Reklama
Reklama
ŽIVĚ

„Podnikáme reset.“ Trump hrozí Íránu novými údery, pokud mírová jednání selžou

Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to v pátek řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.

Americký prezident Donald Trump.
„Podnikáme reset. Nakládáme na lodě nejlepší munici, nejlepší zbraně, jaké kdy byly vyrobeny - dokonce lepší než ty, které jsme použili předtím a kterými jsme je rozstříleli na kusy,“ řekl americký prezident s tím, že USA tyto zbraně použijí, pokud s Íránem nebude uzavřena dohoda.Foto: CTK
Reklama

Kolem konání rozhovorů dnes panovala nejistota, protože íránská delegace podmiňovala svou účast příměřím v Libanonu. Nakonec ale dnes do Islámábádu dorazila. Teherán však zdůraznil, že jednání zahájí pouze tehdy, pokud Washington přijme jím stanovené „předběžné podmínky“.

Americkou delegaci v Islámábádu povede právě viceprezident J.D. Vance. Součástí íránské delegace je řada vysoce postavených představitelů, včetně předsedy íránského parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa, íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, tajemníka íránské rady obrany a guvernéra centrální banky.

Rozhovory mezi Íránem a Spojenými státy v Islámábádu začnou v sobotu a budou rozhodující pro dosažení míru. Dnes to podle agentury Reuters uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf. Přestože se podařilo najít shodu na dočasném příměří, dosáhnout trvalého míru bude podle premiéra složitou fází dialogu.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf.
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf.Foto: Reuters

Konání mírových rozhovorů v Islámábádu Šaríf označil za moment hrdosti nejen pro Pákistán, ale pro celý muslimský svět. Premiér dnes večer promluvil k národu v televizí vysílaném projevu, píše pákistánský deník Dawn.

Trumpův výpad je známkou rozkolu v hnutí MAGA, který ještě umocnily americko-izraelské útoky na Írán, píše web Politico. Prezident skupinu komentátorů označil za potížisty, kteří se na jeho účet snaží zviditelnit kritizováním války, již mnozí z konzervativních kritiků vnímají jako porušení jeho předvolebního slibu nezatahovat Spojené státy do vojenských konfliktů na Blízkém východě.

Novou vlnu kritiky si Trump vysloužil příspěvkem sdíleným na Velikonoční neděli, když napsal, že Írán bude „žít v pekle“, pokud neotevře Hormuzský průliv. Tucker Carlson, bývalý moderátor stanice Fox News, Trumpovy výhrůžky označil za „zlé a odporné“ a vyzval členy prezidentovy administrativy, aby se šéfovi Bílého domu postavili. „Nastal čas říct ne, absolutně ne, a říct to prezidentovi přímo,“ prohlásil podle deníku The New York Times Carlson ve svém podcastu.

Americký komentátor a moderátor Tucker Carlson
Americký komentátor a moderátor Tucker Carlson.Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump slovně napadl vlivné konzervativní komentátory, kteří ho v minulosti podporovali, ale nyní ostře vystupují proti jeho válce s Íránem. Republikánský prezident v příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že Tucker Carlson, Megyn Kellyová, Candace Owensová a Alex Jones mají nízké IQ a že nejsou součástí jeho hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou). Rovněž je označil za nuly.

„Jednu věc mají společnou, nízké IQ. Jsou to hloupí lidé. Vědí to, jejich rodiny to vědí a všichni ostatní to také vědí,“ napsal Trump ve čtvrtek večer SELČ s tím, že to je podle něj důvod, proč s ním zmínění komentátoři nesouhlasí.

Počet obětí středečních izraelských vzdušných úderů na Libanon vzrostl na 357, uvedlo dnes podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Údaj přitom podle ministerstva stále není konečný, protože záchranáři nadále z trosek vyprošťují další oběti. Ve čtvrtek úřady informovaly o 303 mrtvých.

Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to dnes řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J. D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.

Americký prezident Donald Trump. Foto z 6. dubna 2026.
Americký prezident Donald Trump.Foto: REUTERS

„Zjistíme to přibližně za 24 hodin. Brzy se to dozvíme,“ odpověděl Trump na otázku, zda podle něj mírová jednání budou úspěšná. „Podnikáme reset. Nakládáme na lodě nejlepší munici, nejlepší zbraně, jaké kdy byly vyrobeny – dokonce lepší než ty, které jsme použili předtím a kterými jsme je rozstříleli na kusy,“ řekl americký prezident s tím, že USA tyto zbraně použijí, pokud s Íránem nebude uzavřena dohoda.

Ještě před zahájením vyjednávání mezi Íránem a Spojenými státy musí začít příměří v Libanonu a být uvolněn zmrazený íránský majetek. Na síti X to dnes napsal předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle něho se na těchto dvou bodech strany dohodly, a proto musí být splněny.

Agentura AFP upozorňuje, že otázka uvolnění zmrazeného majetku nebyla dosud veřejně coby podmínka vyjednávání vznesena. Na desetibodovém seznamu íránských požadavků je nicméně zrušení sankcí, které jsou na zemi uvaleny. Mírové rozhovory mezi Íránem a USA se očekávají v sobotu v Islámábádu. Kolem jejich konání však panuje nejistota, ke které přispěl svými požadavky i Ghálíbáf.

Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Saara se španělská vláda dlouhodobě snaží Izrael poškozovat na úrovni mezinárodních institucí, včetně opakovaných pokusů prosadit v Evropské unii protiizraelské sankce. Saar na X uvedl, že o vyloučení Španělska z koordinačního centra sídlícího v Kirjat Gat na jihu Izraele předem informoval Spojené státy.

Španělsko podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua očerňuje vojáky izraelské armády, kterou premiér označil za „nejmorálnější armádu na světě“. Španělsko vede proti Izraeli diplomatickou válku a napadá ho místo toho, aby útočilo na teroristické režimy, dodal Netanjahu ve videu zveřejněném na síti X. Taková země podle něj nemůže být izraelským partnerem v záležitostech, které se týkají budoucnosti regionu Blízkého východu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Španělsko z nepřátelství vůči Izraeli a vyloučil jeho zástupce z koordinačního centra dohlížejícího na dodržování dohody o příměří v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Španělsko bylo jedním z nejhlasitějších kritiků vojenského postupu Izraele během války v Pásmu Gazy a letošní izraelsko-americké údery proti Íránu označilo za bezohledné a nezákonné.

Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v dubnu klesla na rekordní minimum kvůli obavám z rostoucích cen benzinu a dalších negativních hospodářských dopadů války s Íránem. Vyplývá to z předběžných výsledků dubnového průzkumu Michiganské univerzity. Index spotřebitelské důvěry podle těchto výsledků klesl na 47,6 bodu z březnových 53,3 bodu. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpovídali mnohem mírnější pokles, a to na zhruba 52 bodů.

„Mnoho spotřebitelů viní konflikt s Íránem z nepříznivých změn v ekonomice,“ uvedla ředitelka spotřebitelských průzkumů na Michiganské univerzitě Joanne Hsuová. Spotřebitelé nyní podle průzkumu předpokládají, že inflace v USA v příštích 12 měsících dosáhne 4,8 procenta, zatímco v březnu ji odhadovali na 3,8 procenta.

Bílý dům dosud poskytl jen skoupé informace o plánovaném průběhu mírových jednání včetně toho, zda budou přímá či nepřímá, poznamenala agentura AP. Rovněž nesdělil, co si od nich konkrétně slibuje.

Deník The Washington Post dnes s odvoláním na informované zdroje napsal, že americká delegace chce v rámci vyjednávání o ukončení války požádat o propuštění Američanů zadržovaných v Íránu.

Intenzivní izraelské nálety se zaměřily na úřední budovy v Nabatíji, kde sídlí libanonská státní bezpečnost, armádní rozvědka a další místní úředníci. Škody zasáhly také okolní domy a tržiště, píše OLJ. V okolí města byly hlášeny další izraelské útoky na přilehlé vesnice.

Převážně šíitské město Nabatíja čelilo nejsilnějšímu izraelskému útoku od začátku nynější války, uvedla agentura NNA. Město se nachází na frontové linii, neboť v minulosti představovalo významné mocenské centrum militantního hnutí Hizballáh. Dnes je však z velké části vylidněné; většina obyvatel jej kvůli pokračujícím izraelským útokům opustila. Podle deníku Le Monde žilo ve městě na začátku tohoto měsíce 75 tisíc obyvatel, dnes jich tam zůstává jen několik stovek.

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja dnes zabily 19 lidí, píše libanonský deník L'Orient-Le Jour. Mezi oběťmi je osm civilistů a 11 příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně 15 lidí bylo zraněno.

Hormuzským průlivem od středečního začátku křehkého příměří ve válce Spojených států a Izraele s Íránem proplulo 15 lodí. S odkazem na data o lodní dopravě portálu MarineTraffic to píše zpravodajský server BBC. Před konfliktem, který začal 28. února americko-izraelskými údery na Írán, proplouvalo touto úžinou klíčovou pro světovou přepravu ropy téměř 140 lodí denně.

Z 15 zmíněných plavidel byly čtyři tankery přepravující ropu, plyn nebo chemikálie. Ostatní byly kontejnerové lodě. V prvních 24 hodinách po začátku příměří Hormuzským průlivem proplulo šest lodí, včetně jednoho ropného tankeru, uvedla agentura Reuters. Za dva dny jde tedy o mírný narůst.

Americký viceprezident J.D. Vance dnes před odletem do Pákistánu na mírová jednání s Íránem varoval Teherán, aby si s Washingtonem nezahrával, píší agentury. Zároveň řekl, že americká strana se na rozhovory těší, budou podle něj pozitivní. Americký prezident Donald Trump pověřil Vance vedením americké delegace. K viceprezidentovi se připojí Trumpův zeť Jared Kushner a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.

„Jak řekl prezident Spojených států, pokud jsou Íránci připraveni vyjednávat v dobré víře, jsme připraveni podat jim otevřenou ruku. Pokud zkusí zahrávat si s námi, zjistí, že vyjednávací tým není tak vstřícný,“ řekl americký viceprezident před nástupem do speciálu Air Force Two.

Bývalí vysoce postavení američtí diplomaté říkají, že prezident Donald Trump podcenil situaci v Íránu. V rozhovoru s deníkem The Guardian se tak vyjádřil například někdejší velvyslanec USA v Panamě John Feeley. Podle něj prezident podlehl dojmu, že zásah proti íránskému režimu bude stejně rychlý a účinný jako lednová operace ve Venezuele, při níž americké speciální jednotky zajaly prezidenta Nicoláse Madura. Feeley varoval, že podobně mylné hodnocení situace hrozí také ohledně Kuby.

„Teď doslova sklízíme hořké plody Trumpova rozhodnutí zasáhnout v Íránu, které pramenilo z neuvěřitelného štěstí, které měl ve Venezuele,“ řekl Feeley. Zdůraznil přitom, že nekritizuje samotný zásah speciálních jednotek, ale politické závěry, které z něj Trump vyvodil.

Britům zdražují energie kvůli krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina, s čímž je třeba skoncovat. Nezvykle kritickou poznámku na Trumpovu adresu pronesl v rozhovoru s televizí ITV britský premiér Keir Starmer, podle něhož je řešením situace způsobené válkami zahájenými Trumpem a Putinem přechod na obnovitelné zdroje energie.

„Mám po krk skutečnosti, že rodinám v celé zemi rostou a klesají účty za energii, podnikům rostou a klesají ceny za energii kvůli tomu, co ve světě dělají Trump a Putin,“ prohlásil Starmer v narážce na prudké výkyvy cen energií způsobené nejprve ruskou agresí na Ukrajině a v současnosti válkou, kterou proti Íránu zahájily Spojené státy a Izrael.

Starmer hovořil s britskou televizí při své třídenní návštěvě zemí Arabského poloostrova, kam odcestoval po středečním Trumpově oznámení dvoutýdenního příměří s Íránem. Britský premiér se vyjádřil rovněž k otevření Hormuzského průlivu, které je podle něho nezbytné, navzdory dohodě o příměří však není jisté, zda je klíčová námořní cesta pro přepravu ropy a plynu blokovaná kvůli válce Íránem skutečně otevřena.

Britský premiér Keir Starmer
Britský premiér Keir StarmerFoto: Pool

Starmer také vyzval Izrael, aby ustal s útoky v Libanonu, jejichž okamžité zastavení označil za "principiální otázku". Pokračující údery na Libanon jsou podle íránských činitelů problémem ohrožujícím udržení příměří.

Nejistota stále panuje kolem na dnešek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.

Podle íránského velvyslance v Pákistánu Rezáa Amirího Moghadama měla íránská delegace ve čtvrtek přicestovat do pákistánské metropole, což však poté bylo v noci na dnešek vyvráceno íránskými tiskovými agenturami.

Obavy ohledně vážného porušení příměří ze strany Tel Avivu dnes ve společném telefonickém rozhovoru dali najevo také pákistánský ministr zahraničí Išak Dar a jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot. „Oba státníci vyjádřili znepokojení nad závažným porušováním příměří, k němuž došlo v Libanonu, a zdůraznili důležitost jeho dodržování,“ uvedlo podle BBC pákistánské ministerstvo zahraničí.

Nepotvrzené informace amerických médií uvádějí, že v čele mírové delegace by měl stanout viceprezident J. D. Vance.
Nepotvrzené informace amerických médií uvádějí, že v čele mírové delegace by měl stanout viceprezident J. D. Vance.Foto: REUTERS

Pokud se jednání v Islámábádu uskuteční, bude za americkou stranu o mírové dohodě vyjednávat zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Nepotvrzené informace amerických médií uvádějí, že v čele delegace by měl stanout viceprezident J. D. Vance. Na opačné straně jednacího stolu by měli podle posledních informací agentury Reuters zasednout předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf a íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Reklama
Reklama
Reklama