Bezmála polovina Ukrajinců chce do Evropské unie

ČTK ČTK
4. 9. 2013 21:44
Třetina obyvatel by naopak přivítala celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem
Foto: Reuters

Kyjev - Bezmála polovina Ukrajinců, zhruba 45 procent, by si přála vidět svou zemi v Evropské unii.

Naopak více než třetina, asi 36 procent, by dala přednost celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem, ukázal průzkum veřejného mínění, o němž informovala agentura Interfax.

Kyjev má v listopadu podepsat dohodu o přidružení k EU, jejíž součástí bude i dohoda o volném obchodu. Moskva, která se snaží získat Ukrajinu do postsovětských integračních spolků, se tomu snaží zabránit a hrozí zemi hospodářskými následky.

Obchodní válka

Rusko už například začalo komplikovat dovoz ukrajinských cukrovinek a dalšího zboží.

V průzkumu téměř tři pětiny dotázaných usoudily, že právě snahy Ukrajiny uzavřít asociační dohodu s EU vedly k překážkám, které Rusko ve vzájemném obchodu s Ukrajinou klade.

Tři čtvrtiny považují příčiny této "obchodní války" za spíše politické než ekonomické. Asi 46 procent dotázaných odmítá postoj Ruska jako neodůvodněný.

Zhruba 52 procent respondentů ale připouští, že na "obchodní válce" s Ruskem více ztratí Ukrajina, zatímco čtyři procenta mají opačný názor. Dvě pětiny si pak myslí, že Ukrajina i tak dohodu s EU podepíše, 30 procent si myslí opak.

Jen 22 procent Ukrajinců považuje Rusko za "bratrskou" zemi, zatímco v dubnu si to myslela skoro třetina dotázaných. Dalších 16 procent pokládá svého východního souseda za spřátelenou zemi a 12 procent za strategického partnera. Více než čtvrtina, 28 procent, vidí Rusko jen jako souseda. Každý dvacátý Ukrajinec pak považuje Ruskou federaci za nepřátelský stát.

Celní unii s Ruskem nyní tvoří Bělorusko a Kazachstán. Moskva by ale chtěla do sdružení začlenit i další postsovětské státy a přeměnit spolek v příštích letech v takzvanou Euroasijskou unii, což by byla jakási obdoba či spíše protiváha EU.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy