Biden a demokraté míří vysoko a riskují. Čeká je boj s republikány o klíčové sliby

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 5. 2021 13:06
Prvních 100 dnů v úřadě může americký prezident Joe Biden označit za úspěch. Urychleným očkováním potlačil epidemii koronaviru v USA, americkému byznysu i občanům poslal mohutnou finanční pomoc. Při dosahování dalších klíčových cílů už Bidena ale čekají velké problémy a bitvy s republikány.
Joe Biden při návštěvě Virginie.
Joe Biden při návštěvě Virginie. | Foto: Reuters

"Znovu pracujeme. Znovu sníme. Znovu objevujeme. Znovu vedeme svět," prohlásil Joe Biden minulou středu, v předvečer svého stého dne v úřadě prezidenta USA. Byl to jeho první prezidentský projev v americkém Kongresu.

Epidemie koronaviru je v USA na ústupu, očkuje se více než dvakrát rychleji oproti době Bidenova příchodu do Bílého domu. Nejméně jednu dávku vakcíny dostalo 44 procent Američanů, kompletně naočkována je více než třetina.

Ekonomika je na vzestupu a výrazně k tomu přispěl stimulační finanční balík ve výši 1,9 bilionu dolarů (přes 40 bilionů korun), který Biden podepsal letos na začátku března. Většina Američanů dostala šek na 1400 dolarů, spotřeba domácností roste a s tím i celá ekonomika. Americké hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku rostlo v meziročním srovnání o 6,4 procenta, nejrychleji od roku 1984.

V průzkumech veřejného mínění se Biden pohybuje nad padesáti procenty, což je hranice, kterou jeho předchůdce Donald Trump nikdy nepřekonal. Jenže zároveň je to horší vysvědčení, než měli všichni ostatní prezidenti. Například Barack Obama byl ve srovnatelné chvíli bezmála na sedmdesáti procentech, George Bush nad šedesáti.

Marný sen o sjednocení

Po vítězných listopadových volbách Biden vyhlásil, že chce sjednotit americkou společnost. "Přivést Ameriku dohromady. Sjednotit náš lid, sjednotit národ," řekl v inauguračním projevu. Jenže tento cíl už neměl šanci splnit. Projev přednášel na Kapitolu ze stejného místa, kde jen o dva týdny dříve Trumpovi příznivci zaútočili na sídlo Kongresu.

Bylo to mimo jiné vyústění Trumpovy předchozí kampaně, kdy zpochybňoval a odmítal uznat výsledky listopadových voleb. Důsledkem, který teď navíc dlouhodobě přesahuje do Bidenova prezidentství, je, že většina republikánů je stále přesvědčena, že Biden vyhrál volby podvodem. Podle průzkumů jde o okolo 70 procent z nich.

Tato nedůvěra a až principiální odpor vůči Bidenovi se projevují nejen v průzkumech veřejného mínění, které ukazují, že ještě nikdy nebyla taková propast mezi pohledem demokratů a republikánů na výkon prezidenta. Jsou vidět i v tom, že velká část republikánských voličů je skeptická, až vyloženě odmítavá vůči očkování proti covidu-19.

V průzkumu z minulého týdne pro deník Washington Post 56 procent dospělých Američanů uvedlo, že už dostali alespoň jednu dávku. Ze zbylých 44 procent však více než polovina přiznala, že se očkovat nenechá nebo zatím neví. A zdaleka největší podíl "odmítačů" tvořili republikáni.

Zdravotní experti se tak už smiřují s tím, že i přes rychlou a obecně úspěšnou očkovací kampaň se nepodaří naplnit její konečný cíl. Tedy dosažení kolektivní imunity, která by zabránila dalšímu šíření nákazy.

"Abychom covid-19 nechali za sebou, potřebujeme zapojení všech Američanů," apeloval Francis Collins, ředitel Národního zdravotnického institutu, před necelými dvěma týdny v televizi NBC. K dosažení kolektivní imunity by mělo být naočkováno 75 až 80 procent populace.

Imunolog Anthony Fauci, který se stal už za administrativy Donalda Trumpa nejznámější odbornou tváří v boji proti epidemii, ale minulý víkend připustil, že na tuto metu se Bidenova administrativa nejspíše nedostane.

"Průzkumy ukazují, že okolo 30 procent populace očkování stále odmítá. Může se to zlepšit, ale ne dost," prohlásil Fauci, který je nyní poradcem prezidenta Bidena. Covid-19 tak nebude zcela potlačen, podle Fauciho se stane "kontrolovatelnou hrozbou".

Šest bilionů dolarů od vlády

Po březnovém úspěchu se svým anticovidovým stimulačním balíkem Joe Biden přišel s dalšími návrhy mohutných státních výdajů a podpor. Až 2,3 bilionu dolarů (bezmála 50 bilionů korun) by chtěl dát do obnovy americké infrastruktury, přičemž více než třetina peněz by šla do přechodu americké energetiky na čisté zdroje do roku 2035.

Minulý týden, těsně před svým středečním projevem v Kongresu, pak Biden představil plán investic do "lidského kapitálu". Do výrazného rozšíření podpory rodin s dětmi, na dotace jeslí, mateřských škol, na odpuštění školného na státních vysokých školách nebo na tříměsíční rodičovskou dovolenou - tentokrát vše s cenovkou 1,8 bilionu dolarů (38,5 bilionu korun).

V celkové sumě by všechny vyjmenované Bidenovy programy dosáhly hodnoty šesti bilionů dolarů ze státní kasy. Prezident by je chtěl částečně nahradit zvýšením daní pro korporace a nejbohatší Američany. V zásadě by to obrátilo vzhůru nohama reformu daní, kterou v roce 2017 prosadil Donald Trump.

Bidena a jeho demokraty ale teď čeká obrovská bitva, navíc s velmi nejistým výsledkem. Jejich plány totiž ještě nemají podobu schválených zákonů.

Jednak to bude zápas v Kongresu, kde nemají dost hlasů, aby proti jednolitému republikánskému odporu své návrhy prosadili. Buď budou muset přistoupit na výrazné kompromisy, nebo se mohou pokusit využít zvláštní schvalovací proceduru, kdy se bez republikánů obejdou. Riskují však, že příští rok v kongresových volbách jim to sečtou nejen republikáni, ale i nezávislí středoví voliči. Biden a demokraté by tak mohli přijít o už tak velmi křehkou většinu v Kongresu.

Což přímo souvisí s druhým velkým zápasem, který Bidena čeká a jímž bude souboj o veřejné mínění. Anticovidový balík veřejnost hodnotila většinově kladně. Navrhované investice do infrastruktury už vidí vlažněji, podpora se láme půl na půl. A v případě Bidenova plánu investic do "lidského kapitálu" republikánští politici udělají vše pro to, aby Američany přesvědčili, že jde o radikální levicovou agendu, která by podle nich Ameriku posunula k socialismu.

Velká válka o veřejné mínění

S touto kanonádou okamžitě po představení plánu začali. "Demokraté chtějí ještě více zasadit Washington (federální vládu) doprostřed vašich životů, od kolébky až po vysokou školu," uvedl senátor Tim Scott, který za republikány v oficiálním projevu reagoval na Bidenovo vystoupení v Kongresu.

"Je to levicové sociální inženýrství placené hypotékou na budoucnost mých dětí a vnuků. Levice jen silněji prosazuje své staré recepty a rozhazuje více peněz," varoval jiný republikánský senátor Josh Hawley. A podle jeho kolegy Lindseyho Grahama jsou "plány demokratů ve všech ohledech naprosto extrémní".

Demokraté spustili vlastní ofenzivu. Prezident a jeho tým vyrážejí za voliči do terénu. Od svého projevu v Kongresu Biden navštívil Georgii, Pensylvánii a Virginii, ve čtvrtek jede do Louisiany. Zájmové sdružení, demokratická organizace s názvem Building Back Together, pak v několika důležitých státech spustilo televizní kampaň na podporu prezidentovy agendy.

"Neslyšíte ho vykřikovat, neposílá naštvané tweety, protože za Joea Bidena mluví hlasitěji činy," říká jeden z televizních spotů kampaně, do které dá zmíněný think-tank přes tři miliony dolarů (v přepočtu 64 milionů korun).

Podle mnohých komentátorů a politických analytiků je Bidenova agenda překvapivě radikální. "Pan Biden, který je obecně vnímán jako umírněný a který byl v kampani 2020 tím nejmenším revolucionářem ze všech demokratických kandidátů, teď cílí vysoko, odvážně a riskantně," napsal George Seib, analytik listu Wall Street Journal.

Biden podle něho riskuje, když přecenil mandát, který mu voliči dali v loňských prezidentských volbách. Seib upozorňuje, že v souběžných volbách do Kongresu demokraté přišli o několik křesel, což by podle něho naznačovalo, že Američané si nepřáli Trumpa, ale ani radikální agendu.

Na druhu stranu epidemie koronaviru podle analytika mnoho Američanů velmi těžce ekonomicky zasáhla - a mnoho voličů tak nyní může vítat, když federální vláda přijde s velkými podpůrnými programy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Airbnb kvůli pandemii ztrojnásobila čtvrtletní ztrátu na 1,2 miliardy dolarů

Americká společnost Airbnb, která zprostředkovává ubytování v soukromí, v prvním čtvrtletí hospodařila s čistou ztrátou 1,17 miliardy dolarů (24,6 miliardy Kč), což je meziročně nárůst na více než trojnásobek. Tržby se ale zvýšily o pět procent na 887 milionů USD (18,7 miliardy Kč), uvedla firma ve své výsledkové zprávě. Na hospodaření stále doléhají dopady koronavirové krize a s ní spojené omezení cest.

Tržby jsou ale vyšší i ve srovnání s rokem 2019, tedy s obdobím před pandemií. Firma také zaznamenala nárůst počtu rezervací, což dává do souvislosti s ustupující pandemií a s očekávaným návratem k masovému cestování. K vysoké ztrátě v prvním čtvrtletí částečně přispěly i výdaje, které má firma s obsluhou dřívějších úvěrů.

Protipandemická opatření mají negativní dopady na tržby Airbnb v celém světě, zejména ale v Evropě. Růst poptávky po cestování firma zaznamenala ve Spojených státech, zájem registruje u pronájmů blízko pláže a na horách. U rezervací ve městech, kde byl před pandemií zájem tradičně velmi silný, se zatím nic zásadního nezlepšilo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ministr Arenberger musí vysvětlit pronájem své nemovitosti vinohradské nemocnici, sdělil Babiš

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) musí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) do detailu vysvětlit záležitost týkající se toho, že pronajímal svoji nemovitost vinohradské nemocnici, kterou řídil. Upozornil na to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Babiš o tom s Arenbergerem ráno hovořil. Zároveň sdělil, že chce dokončit kontrolu hospodaření nemocnice.

"Ráno jsem seděl s panem ministrem a požádal jsem ho, aby do detailu ty věci vysvětlil," uvedl Babiš. "Je to pochybení, je to špatně a musí to vysvětlit. Já určitě dokončím nějakou kontrolu hospodaření nemocnice, kde byl ředitelem, abychom se přesvědčili, že je všechno v pořádku," doplnil.

Web Seznam Zprávy napsal, že Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy