Íránský režim popravil nejvíc lidí od roku 1989, USA zahájily blokádu jeho přístavů

Turecký ministr zahraničních věcí Hakan Fidan dnes vyzval k co nejrychlejšímu znovuotevření Hormuzského průlivu poté, co v neděli selhala jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu. Fidan, který je v úzkém kontaktu s USA, Íránem i zprostředkovatelským Pákistánem, uvedl, že by Hormuzský průliv měl být otevřen diplomatickou cestou, informovala agentura Reuters.

„Říkáme, že je třeba vést nezbytná jednání s Íránem, že je třeba být přesvědčiví, a že průliv musí být co nejdříve znovu otevřen,“ zdůraznil ministr v rozhovoru, který poskytl státní tiskové agentuře Anadolu.

Na Trumpovo prohlášení o blokádě také už dříve reagoval vrchní velitel íránského námořnictva Šahrám Írání. Podle agentury AFP označil prezidentovu výhrůžku za směšnou a legrační. Íránské ozbrojené síly podle něj monitorují „každý pohyb nepřátelské americké armády v regionu“.

Americká blokáda plavidel v mezinárodních vodách je nezákonná, v podstatě se jedná o pirátství, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí velitelství íránských sil. Teherán proto v reakci na výhrůžky ze strany USA zavede „permanentní mechanismus“, který zajistí kontrolu nad průlivem. Přístavy v Perském zálivu podle mluvčího musí být přístupné všem, anebo nebudou přístupné nikomu. Jestliže budou ohroženy íránské přístavy, nebude bezpečným jediný přístav v Perském a Ománském zálivu, dodal mluvčí.

Íránské úřady v loňském roce popravily nejméně 1639 lidí, což je nejvyšší počet od roku 1989. Dnes to podle agentury AFP uvedly pařížská nevládní organizace Společně proti trestu smrti a lidskoprávní organizace Iran Human Rights, sídlící v Norsku.

V roce 2024 v Íránu popravili 975 lidí, přičemž i tehdy se jednalo o nárůst oproti předchozímu roku. V dnešní společné zprávě organizace varovaly, že úřady mohou vzhledem k lednovým protirežimním protestům a jarní americko-izraelské válce proti Íránu přistoupit k ještě rozsáhlejšímu využívání trestu smrti.

„Spojené státy zablokují lodě plující do íránských přístavů a z nich,“ potvrdil americký prezident Donald Trump na síti Truth Social. V neděli Trump ovšem uváděl, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že nařídil americkým silám zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek.

K neúspěchu jednání v Pákistánu se v noci na dnešek vyjádřil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Podle něj Írán k jednání přistoupil v dobré víře, aby ukončil válku. Uvedl, že chyběl jen krůček k dojednání textu memoranda, americká delegace však podle něj začala „klást maximalistické požadavky, měnit cíle a blokovat (jednání)“.

Podle agentury AP ceny ropy na oznámení blokády reagovaly okamžitým nárůstem. Severomořská ropa Brent vykázala zvýšení ceny o sedm procent na 102 dolarů za barel. V předchozích dnech přitom ceny ropy v očekávání jednání mezi Íránem a USA spíše klesaly.

Velitelství Centcom, které řídí operace proti Íránu a v okolním regionu, oznámilo, že od 16:00 SELČ „začne vymáhat blokádu veškeré námořní dopravy z íránských přístavů a do nich“. „Blokáda bude nestranně vymáhána proti lodím všech národností, které plují z a do íránských přístavů či k (íránskému) pobřeží včetně všech íránských přístavů v Arabském (Perském, pozn. ČTK) zálivu a Ómánském zálivu,“ uvedlo velitelství.

Americké vojenské síly začnou od dnešního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na oznámení americké blokády íránských přístavů nárůstem.

zprávy z pondělí 13. dubna

Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf, který byl jedním z vyjednavačů při rozhovorech v Pákistánu, dnes uvedl, že Írán představil řadu dobrých návrhů jako projev dobré vůle, což vedlo k pokroku v jednáních. Zároveň podle íránských státních médií poznamenal, že se íránský lid nenechá zastrašit Trumpovými výhrůžkami. „Pokud budete bojovat, budeme bojovat. Pokud přijdete s logikou, budeme jednat s logikou,“ řekl.

Íránské revoluční gardy dnes večer uvedly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.

Dále uvedly, že průliv „chytře spravuje“ íránské námořnictvo a že je „otevřený pro bezpečnou plavbu nevojenských lodí v souladu s konkrétními pravidly“.

Prezident USA uvedl, že by jednání v Pákistánu mohl obsáhle popsat, protože jej o průběhu informoval viceprezident J. D. Vance, zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner, avšak „záleží pouze na jedné věci, Írán není ochoten vzdát se svých jaderných ambicí“.

„V mnoha ohledech jsou dohodnuté body lepší než pokračování našich vojenských operací až do konce, ale všechny tyto body jsou bezvýznamné ve srovnání s tím, že by se jaderné schopnosti dostaly do rukou tak výbušných, problematických a nepředvídatelných lidí,“ uvedl Trump s tím, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň. Teherán přitom dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží mírovým účelům.

Námořnictvo USA podle amerického prezidenta nyní zahájí proces blokády Hormuzského průlivu a bude zastavovat všechny lodě, které se jím budou snažit proplout, dokud nebude plavba umožněna všem. Írán v této souvislosti obvinil z vydírání celého světa tím, že v oblasti nastražil námořní miny a začal vybírat poplatky.

USA proto budou podle šéfa Bílého domu zastavovat lodě, které tyto poplatky Íránu zaplatily a zároveň zahájí práce na odstraňování min z průlivu. „Každý Íránec, který na nás nebo na nebojové lodě vystřelí, bude rozstřílen do pekel,“ dodal Trump.

„Blokáda začne brzy, budou do ní zapojeny i jiné země. Íránu nebude dovoleno, aby z tohoto nezákonného vydírání těžil. Chtějí peníze a, co je ještě důležitější, chtějí jádro,“ uvedl Trump s tím, že ozbrojené síly USA zůstávají připraveny a „dodělají to málo, co z Íránu zbylo“.

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že námořnictvo Spojených států zahájí blokádu Hormuzského průlivu a že mu nařídil zadržovat v mezinárodních vodách lodě, které za plavbu touto trasou zaplatily Íránu poplatek. Teherán šéf Bílého domu zároveň obvinil z vydírání celého světa a uvedl, že se Írán odmítl vzdát svých jaderných ambicí.

Trump to napsal ve dvou obsáhlých příspěvcích na své sociální síti Truth Social poté, co v pákistánském Islámábádu bez výsledku skončila jednání mezi americkou a íránskou delegací o ukončení bojů.

Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Ten podle Kremlu informoval Putina o íránsko-amerických rozhovorech v Islámábádu.

„Vladimir Putin zdůraznil svou připravenost i nadále napomáhat hledání politického a diplomatického řešení konfliktu a zprostředkovávat úsilí o nastolení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě. Za tímto účelem bude Rusko pokračovat v aktivních kontaktech se všemi partnery v regionu,“ uvedl Kreml.

Spojené státy nebyly při mírových rozhovorech schopny získat důvěru Íránců navzdory konstruktivním íránským návrhům. Po nezdařeném jednání o ukončení války v Íránu to dnes podle agentury AFP řekl předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.

Šéf íránského parlamentu podle webu stanice Al-Džazíra zdůraznil, že Írán má potřebnou dobrou vůli a odhodlání, ale že vzhledem ke zkušenostem z předchozích vyjednávání a válek nemá v protistranu žádnou důvěru.

Britský představitel dnes označil nevydařená mírová jednání mezi Íránem a Spojenými státy za zklamání a vyzval k jejich pokračování. Zklamání vyjádřila také Austrálie, napsala dnes agentura AFP a web stanice Al-Džazíra. Íránská a americká delegace v noci oznámily, že ani po více než dvaceti hodinách jednání nedospěly k mírové dohodě, která by ukončila válku proti Íránu zahájenou Izraelem a USA na konci února.

"Je samozřejmě zklamáním, že jsme dosud nezaznamenali žádný průlom v jednáních ani trvalé ukončení války. Jak je v diplomacii obvyklé, selháváme, dokud neuspějeme. I když tyto rozhovory nedospěly k úspěchu, neznamená to, že nemá smysl v pokusech pokračovat," uvedl podle AFP britský ministr zdravotnictví Wes Streeting pro web Sky News.

Pákistán dnes naléhavě vyzval Spojené státy a Írán, aby i přes krach mírových rozhovorů v Islámábádu nadále dodržovaly dvoutýdenní dohodu o příměří. "Je nezbytné, aby strany i nadále dodržovaly svůj závazek k příměří," uvedl pákistánský ministr zahraničí Išak Dar. "Pákistán hrál a bude i v nadcházejících dnech hrát svou roli při usnadňování dialogu mezi Íránskou islámskou republikou a Spojenými státy americkými," dodal ministr.

Podle mluvčího íránského ministerstva zahraničí byla předmětem jednání v Pákistánu hlavní témata, která se týkala například Hormuzského průlivu, jaderného programu, válečných reparací, zrušení sankcí a úplného ukončení války proti Íránu a v regionu. Íránská televize Press TV uvedla, že neshody panovaly v různých otázkách, včetně Hormuzského průlivu a jaderných práv.

Agentura Tasním dnes s odvoláním na informovaný zdroj napsala, že Írán na další jednání nespěchá. Dokud Spojené státy nebudou souhlasit s rozumnou dohodou, nezmění se ani situace v Hormuzském průlivu, vyplývá z informací agentury.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí podle íránských médií, na něž se odvolává agentura Reuters, uvedl, že obě strany dosáhly shody na mnoha bodech, ale jejich názory se lišily ve dvou důležitých otázkách, což celkovou dohodu znemožnilo. Mluvčí ujistil, že kontakty a konzultace mezi Íránem, Pákistánem "a našimi dalšími přáteli" v regionu budou pokračovat. Mluvčí dodal, že nikdo nečekal dohodu už na prvních jednáních, která podle něj byla vedena v atmosféře nedůvěry.

Teherán předtím uvedl, že po Washingtonu chce, aby nevznášel přehnané a nezákonné požadavky. "Úspěch tohoto diplomatického procesu závisí na vážnosti a dobré vůli druhé strany, na vyhýbání se jakýmkoli excesům nebo nezákonným požadavkům a na akceptování legitimních práv a zájmů Íránu," uvedl na síti X mluvčí íránského ministerstva zahraničí. Pokrok v jednáních podle Teheránu závisí i na vážnosti a dobrých úmyslech ze strany USA. Agentura Tasním poté napsala, že dohodě zabránily právě údajně přehnané požadavky ze strany USA.