Můj prezident to není. Biden míří do Bílého domu, ale miliony Američanů ho neuznávají

Daniel Anýž Daniel Anýž
15. 12. 2020 11:25
Ve Spojených státech se v pondělí naplnil klíčový článek ústavního procesu, na jehož konci 20. ledna příštího roku složí nově zvolený demokratický prezident Joe Biden slib a ujme se nejvyššího úřadu země. Sbor volitelů v jednotlivých státech USA potvrdil Bidenovo vítězství v listopadových volbách. Jenže pro desítky miliony Američanů Biden nebude legitimní prezident.
Zvolený americký prezident Joe Biden.
Zvolený americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Svůj hlas pro Bidena potvrdilo všech 306 volitelů, které dohromady získal ve volbách. Jde o přesvědčivou výhru a stejně výrazně Joe Biden zvítězil i na počet všech odevzdaných hlasů. Získal jich o 7 milionů více než jeho soupeř, současný republikánský prezident Donald Trump.

A za normálních okolností by včerejší setkání sboru volitelů média zachytila jen v krátkých zprávách, většina Američanů by to ani neznamenala. Letos je ovšem každý formální krok celého procesu ostře sledovaný. Trump neuznal prohru, už od volební noci setrvale tvrdí, že volby byly zmanipulované, že šlo o podvod, a dosud hledal cesty, jak výsledek zpochybnit nebo zcela otočit.

"V tomto boji o duši Ameriky zvítězila demokracie," komentoval rozhodnutí sboru volitelů příští prezident Joe Biden v nočním projevu z Wilmingtonu v Delawaru. Zdůraznil, že volební účast byla rekordní navzdory všem potížím.

"Plamen demokracie byl v této zemi zažehnut před dlouhou dobou. Nyní víme, že nic - ani pandemie, ani zneužití moci - jej nemůže uhasit," uvedl Biden. A dodal: "Je čas obrátit list. Čas k jednotě a uzdravení."

Po včerejším verdiktu sboru velitelů už prakticky neexistuje způsob, jak by se mohlo Trumpovi povést výsledek zvrátit. Někteří republikáni se sice patrně ještě pokusí vyvolat pochyby, až bude americký Kongres 6. ledna potvrzovat pondělní verdikt volitelů.

Ale podle ústavních právníků, citovaných v médiích, půjde o politické divadlo, které může konečné schválení zdržet, ale ne zvrátit. A ve slepé uličce skončily i všechny žaloby, které proti průběhu voleb podal Trumpův tým, případně jeho podporovatelé.

Podle listu Washington Post šlo dohromady o více než 50 soudních procesů. Definitivní tečkou byl páteční výnos Nejvyššího soudu USA, který odmítl žalobu texaského ministra spravedlnosti Kena Paxtona, který se dožadoval zrušení výsledku ve čtyřech klíčových státech, kde Biden vyhrál.

"Právě jsme jen začali bojovat!" reagoval Trump na Twitteru na verdikt soudu. A v rozhovoru pro televizi FOX News prohlásil: "Nic nekončí, vyhráli jsme ve všech státech."

Jenže například i prezidentem jmenovaný ministr spravedlnosti William Barr už dříve potvrdil, že ani vyšetřování jeho úřadu a federální policie FBI žádné manipulace či podvody nezjistila. Barrův vztah s prezidentem se tím následně zhoršil a v pondělí ministr oznámil, že příští týden z funkce odejde.

60 milionů odmítačů

Nevyhnutelný odchod, ovšem z funkce prezidenta, čeká o měsíc později i Donalda Trumpa. Před dvěma týdny sám uvedl, že pokud volitelé potvrdí výsledek voleb, odejde z Bílého domu.

Ale jeho popírání výsledku voleb, kdy prohru s největší pravděpodobností nikdy veřejně nepřijme, zásadně komplikuje situaci jeho nástupci v úřadě Joeu Bidenovi. Podle různých průzkumů - například podle šetření YouGov pro časopis The Economist - 75 až 80 procent Trumpových voličů nyní věří, že volby byly zmanipulované a že Biden vyhrál podvodem.

Část těchto voličů bude pokračovat i v otevřených protestech, jaké se v různých městech konaly minulý víkend. Ale ještě vážnější podle politologů je, že pro tyto voliče, a dohromady jde o zhruba 60 milionů Američanů, bude Biden nelegitimní prezident bez řádného, volbami potvrzeného mandátu.

To může zásadně omezovat dopad a účinnost Bidenovy veřejné politiky, včetně nejdůležitějšího a také nejnáročnějšího úkolu jeho administrativy, kterým bude očkování americké populace proti covidu-19. Vakcinace v USA začala už v pondělí, ale drtivá většina potřebného očkování se bude odbývat po Bidenově nástupu do Bílého domu.

Biden už sám potvrdil, že to pro něho bude prvořadý a zásadní úkol. "Během prvních sto dní nejméně sto milionů očkování proti covidu do amerických paží," vyhlásil Biden minulý týden, že jeho administrativa hodlá zvládnout "nejefektivnější program masového očkování americké historie".

Zároveň chce Biden vyzvat Američany, aby prvních 100 dní od jeho nástupu do úřadu nosili roušky, a slíbil, že vrátí děti do škol. Jenže k tomu prezident potřebuje důvěru veřejnosti a skepse Trumpových voličů mu může situaci naopak zkomplikovat.

Podle průzkumu pro agenturu AP z minulého týdne se chce nechat naočkovat polovina Američanů. Zatímco mezi demokraty je to více než 60 procent, u republikánů jen necelých 40. Obdobně může Biden narazit se svým záměrem, kdy chce na určených místech USA (na federální půdě nebo například v mezistátní dálkové dopravě) nařídit povinné nošení roušek. Mezi demokraty by s tím souhlasilo více než 90 procent, mezi republikány necelých 60 procent dotázaných.

Opozice bude neúprosná

Obdobně těžké to pak bude mít Joe Biden s prosazováním své legislativní agendy, tedy zákonů, které musí schválit Kongres. Republikáni budou jeho návrhy buď rovnou shazovat ze stolu, nebo se přinejmenším budou snažit zdržovat a komplikovat jejich schválení.

O tom, která ze dvou možností bude platit, se rozhodne 5. ledna ve dvou volebních soubojích o křesla v Senátu za stát Georgia. Pokud si republikáni udrží svoji současnou většinu v horní komoře Kongresu, dovolí demokratickému prezidentovi Bidenovi jen to, co bude výhodné i pro ně.

Ale ani případná demokratická většina by pro Bidena nebyla ani zdaleka bez problémů. Zásadní návrhy, jako jsou například daňové zákony, by mohli republikáni stále blokovat, demokraté nebudou mít v žádném případě dost hlasů na prolomení případných republikánských obstrukcí.

Trump sice už nebude v Bílém domě, ale přes své voliče bude mít republikány v Kongresu stále pod kontrolou. Jasně se to ukazuje právě na tom, že většina republikánů dosud mlčela, tiše souhlasila, když prezident bez důkazů označuje prezidentské volby za podvod.

Deník Washington Post v minulých týdnech oslovil všech 249 republikánů v Kongresu, kdo podle nich vyhrál volby. Drtivá většina se odmítla vyjádřit, jen 25 kongresmanů uvedlo Bidena a tři naopak Trumpa.

"25, wow! Jsem překvapen, že jich je tolik. Pošlete mi prosím seznam těch 25 RINOs," napsal Trump na Twitter. Výraz RINO je posměšná zkratka pro republikána, který zrazuje stranu (Republican In Name Only).

Tento Trumpův výpad je ukázkou, že kdo k němu není zcela loajální, musí počítat s tím, že ho odstupující prezident označí za veřejného nepřítele. A to drtivá většina republikánů v Kongresu není ochotna riskovat. Mnozí se naopak snaží demonstrovat, že jsou na prezidentově straně.

Kdy povolí Trumpův stisk

K výše zmíněné žalobě texaského ministra spravedlnosti Kena Paxtona k Nejvyššímu soudu USA se minulý týden z vlastní iniciativy připojily dvě třetiny republikánů ze Sněmovny reprezentantů Kongresu.

Podle některých komentátorů může pevné sevření, ve kterém nyní Trump drží Republikánskou stranu a její zástupce v Kongresu, časem povolit. Například podle amerického komentátora listu Financial Times Eda Luce může být první zkouškou lednová inaugurace nastupujícího prezidenta Bidena.

"Vypadá to, že pan Trump bude inauguraci bojkotovat. Když ho v tom budou vedoucí kongresoví republikáni následovat, strana zůstává jeho. Když ho budou ignorovat a na inauguraci se objeví, jeho kouzlo bude zlomeno," napsal Ed Luce.

Ovšem i on se přiklání k mínění řady komentátorů v amerických médiích, podle kterých si Trump svoji kontrolu nad stranou udrží déle. Biden musí počítat s tím, že přinejmenším v prvním roce prezidentství vůči němu budou republikáni v tvrdé opozici. Protože Trump a jeho voliči, kteří Bidena nepřijmou jako legitimního prezidenta, to od nich budou očekávat.

 

Právě se děje

Další zprávy