Biden oficiálně uznal genocidu Arménů za Osmanské říše, Turecko to odmítá

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 4. 2021 7:44
Americký prezident Joe Biden v sobotu formálně uznal za genocidu systematické zabíjení a deportace stovek tisíc Arménů, páchané vojáky Osmanské říše během první světové války. Informovala o tom agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že odmítá politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami, podle ministra zahraničí Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu odmítá.
Americký prezident (tehdy viceprezident) Joe Biden a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při setkání v roce 2016.
Americký prezident (tehdy viceprezident) Joe Biden a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při setkání v roce 2016. | Foto: Reuters

Bidenovi předchůdci se používání termínu genocida v souvislosti s událostmi z let první světové války po desetiletí vyhýbali v obavě, aby si nepohněvali spojenecké Turecko. Biden v pátek telefonoval s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem se svým záměrem vydat prohlášení o genocidě ho obeznámil. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu odmítl politizaci debaty kolem Arménů třetími stranami. Podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua Turecko uznání masakrů vůči Arménům za genocidu zcela odmítá a nepotřebuje od nikoho poučování o svých dějinách.

"Americký lid ctí všechny Armény, kteří přišli o život v genocidě, která začala na den přesně před 106 lety," uvádí se v Bidenově prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. USA podle prezidenta cítí závazek zabránit opakování podobných zvěrstev. Arménský národ podle něj přežil díky síle a odolnosti, ale nikdy nezapomněl na své tragické dějiny. "Ctíme vaše dějiny. Vidíme tu bolest. Potvrzujeme dějiny. Nečiníme tak proto, abychom někoho vinili, ale abychom zajistili, že se to, co se stalo, nikdy nebude opakovat," prohlásil šéf Bílého domu.

Ankara k prohlášení z Washingtonu okamžitě zaujala příkře odmítavé stanovisko. "Nepotřebujeme, aby nás kdokoli poučoval o čemkoli z našich dějin. Politický oportunismus je největší zrada míru a spravedlnosti," uvedl na Twitteru turecký ministr zahraničí Çavuşoglu. "Zcela odmítáme toto prohlášení založené toliko na populismu," dodal. "Toto prohlášení USA, které které překrucuje historické skutečnosti, vědomí tureckého lidu nikdy nepřijme a otevře to hlubokou ránu, která podrývá naši vzájemnou důvěru a přátelství," uvedlo turecké ministerstvo zahraničí. Mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin pak Bidenovi poradil, aby se podíval na minulost a přítomnost své vlastní země.

Turecké ministerstvo zahraničí informovalo, že si předvolalo amerického velvyslance v Ankaře. Úřad uvedl, že náměstek ministra zahraničí Sedat Önal velvyslanci Davidu Satterfieldovi řekl, že Bidenovo prohlášení se neopírá o žádné právní základy a že ho Ankara "odmítá, považuje ho za nepřijatelné a kategoricky ho odsuzuje". Prohlášení podle Turecka způsobilo "rány ve vzájemných vztazích, které bude těžké napravit".

Slova amerického prezidenta naopak uvítala Arménie. "Arménský národ a všichni Arméni světa přijali vaše poselství s velkým nadšením," uvedl ve svém prohlášení arménský premiér Nikol Pašinjan. Podle něj jde o "mohutný krok na cestě pravdy a historické spravedlnosti" a "nedocenitelnou podporu pro potomky obětí genocidy".

Počet obětí masakrů se odhaduje až na 1,5 milionu. Turecko jako nástupce Osmanské říše debaty o genocidě odmítá a tvrdí, že údaje o počtu zavražděných jsou nadsazené a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy. Biden svým sobotním prohlášením dodržel slib, který učinil v prezidentské kampani přesně před rokem na den připomínky genocidy Arménů v Osmanské říši. Část světa uznává, že události z let 1915 až 1923 byly součástí úsilí o vyhlazení Arménů. Kromě politiků v Arménii si vyvražďování Arménů připomněl například i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Nejmenovaný vysoce postavený představitel Bidenovy administrativy podle agentury Reuters řekl, že Washington považuje Ankaru i nadále za důležitého spojence v NATO a že Biden v pátečním telefonátu Erdoganovi navrhl osobní setkání na červnovém summitu NATO.

Genocidu Arménů osmanským Turkům připisuje kromě mnohých historiků více než dvacítka zemí. Vláda Spojených států až dosud takovéto oficiální stanovisko nevydala, Kongres nicméně v roce 2019 schválil výzvu, aby se uznání genocidy stalo formální součástí americké zahraniční politiky. Symbolické prohlášení Biden učinil v den, kdy podle historiků uplynulo 106 let od začátku přibližně ročního teroru páchaného na Arménech na území dnešního Turecka.

Za genocidu tehdejší události označil v loňském usnesení český Senát, ve stejném duchu se dříve vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Nové byty v Praze do konce června zdražily meziročně o 9,4 procenta, ukázala analýza

Prodejní ceny nových bytů v Praze na konci června meziročně vzrostly v průměru o 9,4 procenta na 118 480 korun za metr čtvereční. Proti prvnímu čtvrtletí stouply ceny o 5,6 procenta. Vyplývá to z aktuální analýzy developerských firem Trigema, Skanska Reality a Central Group. Růst cen podle nich zrychlil kvůli převisu poptávky nad nabídkou, odrážejí se v něm i zvyšující se ceny stavebních materiálů.

"Prodeje jsou na rekordní úrovni již devět měsíců v řadě. Poptávku ženou stále velmi dostupné hypotéky a také obava ze znehodnocení úspor vlivem inflace. Na byty se dokonce tvoří pořadníky a nové projekty se z velké části vyprodají prakticky hned po uvedení na trh," uvedl zakladatel a šéf společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Z analýzy vyplývá, že během druhého čtvrtletí letošního roku se v metropoli prodalo rekordních 2650 nových bytů, počet nabízených jednotek se naopak snížil na 3350. Za celé pololetí se podle firem v Praze prodalo 4750 nových bytů, meziročně téměř dvojnásobek. Největší zájem lidé při koupi projevili o dispozice 2+kk, druhou prodejně nejsilnější pozici obsadily třípokojové byty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy