Rumunská vláda stáhne nařízení o beztrestnosti korupčníků. Do ulic opět vyšly desetitisíce lidí

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 2. 2017 22:32
Rumunská vláda stáhne kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v ulicích Bukurešti i dalších rumunských měst statisíce lidí. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu. Tou dobou se v ulicích Bukurešti podle odhadů médií sešlo okolo 140 tisíc lidí.
Liviu Dragnea
Liviu Dragnea | Foto: Reuters

Bukurešť – Kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v ulicích Bukurešti i dalších rumunských měst statisíce lidí, stáhne rumunská vláda. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu. Protesty, které nařízení vyvolalo, jsou největší od pádu režimu Nicolae Ceaušesca v roce 1989, uvedla agentura Reuters.

"V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost," uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády. Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. "Slyšeli jsme hlas ulice," dodal Grindeanu.

Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.

Premiér rovněž oznámil, že bude chtít do debaty o reformě justičního systému zapojit veřejnost, jejíž část se proti nařízení kabinetu postavila. Zároveň ale Grindeanu řekl, že vláda vypracuje nový návrh zákona, který tentokrát předloží k posouzená parlamentu.

Také v sobotu se před úřadem vlády v hlavním městě Rumunska shromáždili desetitisíce demonstrantů. Podle odhadu policie, kterou citovala agentura Reuters, jich večer bylo až 170 000. V sedmi desítkách měst po celé zemi podle ní v sobotu do ulic vyšlo celkem 330 000 lidí. Protestující požadovali mimo jiné demisi vlády, která je u moci teprve od ledna.

Už odpoledne naznačil Liviu Dragnea, předseda vládní sociální demokracie, jejímž je Grindeanu členem, že kabinet by mohl tlaku ustoupit a vzít sporné nařízení zpět. Zdůvodnil to, podobně jako později premiér, snahou zabránit prohlubování rozkolu rumunské společnosti. Dragnea uvedl, že předsedovi vlády navrhne řešení současné krize a bude záviset na něm, zda ho přijme. Dragnea má podle mnohých na předsedu rumunské vlády značný vliv.

Právě Dragnea by byl jedním z mnoha politiků, kteří by ze sporného nařízení profitovali. Zastavilo by totiž probíhající soudní proces, v němž předseda socialistů čelí obvinění ze zpronevěry státních peněz. Dragnea se nemohl stát sám premiérem kvůli tomu, že byl dříve odsouzen za volební podvody a podplácení.

"Chtějí nás vrátit o 50 let do minulosti," řekl agentuře Reuters Andrei, který studuje v Dánsku, ale přijel do vlasti kvůli protestům. Třicetiletá Raluca z hlavního města agentuře AFP řekla, že Rumuni zůstanou i přes vládní ústupek ostražití.

Kromě části rumunské veřejnosti se proti spornému dekretu postavil především prezident Klaus Iohannis, který podal stížnost k ústavnímu soudu. Sobotní rozhodnutí vlády prezident uvítal a označil ho za "důležitý krok na cestě k normalitě". Znepokojení nad krokem Grindeanuova kabinetu ve středu dala najevo i Evropská komise a prostřednictvím svých velvyslanectví v Bukurešti i některé státy včetně USA, Německa a Francie.

Dekret vláda původně schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200 000 lei (1,2 milionu korun). Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňoval upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením by ale musel vyslovit souhlas zákonodárný sbor.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Novou hlavní hygieničkou bude ředitelka moravskoslezské hygienické stanice Pavla Svrčinová, uvedl Babiš pro ČT. Rážovou vystřídá v polovině března

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Junior Lamparter předčil na MS dospělé sdruženáře, Vytrval byl 22.

Rakušan Johannes Lamparter udržel vedení po skoku a stal se sdruženářským mistrem světa na velkém můstku. Devatenáctiletý Rakušan mezi dospělými triumfoval jen tři týdny po té, co získal juniorský světový titul. Nejlepším českým reprezentantem byl tentokrát Jan Vytrval, který obsadil 22. místo, což je jeho nejlepší umístění na vrcholné akci.

před 56 minutami

Štafeta běžkyň na lyžích byla na MS osmá, vyhrály Norky

České běžkyně na lyžích zajely na mistrovství světa nejlepší štafetu od Sappora 2007. Čtveřice Kateřina Razýmová, Petra Nováková, Kateřina Janatová a Petra Hynčicová skončila v Oberstdorfu osmá. Na světový trůn se v závodě na 4×5 kilometrů vrátily Norky, tentokrát ve složení Tiril Udnes Wengová, Heidi Wengová, Therese Johaugová a Helene Marie Fossesholmová. Naopak selhaly obhájkyně titulu Švédky, které obsadily až šesté místo.

Štafetu skvěle rozjela Razýmová, která po prvním klasickém úseku předala na prvním místě. Nováková se snažila udržet Norky Heidi Wengové a Rusky Julie Stupakové, ale v závěru prvního dvouapůlkilometrového okruhu odpadla a v tom druhém jí došly síly. Propadla se na osmé místo. O další příčku pak klesla Janatová, ale finišmanka Hynčicová dostala Češky na osmé místo před Kanadu. V elitní desítce byly na MS Češky naposledy před čtrnácti lety, kdy ještě s Kateřinou Neumannovou obsadily pátou příčku.

Další zprávy