Před necelým týdnem americká média spekulovala, kdy bývalý viceprezident Joe Biden hodí ručník do ringu a ukončí souboj o demokratickou kandidaturu do prezidentských voleb. V tzv. superúterý, kdy se najednou hlasovalo ve 14 amerických státech, ale Biden obrátil svůj politický osud a celý demokratický závod vzhůru nohama.
"Je to dobrá noc. Neříká se tomu superúterý nadarmo," slavil Biden se svými voliči na shromáždění v Los Angeles.
Zvítězil v devíti státech. Smetl své soupeře na jihu - v Alabamě, Severní Karolíně, Tennessee a ve Virginii. Připsal si i Texas, který byl na počet delegátů, jejichž konečný součet za jednotlivé státy rozhodne o vítězi celých primárek, druhou nejdůležitější trofejí superúterý.
Vyhrál na středozápadě v Minnesotě a svou soupeřku, senátorku Elizabeth Warrenovou, porazil v jejím domovském státě Massachusetts. Pokud by se potvrdily předběžné odhady, že Biden přeskočí i senátora Bernieho Sanderse v počtu dosud získaných delegátů, mají demokratické primárky po superúterý nového favorita na zisk nominace do prezidentských voleb.
Bloombergův výbuch za 600 milionů dolarů
Naopak naprostým propadákem bylo superúterý pro bývalého newyorského starostu Michaela Bloomberga, který se voličům nabídl jako středová alternativa k Bidenovi. Připsal si jediné vítězství - v zámořském území Americká Samoa.
Ve středu podle agentury Reuters oznámil, že z boje o Bílý dům odstupuje. Ze svých soupeřů podpořil Joea Bidena.
Jen ve státech, kde se na superúterý volilo, Bloomberg utratil za reklamu v médiích, především za televizní spoty, 215 milionů dolarů. A celkově dal na svoji kampaň už 600 milionů dolarů (v přepočtu 13,8 miliardy korun).
"Pokud si myslíte, že tato kampaň je drahá, tak si představte, co by vás stály další čtyři roky Donalda Trumpa," vysvětloval Bloomberg svoji kampaň voličům.
Trump po jeho úterním debaklu přispěchal na Twitteru se šťouchancem. "Největší zoufalec této noci… Jeho političtí poradci spláchli do odpadu 700 milionů dolarů, a on za to kromě přezdívky Mini Mike nic nedostal," napsal o Bloombergovi.
The biggest loser tonight, by far, is Mini Mike Bloomberg. His “political” consultants took him for a ride. $700 million washed down the drain, and he got nothing for it but the nickname Mini Mike, and the complete destruction of his reputation. Way to go Mike!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) March 4, 2020
To naopak Bidenovo "super superúterý" je hozenou rukavicí senátorovi Berniemu Sandersovi, který se po únorových hlasováních v prvních třech státech vezl na vítězné vlně.
Sanders si nicméně připíše největší trofej ze všech úterních soubojů. Ještě před sečtením všech hlasů je zřejmé, že vyhraje v Kalifornii. Vedle toho zvítězil v Utahu, Coloradu a ve svém domovském Vermontu.
"Když jsme začínali tento závod, každý říkal, že to není možné. Ale dnes večer vám s naprostou jistotou říkám, že vyhrajeme demokratickou nominaci," prohlásil Sanders ve Vermontu.
Hnutí, nebo revoluce?
Jenže Biden ve skutečnosti zabrzdil jeho dosavadní vítězné tažení. Po superúterý je zřejmé, že velká část demokratické základny odmítá Sandersův radikální levicově-liberální program. A že jednoznačným favoritem pro tyto voliče, kteří dávají přednost středovým politickým cílům, je právě Joe Biden. Už jeho sobotní triumf v Jižní Karolíně dal Bidenově kampani novou energii.
Jeho dosavadní soupeři, kteří se s ním přetahovali o středové voliče, starosta Pete Buttigieg a senátorka Amy Klobucharová, ukončili své kampaně a stejně jako Bloomberg podpořili Bidena. Přidal se k nim i další z bývalých Bidenových soupeřů, někdejší kongresman z Texasu Beto O'Rourke.
Podle průzkumů provedených u volebních místností právě to většinou ovlivnilo voliče, kteří se rozhodovali v posledních dvou dnech, ve prospěch Bidena. A především se potvrdilo, že Bidenův už minulý triumf v Jižní Karolíně nebyl jednorázovým ziskem, podepřeným jen mimořádně vysokým podílem černošských voličů.
Na superúterý se ukázalo, že Biden dokáže sestavit širokou voličskou koalici, složenou vedle Afroameričanů i ze starších voličů a relativně dobře situovaných lidí z amerických předměstí.
Biden na superúterý ostatně vyhrál ve dvou státech (Minnesota a Oklahoma), kde před čtyřmi lety zvítězil Sanders nad tehdejší středovou soupeřkou Hillary Clintonovou. Ve Virginii zase přišlo k demokratickým primárkám dvakrát více voličů než před čtyřmi lety a Biden tam získal takřka polovinu všech hlasů.
Biden tím nabourává dosavadní vítězné tvrzení Sanderse, podle kterého dokáže jedině on nadchnout demokratické voliče k vysoké účasti ve volbách. Úterní výsledky naznačují, že tuto schopnost může mít spíše Biden.
"Lidé mluví o revoluci, my jsme ovšem odstartovali hnutí," rýpl si Biden ve svém vítězném projevu do Sanderse, který skutečně často mluví o potřebě "politické revoluce" v USA.
Sanders to Bidenovi ve svém projevu vrátil, když prohlásil, že "Trumpa nelze porazit starým, stále stejným způsobem politiky". Sanders tím narážel i na to, že do Bidenovy kampaně proudí peníze od velkých sponzorů, firem a zájmových sdružení, zatímco Sanders přijímá příspěvky pouze od individuálních dárců.
USA, nebo Skandinávie?
Po Bloombergovi, který si kampaň hradil ze svého, skončila na superúterý v poli poražených i senátorka Elizabeth Warrenová, která má program podobný Sandersovi. Nyní si podle amerických médií musí Warrenová odpovědět na otázku, jaký smysl má, aby vůbec pokračovala v souboji. Warrenová nezvítězila ani ve svém domovském státě Massachusetts a na počet delegátů je s obrovským, prakticky už nedostižným odstupem za Bidenem a Sandersem.
Warrenová však vystoupila na shromáždění ve státě Michigan, kde budou primárky příští úterý, a prohlásila, že neodstupuje. Vyzvala své příznivce, aby "volili tak, aby byli hrdí".
Podle spekulací amerických médií se chce Warrenová v souboji udržet až do červencového nominačního sjezdu v Milwaukee, aby tam mohla alespoň uplatnit svůj vliv na programové prohlášení Demokratické strany. Tato "platforma" vždy formuluje základní programové cíle strany do dalších let.
Celý demokratický zápas o to, kdo se v listopadu postaví Donaldu Trumpovi, se ale po superúterý vykrystalizoval v souboj mezi Joem Bidenem a Berniem Sandersem. Generačně je to souboj dvou vrstevníků, Bidenovi je sedmdesát sedm let, Sanders je o rok starší. Programově ale mají demokratičtí voliči na výběr ze dvou rozdílných vizí.
Biden nabízí pokračování středové politiky předchozího demokratického prezidenta Baracka Obamy. Bernie Sanders nabízí radikální, skokovou změnu směrem k sociálnímu státu.
