„Británie se nenechá zatáhnout do Trumpovy války.“ Jeho blokádu Perského zálivu nepodpoří

Šéf české diplomacie Petr Macinka navštíví v úterý Izrael. V době konfliktu na Blízkém východě ho čeká setkání s ministrem zahraničí Gideonem Saarem, jednat bude také s premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Více zde:

Související

Macinka míří do Izraele, jednat bude i s Netanjahuem a prezidentem Herzogem

Jiholibanonským městem Bint Džbajl dnes otřásly silné boje mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh. Izraelská armáda podle agentury AFP tvrdila, že dokončila obléhání tohoto strategického města. Bojovníci Hizballáhu ovšem ostřelovali izraelské síly ve snaze zatlačit je zpět. Izraelské útoky na jižní Libanon si dnes vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.

„Pokračující uzavření Hormuzského průlivu působí značné škody a obnova svobodné plavby je pro nás naprosto zásadní,“ uvedla dnes šéfka EK. Komise má podle ní zároveň obavy, že pokračující útoky na Libanon by mohly zhatit celý probíhající mírový proces.

Unijní exekutiva sice dává dohromady finance určené pro libanonské obyvatele, žádná pomoc ale nemůže podle von der Leyenové nahradit trvalý mír. „Klíčovým ponaučením z uplynulých týdnů je, že je bezpečnost nedělitelná. Nemůžete mít stabilitu na Blízkém východě ani v Perském zálivu, dokud je Libanon v plamenech,“ dodala.

Evropská komise má podle Leyenové v plánu předložit už příští týden na neformálním summitu EU na Kypru návrh opatření, která by bylo důležité přijmout. Půjde o opatření okamžitá, ale i dlouhodobá a strukturální, dodala.

Obnova svobodné plavby v Hormuzském průlivu je podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové vrcholně důležitá. Blízký východ nemůže být stabilní, když je Libanon v plamenech, dodala. Na dnešním mimořádném jednání unijní exekutivy debatovali komisaři o dopadech konfliktu v Íránu a jeho okolí. Shodli se, že veškerá opatření, která členské státy EU podnikají ve snaze snížit ceny energií, musí být koordinovaná.

Írán v konfliktu s USA podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity utrpěl rozsáhlé materiální škody a rozhodně není vítězem konfliktu. Vítězem ale podle něj zatím nejsou ani Spojené státy, řekl Kříž, který se specializuje na mezinárodní bezpečnostní organizace a bezpečnostní politiku.

Jednání mezi USA a Íránem podle něj nepřinesla žádný průlom a šance na dohodu je velmi nízká. Kříží míní, že požadavky obou stran jsou v současné fázi obtížně slučitelné, neboť hlavním sporným bodem je americký požadavek, aby Írán nepřekračoval úroveň obohacování uranu využitelnou pro civilní energetiku.

Již 44 dní trvající konflikt v Íránu zvýšil náklady EU na dovoz fosilních paliv o 22 miliard eur, jde o obrovský dopad na ekonomiku, uvedla šéfka Evropké komise Ursula von der Leyenová.

Británie se bez ohledu na jakkoli silný tlak nenechá zavléct do americko-izraelské války s Íránem a nepodporuje ani avizovanou blokádu Hormuzského průlivu ze strany USA, řekl dnes premiér Keir Starmer britským médiím.

Turecký ministr zahraničních věcí Hakan Fidan dnes vyzval k co nejrychlejšímu znovuotevření Hormuzského průlivu poté, co v neděli selhala jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu. Fidan, který je v úzkém kontaktu s USA, Íránem i zprostředkovatelským Pákistánem, uvedl, že by Hormuzský průliv měl být otevřen diplomatickou cestou, informovala agentura Reuters.

„Říkáme, že je třeba vést nezbytná jednání s Íránem, že je třeba být přesvědčiví, a že průliv musí být co nejdříve znovu otevřen,“ zdůraznil ministr v rozhovoru, který poskytl státní tiskové agentuře Anadolu.

Na Trumpovo prohlášení o blokádě také už dříve reagoval vrchní velitel íránského námořnictva Šahrám Írání. Podle agentury AFP označil prezidentovu výhrůžku za směšnou a legrační. Íránské ozbrojené síly podle něj monitorují „každý pohyb nepřátelské americké armády v regionu“.

Americká blokáda plavidel v mezinárodních vodách je nezákonná, v podstatě se jedná o pirátství, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí velitelství íránských sil. Teherán proto v reakci na výhrůžky ze strany USA zavede „permanentní mechanismus“, který zajistí kontrolu nad průlivem. Přístavy v Perském zálivu podle mluvčího musí být přístupné všem, anebo nebudou přístupné nikomu. Jestliže budou ohroženy íránské přístavy, nebude bezpečným jediný přístav v Perském a Ománském zálivu, dodal mluvčí.

Íránské úřady v loňském roce popravily nejméně 1639 lidí, což je nejvyšší počet od roku 1989. Dnes to podle agentury AFP uvedly pařížská nevládní organizace Společně proti trestu smrti a lidskoprávní organizace Iran Human Rights, sídlící v Norsku.

V roce 2024 v Íránu popravili 975 lidí, přičemž i tehdy se jednalo o nárůst oproti předchozímu roku. V dnešní společné zprávě organizace varovaly, že úřady mohou vzhledem k lednovým protirežimním protestům a jarní americko-izraelské válce proti Íránu přistoupit k ještě rozsáhlejšímu využívání trestu smrti.

„Spojené státy zablokují lodě plující do íránských přístavů a z nich,“ potvrdil americký prezident Donald Trump na síti Truth Social. V neděli Trump ovšem uváděl, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že nařídil americkým silám zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek.

K neúspěchu jednání v Pákistánu se v noci na dnešek vyjádřil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Podle něj Írán k jednání přistoupil v dobré víře, aby ukončil válku. Uvedl, že chyběl jen krůček k dojednání textu memoranda, americká delegace však podle něj začala „klást maximalistické požadavky, měnit cíle a blokovat (jednání)“.

Podle agentury AP ceny ropy na oznámení blokády reagovaly okamžitým nárůstem. Severomořská ropa Brent vykázala zvýšení ceny o sedm procent na 102 dolarů za barel. V předchozích dnech přitom ceny ropy v očekávání jednání mezi Íránem a USA spíše klesaly.

Velitelství Centcom, které řídí operace proti Íránu a v okolním regionu, oznámilo, že od 16:00 SELČ „začne vymáhat blokádu veškeré námořní dopravy z íránských přístavů a do nich“. „Blokáda bude nestranně vymáhána proti lodím všech národností, které plují z a do íránských přístavů či k (íránskému) pobřeží včetně všech íránských přístavů v Arabském (Perském, pozn. ČTK) zálivu a Ómánském zálivu,“ uvedlo velitelství.

Americké vojenské síly začnou od dnešního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na oznámení americké blokády íránských přístavů nárůstem.

zprávy z pondělí 13. dubna

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf, který byl jedním z vyjednavačů při rozhovorech v Pákistánu, dnes uvedl, že Írán představil řadu dobrých návrhů jako projev dobré vůle, což vedlo k pokroku v jednáních. Zároveň podle íránských státních médií poznamenal, že se íránský lid nenechá zastrašit Trumpovými výhrůžkami. „Pokud budete bojovat, budeme bojovat. Pokud přijdete s logikou, budeme jednat s logikou,“ řekl.

Íránské revoluční gardy dnes večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.

Dále uvedly, že průliv „chytře spravuje“ íránské námořnictvo a že je „otevřený pro bezpečnou plavbu nevojenských lodí v souladu s konkrétními pravidly“.