V 78 letech si Joe Biden nejspíš už nepotrpí na pouťové atrakce, ale v posledních dnech se pohybuje na politické horské dráze. Před týdnem utrpěli jeho demokraté těžkou prohru v guvernérských volbách ve Virginii. Ve státě, kde Biden v loňských prezidentských volbách porazil Donalda Trumpa o jedenáct procentních bodů, nyní zvítězil republikánský kandidát.
A v New Jersey, kde Biden před rokem bodoval ještě výrazněji, teď tamní demokratický guvernér v překvapivě těsném souboji uhájil úřad jen o necelý jeden procentní bod. Do obou těchto výsledků se přitom promítla i skepse, se kterou Američané hodnotí dosavadní prezidentovo vládnutí.
S lednovým nástupem do Bílého domu měl Biden podporu 57 procent Američanů, minulý týden to bylo jen 42 procent. Z předchozích prezidentů na tom byl ve srovnatelné chvíli hůře jen jediný, Donald Trump.
Na konci minulého týdne ale Bidenovy akcie vylétly prudce vzhůru. V pátek před půlnocí washingtonského času Kongres odhlasoval balík investic do obnovy americké infrastruktury. Pro Bidena jde o dosud největší legislativní úspěch ve funkci.
Konečně infrastrukturní týden
Nejenže tím Biden splnil jeden ze svých klíčových předvolebních slibů, ale zároveň dokázal to, o co se jeho předchůdce v Bílém domě jen marně pokoušel. "Konečně infrastrukturní týden. Jsem tak rád, že mohu říct: infrastrukturní týden," připomněl Biden se širokým, pobaveným úsměvem ve svém sobotním projevu jeden z Trumpových oblíbených sloganů.
I am so happy to say that it’s infrastructure week. pic.twitter.com/qoeyiCvegb
— Joe Biden (@JoeBiden) November 6, 2021
Trump během svého prezidentství opakovaně bombasticky vyhlašoval takzvané infrastrukturní týdny, kdy vždy předpovídal, do čeho všeho bude jeho vláda investovat. Ale zůstalo jen u slov, zatímco Biden si teď může odškrtnout "splněno". Infrastrukturní investice v celkové výši 1,2 bilionu dolarů půjdou do dopravních staveb, vysokorychlostního internetu, na posílení elektrické rozvodné sítě či na podporu elektromobility v USA.
Pro Bidena je schválený zákon důležitý i proto, že legislativu podpořili i někteří republikánští kongresmani. V horní komoře - Senátu - to bylo 19 z celkem 50 republikánů včetně jejich předsedy Mitche McConnella. Demokratický prezident teď může poukázat, že v tomto případě se mu podařilo naplnit i své předsevzetí, že chce vládnout nadstranicky.
A pokud měly v minulých měsících pravdu průzkumy veřejného mínění, prezident by si mohl u veřejnosti polepšit. Většina Američanů Bidenem navrhované infrastrukturní investice podporovala.
"Jde o investice, které přicházejí jednou za generaci," prohlásil prezident v sobotním projevu. "A tohle je teprve začátek," hýřil Biden optimismem, že se mu podaří prosadit další velké legislativní návrhy.
Dalším na řadě by měl být zákon, který nasměřuje velké federální výdaje do sociálních a zdravotních programů a také na podporu Bidenovy zelené agendy. Ze zpravodajství v amerických médií ale vyplývá, že v tomto bodě prezident už přinejmenším předbíhá událostem.
Bratrovražedný souboj demokratů
Zatím totiž není jasné, nejen v jaké výši a na které programy finance půjdou, ale zda se vůbec podaří návrh schválit. Uvnitř Bidenovy Demokratické strany jsou v tvrdém sporu středoví zákonodárci s jejím progresivním křídlem.
V Senátu nemohou demokraté ztratit ani jeden hlas, jejich poslanec Joe Manchin ze Západní Virginie ale pohrozil vetem. Už si vynutil, že celková výše balíku byla snížena z 3,5 na necelé dva biliony dolarů. Na jeho nátlak z návrhu vypadly například finanční pobídky, které měly motivovat uhelné elektrárny k přechodu na čisté zdroje.
Manchin a někteří středoví poslanci ve Sněmovně reprezentantů by ale chtěli vypustit ještě některé další věci: mezi ty nejdůležitější patří peníze na placenou rodičovskou a zdravotní dovolenou, na kterou Američané zatím nemají z federální úrovně nárok.
Bez těchto dávek ale pro zákon na druhé straně nehodlají zvednout ruku mnozí progresivní poslanci a poslankyně. Jejich hlasy jsou přitom nezbytné pro to, aby legislativa prošla. Nejvýraznější představitelky této frakce, poslankyně Alexandria Ocasio-Cortezová a pět jejích kolegyň, nehlasovaly ani pro Bidenův infrastrukturní balík.
"Vítejte v mém světě. Tohle je Demokratická strana," vystihla demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová minulý pátek před novináři, že dojednat kompromis mezi stranickými frakcemi nebude vůbec jednoduché.
"Jsem si jist, že budeme mít dost hlasů, abychom zákon schválili," prohlásil v sobotu Biden. Na následnou otázku novináře, co mu dává takovou jistotu, prezident odpověděl: "Já."
Amerika má špatnou náladu
Podle některých komentářů ale prezident možná přeceňuje svoji sílu. "Nikdo ho (Bidena) nezvolil, aby byl jako FDR, zvolili ho, aby byl normální a zastavil chaos," uvedla na Bidenovu adresu středová demokratická kongresmanka Abigail Spanbergerová s odkazem na prezidenta Franklina Delano Roosevelta. Ten v předválečných letech v rámci programu Nový uděl prosadil přelomové federální sociální programy, například důchodové zabezpečení.
Podle středových demokratů ale Američané v současnosti takovou vládní politiku nechtějí. Spanbergerová, která v Kongresu zastupuje Virginii, míní, že skepse Američanů vůči navrhované Bidenově progresivní agendě se minulý týden promítla právě i do prohry demokratického kandidáta na guvernéra v jejím státě.
Průzkumy ukázaly, že od demokrata se tam odvrátili nezávislí voliči, kteří ještě před rokem ve Virginii jasně podpořili Bidena, zejména vzdělanější vrstva a lidé z předměstí. Středoví demokraté se proto teď obávají, že Američané obecně ve své většině odmítají tak velké vládní zásahy a dotace, které Biden prosazuje.
Komentátoři a analytici ovšem upozorňují, že za Bidenovým propadem popularity a za špatným výsledkem čerstvých guvernérských voleb jsou i jiné a patrně důležitější důvody. Zaprvé to byly prezidentovy konkrétní chyby, tedy chaotický, nebezpečný odchod z Afghánistánu a imigrační krize na jižní hranici s Mexikem, kde je situace horší než za Donalda Trumpa.
Vliv na to, jak skepticky lidé v tuto chvíli hodnotí Bidenovo prezidentství, má ale také únava a špatná společenská nálada z dlouhé epidemie koronaviru a z jejích negativních dopadů na život Američanů.
Obecně jsou ekonomická data pozitivní, ale lidé nejsilněji vnímají sílící inflaci, kterou vidí při každodenních nákupech ve vyšších cenách potravin či benzinu. A rovněž nárazové výpadky dodávek zboží v Američanech posilují pocit, že ekonomika není v pořádku - a viní z toho prezidenta.
Nezaměstnanost se od Bidenova příchodu do Bílého domu snížila, v řadě oborů je v USA přebytek nabídky pracovních míst. V říjnovém průzkumu Gallupova ústavu 74 procent dotázaných lidí uvedlo, že v USA je "dobrá doba na získání kvalitního zaměstnání". V tom samém průzkumu ale sedm z deseti Američanů zároveň vyjádřilo přesvědčení, že obecně zažívají špatné ekonomické časy, a 60 procent respondentů si myslí, že Spojené státy se ubírají špatným směrem.
"Navzdory mnohým signálům, že věci se zlepšují a že hospitalizace i úmrtí následkem covidu už klesají z podzimního vrcholu, mnoho Američanů má pesimistickou kocovinu z pandemie," charakterizoval náladu americké společnosti list New York Times.
