Přitvrdíme, Rusové ponesou následky. Biden vůči Kremlu slibuje nezvyklou politiku

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 26. 1. 2021 20:47
Rusko a USA se dohodly na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Ze strany Joea Bidena jde o první důležité rozhodnutí v zahraniční politice. Oproti všem svým předchůdcům od pádu SSSR, kteří s nástupem do Bílého domu vyhlašovali, že chtějí mít s Moskvou dobré vztahy, má ale i nadále ke Kremlu ostřejší postoj. Tvrdí, že politiku vůči Rusku chce přitvrdit.
Prezident USA Joe Biden.
Prezident USA Joe Biden. | Foto: Reuters

O prodloužení smlouvy Nový start na svých internetových stránkách úřad ruského prezidenta Vladimira Putina, který na toto téma v úterý telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Ruský deník Kommersant dříve s odvoláním na své zdroje uvedl, že úmluva bude prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Obě strany tlačil čas, její platnost vyprší už 5. února. Po tomto termínu by přestalo platit současné omezení počtu strategických jaderných hlavic i jejich nosičů. A teoreticky by se mohlo roztočit nové kolo zbrojení.

Podle Joea Bidena je tak prodloužení smlouvy v zájmu Ruska i USA. Americký prezident ale také jasně potvrdil, co už vyhlašoval ve své předvolební kampani. Tehdy Moskvu varoval, že ji potrestá za její protiamerické akce, jako byl loni odhalený rozsáhlý hackerský útok vedený přes bezpečnostní software firmy SolarWinds na americké vládní úřady a instituce. 

"Podle mě můžeme fungovat v rámci společného zájmu našich zemí, jako je smlouva Nový start, a zároveň dát Rusku jasně na vědomí, že nám velmi vadí jejich chování. Ať už jde o Navalného, SolarWinds, nebo zprávy ohledně výkupného za hlavy Američanů v Afghánistánu," potvrdil Biden. Problémů, které podle něj nedovolují lepší vztahy mezi USA a Ruskem, je celá řada.

"Toto bude první americká administrativa postsovětské éry, která nepřichází s tím, že by vyhlašovala oteplení vztahů s Ruskem," uvedla pro deník Washington Post Angela Stentová, která působila jako expertka na Rusko v administrativě George Bushe a nyní přednáší na Georgetown University.

Už žádný reset

Všichni američtí prezidenti od konce studené války do Bílého domu skutečně přišli s tím, že chtějí být s Moskvou zadobře. Republikánský prezident George Bush mladší po svém prvním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem v červnu 2001 prohlásil, že "pohlédl Putinovi do očí" a shledal v něm "přímého a důvěryhodného politika".

"Pochopil jsem Putinovu duši," prohlásil tehdy Bush a pozval ruského prezidenta, bývalého důstojníka KGB, na svůj ranč do Crawfordu v Texasu. V jeho druhém volebním období vztah mezi USA a Ruskem i jeho osobní s Putinem degradoval. Po válce v Gruzii v létě 2008 se pak zcela rozpadl.

Bushův nástupce, demokrat Barack Obama, chtěl s Ruskem obrátit list, oznámil "reset" vztahů s Moskvou. Právě v rámci tohoto "resetu" podepsal na jaře 2010 v Praze s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem smlouvu Nový start. Joe Biden, jako tehdejší Obamův viceprezident, o rok později ještě pomohl vyjednat přijetí Ruska do Světové obchodní organizace (WTO).

S návratem Putina do prezidentského úřadu se pak ale vztahy Washingtonu a Moskvy znovu už jen zhoršovaly. Poškodila je hlavně aféra Edwarda Snowdena a následně Putinova podpora Bašára Asada v Sýrii. Definitivně šly ke dnu na jaře 2014 kvůli ruské účasti ve válce na Ukrajině.

Trumpův budoucí prezidentský vztah s Putinem předznamenala už jeho vyjádření z kampaně v roce 2016. "Ten muž má velmi silnou kontrolu nad svou zemí. Je to systém, který se mi nemusí líbit, ale on je bezesporu lídr. Mnohem více, než je lídrem náš prezident," prohlásil Donald Trump v září 2016, dva měsíce před volbami, ve kterých porazil Hillary Clintonovou.

Konec Trumpovy přízně vůči Putinovi

Trump jako prezident USA byl k Putinovi velmi vstřícný, nikdy na něj osobně neútočil, a naopak zpochybňoval závěry amerických zpravodajských služeb o ruském vměšování do prezidentských voleb v USA.

Tato Trumpova osobní shovívavost vůči Putinovi byla jednou z mála oblastí, v nichž se proti svému prezidentovi opakovaně postavili republikáni v Kongresu. Americký Senát proti Moskvě za Trumpova prezidentství inicioval a prosadil sankce. Samotný Bílý dům ovšem právě z prezidentova popudu řadu problémů přehlížel.

Trump například nijak neřešil zprávy o tom, že Rusové v Afghánistánu údajně vypsali odměny za zabité americké vojáky. Neřešil a nekomentoval ani pokus o otravu ruského opozičního politika Alexeje Navalného.

To vše po něm nyní převzal Joe Biden - a na rozdíl od Trumpa vyhlásil, že jde o vážné věci, kterými se jeho administrativa bude zabývat. Biden už instruoval šéfku amerických tajných služeb Avril Hainesovou, aby prošetřila všechny výše zmíněné kauzy. 

Bidenův nastupující ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden během slyšení v Senátu potvrdil, že Bílý dům podporuje nové sankce, které na Moskvu zvažuje uvalit Kongres. "Velmi by to pomohlo, aby Moskva nesla cenu a následky svých kroků," uvedl Blinken.

Zatčení Alexeje Navalného a násilné potlačení demonstrací za jeho propuštění pak příští vztahy USA a Ruska ještě více zkomplikují. Biden v úterním telefonátu s Vladimirem Putinem vyjádřil znepokojení nad otravou a zatčením ruského opozičníka.

Je to těžké, ale proveditelné

Chování ruského režimu odsoudil i Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. "Útoky Kremlu proti panu Navalnému nejsou jenom porušováním lidských práv, ale také potlačováním Rusů, kteří chtějí, aby byl slyšet jejich hlas," napsal na Twitter.

Kreml podle pátečního vyjádření jeho mluvčího Dmitrije Peskova "vítá politickou vůli" Bílého domu jednat o možném prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní. "Moskva určitě preferuje zachování smlouvy Nový start," uvedl Peskov.

O víkendu ale Peskov Bílý dům obvinil, že se v kauze Navalného vměšuje do vnitřních záležitostí Ruska. Příčinou bylo upozornění na webu americké ambasády v Moskvě, která varovala občany USA před možnými nepokoji v Rusku.

Americká média se pak dohadovaly, zda je za současné atmosféry mezi Washingtonem a Moskvou vůbec reálné, aby Joe Biden dohodl s Vladimirem Putinem prodloužení smlouvy Nový start.

"Je to těžké, ale proveditelné. Musí to dělat za pochodu, je důležité, aby prosadili Nový start, ale zároveň neváhali tlačit proti zatčení Navalného a dalším problémům," hodnotí bývalý dlouholetý americký diplomat Dan Fried šance Bidenovy administrativy.

Podle Frieda Bidenův tým nesmí přistoupit na to, aby Putin za prodloužení jaderné dohody požadoval jakékoli ústupky. Kreml o ústupcích nemluví, USA se zatím konkrétněji nevyjádřily.

Video: Bidenova inaugurace v klíčových momentech

Klíčové momenty inaugurace 46. prezidenta Spojených států amerických | Video: Youtube/Biden Inaugural Committee
 

Právě se děje

před 23 minutami

Vedení Sněmovny a Senátu se shodla na tom, že volební novela zachová 14 krajů pro sněmovní volby a dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Zdroj: ČTK
Další zprávy