem v Glasgow na poplach. "Jakou budou mít USA autoritu, když nebudou schopné splnit své vlastní sliby?" podivil se pro list Financial Times Michael Mann, profesor atmosférických studií na pensylvánské univerzitě. Na Twitteru také napsal, že senátor Manchin "hodil do summitu v Glasgow ruční granát".
Bidenova agenda je v pasti
John Kerry, který je Bidenovým zvláštním emisarem pro klimatickou změnu, v rozhovoru pro agenturu AP varoval, že když by americká administrativa nebyla schopna prosadit svoji vlastní klimatickou politiku, bylo by její mezinárodní úsilí o jednotný postup proti oteplování planety těžce poškozeno.
Pokud by Kongres nesouhlasil s podstatnou klimatickou legislativou, bylo by to podle Kerryho stejné "jako by se prezident Trump znovu stáhl z Pařížské klimatické dohody".
Prezident Biden nicméně tato varování označil za "poněkud přemrštěná". Podle něj by bylo dobré mít shodu ohledně klimatické legislativy v Kongresu ještě před summitem v Glasgow. Ale i kdyby se to nestihlo, demokraté se prý nakonec určitě dohodnou.
Podle amerických médií ale tvůrci a předkladatelé klimatické legislativy už hledají jiné způsoby, jak zajistit snížení emisí. Jednou cestou by bylo obchodování s emisními povolenkami, což je praxe známá z Evropské unie. Druhou pak zavedení zvláštní karbonové daně.
Jenže výrobci by v obou těchto případech zvýšené náklady promítli do konečných cen pro spotřebitele, což by bylo pro Bidenovu administrativu a demokraty v Kongresu politicky velmi nebezpečné. V tuto chvíli prezident zatím nemá náhradní řešení - a senátor Joe Manchin nejspíše neuhne.
V Senátu totiž zastupuje Západní Virginii, kde Donald Trump v loňských prezidentských volbách porazil Joea Bidena o bezmála 40 procentních bodů. Ta je mezi státy USA druhým největším producentem uhlí a toto palivo tam jako zdroj pokrývá 91 procent energetické spotřeby. V celoamerickém průměru pracují v energetickém sektoru dvě procenta všech zaměstnanců, v Západní Virginii je to třikrát více.
Sliby, ale "skutek utek"
Klimatický summit v Glasgow COP26 začíná 31. října. Spojené státy tam chtějí, jak znělo jedno z předchozích prohlášení Bílého domu, "ukázat vůdčí roli" v boji proti globálnímu oteplování. Do Skotska se chystá reprezentativní americká delegace s několika ministry v čele s prezidentem Bidenem.
Jak ale doplňují americká média, pokud nebude mít Biden jasno v tom, jak chce dosáhnout svých emisních cílů, jeho tlak na ostatní země, aby USA následovaly, bude výrazně oslaben. "Pro Bílý dům by to v Glasgow představovalo obrovský problém," uvedl pro deník New York Times David G. Victor, spoluředitel Iniciativy k zásadní dekarbonizaci při Kalifornské univerzitě v San Diegu.
"Když byste sledovali prezidenta, který přijede a bude říkat všechny ty správné věci a záměry, ale pak v jedné z prvních zkoušek, zda je splní, selže, tak to povede k otázce, zda mu můžete věřit," vykreslil David G.Victor pro americký list varovný scénář.
